Mobily mění stravovací návyky: Když jídlo nevnímáme, sníme toho víc, říká Petr Havlíček
Mobilní telefony mění stravovací návyky
Mobilní telefony se čím dál častěji objevují i tam, kde by dřív neměly místo, především u jídelního stolu. Odborníci upozorňují, že jejich přítomnost může ovlivňovat nejen rodinné vztahy, ale i stravovací návyky dětí. Zároveň ale nabízejí jednoduché tipy, jak se bez nich alespoň při jídle obejít.
Společná rodinná večeře dnes někdy působí skoro jako sváteční moment. Přitom podle průzkumu ji 85 % českých rodičů považuje za důležitý rituál. V rodinách s malými dětmi se u stolu scházejí i několikrát týdně, s věkem dětí ale tato tradice postupně slábne.
Čtěte také: České děti dostávají mobil už v šesti letech. Staré stroje končí v šuplících, kde mohou vzplát
„Obecně rodiny s nižším příjmem spolu večeří méně často než rodiny vysokopříjmové,“ říká pro CNN Prima NEWS Lada Franková ze společnosti Tesco Mobile, která průzkum zadala. Ani tam, kde se rodiny u stolu stále setkávají, často nechybí mobilní telefon. „I přestože mají zákaz, tak zhruba 30 % rodičů i s dětmi ho porušují,“ upozorňuje zadavatel průzkumu Tomáš Martínek. Úplný zákaz mobilu u jídla mají přitom jen zhruba čtyřicet procent domácností.
Podle psychologů přitom může pomoci nastavit jasná pravidla. „Jedna z doporučených analogových zón je jídelní stůl, další třeba dětská ložnice. Vhodné je také vymezit si čas bez digitálních technologií, například půl dne v týdnu,“ vysvětluje psycholog Tomáš Kvapilík. Cílem je vrátit pozornost zpět k samotnému jídlu i společnému času.
Špatné stravovací návyky
Používání mobilů při jídle ale neovlivňuje jen komunikaci v rodině, ale i to, kolik toho sníme. „Je jedno, jestli je to telefon, notebook nebo televize – když jídlo nevnímáme, jsme schopni sníst daleko víc,“ říká výživový poradce Petr Havlíček. Podle něj navíc sledování obsahu na mobilu často vede k výběru nevhodných, takzvaně hyperchutných potravin.
Roste také počet dětí, které dostávají svůj první telefon stále dříve. „Zatímco před deseti lety ho děti dostávaly zhruba ve druhé nebo třetí třídě, dnes už často při nástupu do první,“ dodává Franková. I proto odborníci apelují na rodiče, aby nastavovali jasné hranice, třeba právě u společného stolu.