Životní styl

5. září 2026 07:00

Vanesa Havlíková

Potřeba po létě měnit své návyky není náhodná. Září svádí k efektu nového začátku

Konec léta v nás často probouzí zvláštní potřebu začít znovu. Najednou chceme uklidit skříně, srovnat si pracovní i osobní život, vrátit se ke cvičení a nastavit si nové návyky. Nejde přitom jen o náhodný pocit. Psychologové tento jev označují jako efekt nového začátku a právě v září k němu máme podle odborníků velmi dobré důvody.

Září vnímáme jako určitý předěl mezi tím, co bylo, a tím, co teprve přijde. Po uvolněnějším létě se vrací pravidelnější režim a svou roli hrají i vzpomínky na začátek školního roku. Nové učebnice, rozvrh, spolužáci a pocit, že začíná další etapa, se nám mohou spojovat se zářím i v dospělosti. „V září začínáme znovu po několika měsících, kdy jsme měli méně struktury a pravidelného režimu. Máme větší motivaci a naději, protože víme, že můžeme něco změnit k lepšímu,“ vysvětluje psycholožka Neda Gould z Johns Hopkins University.

Čtěte také: Než schováte letní oblečení do skříně, zkontrolujte ho. Tyto chyby se nemusí vyplatit

Pozor na příliš mnoho změn najednou

Podle odborníků nám podobné časové předěly umožňují také trochu se odpoutat od předchozího období. „Z psychologického hlediska je důležité, zda dané datum vytváří významnou hranici mezi předtím a potom a zda nám dává důvod říct si: začíná nová etapa mého života,“ říká odbornice na behaviorální vědu Hengchen Dai. Proto můžeme letní prohřešky jednoduše nechat za sebou a mít pocit, že od září máme čistý štít. Touha něco změnit navíc často není jen o samotných návycích. „Lidé často nemění jen to, co jedí nebo jak cvičí. Snaží se změnit také to, jak se cítí,“ upozorňuje dále klinická psycholožka s tím, že za rozhodnutím jíst zdravěji tak může být například touha mít větší kontrolu nad vlastním životem.

Pozor bychom si ale měli dát na příliš velké plány. Zářijové nadšení snadno vede k tomu, že chceme změnit úplně všechno najednou – vstávat v pět ráno, každý den cvičit, dokonale uklidit domácnost, zdravě jíst a ještě zvládnout všechny povinnosti. To může mít přesně opačný efekt. „Představa ‚nového já‘ může být vzrušující, zvlášť když jsme nespokojení s tím, kde se právě nacházíme. Tyto plány ale často vedou k neúspěchu, protože po nás chtějí příliš mnoho změn najednou. Když jsou cíle zahlcující, mozek může zareagovat tím, že se zablokuje. Místo akce tak začneme odkládat věci, vyhýbat se jim nebo to celé vzdáme,“ vysvětluje Albers.

Nové návyky

Lepší je proto začít pomalu a navázat na to, co už v životě funguje. „Pomalu a postupně je správná cesta. Začněte jedním cílem a rozdělte ho na menší kroky,“ radí Gould. Pomoci může také upravit si prostředí tak, aby nám nové návyky co nejvíce usnadňovalo. „Naše okolí funguje jako tichý návod k našim návykům. Mísa s ovocem na stole vybízí k jiné volbě než sušenky na dosah ruky. Boty na cvičení u dveří nám pohyb snadněji připomenou. Uspořádaná kuchyně zase může vaření výrazně usnadnit,“ říká Albers.

A hlavně není potřeba mít pocit, že jeden špatný den znamená konec celého restartu. Pokud nový návyk občas porušíte, neznamená to, že jste selhali. Albers doporučuje místo kritiky zvolit zvědavost a zamyslet se nad tím, co příště udělat jinak. „Zvědavost udržuje mozek otevřený učení a hledání řešení. Zdravý nový začátek počítá s nedokonalými dny, úpravami a užitečnou zpětnou vazbou. Cílem není dokázat, že to zvládnete dokonale. Jde o to zjistit, co vám pomůže pokračovat.“ Zářijový restart tak nemusí znamenat, že ze dne na den změníte celý svůj život. Stačí si některé věci trochu srovnat, vrátit se k tomu, co vám vyhovuje, a postupně si nastavit návyky, které vám budou dělat dobře.

Zdroj: Real Simple, The Independent

Jak změnit „nastavení“ mozku v každém věku? Stačí jediná věc, líčí lékařský reportér: