Luxus v každém detailu. Nejdražší klenoty v Česku jsou k vidění, měla je i Marie Terezie
Výstava korunovačních klenotů
České korunovační klenoty patří k nejhodnotnějším a nejstřeženějším historickým předmětům, jaké se dnes na našem území nacházejí. Kromě nesmírné hodnoty zlata i drahých kamenů, z nichž jsou vyrobeny, mají také nevyčíslitelnou hodnotu jakožto symbol našich dějin, neboť byly při korunovaci předávány českým králům. Z čeho se jednotlivě skládají?
Jak známo, originály korunovačních klenotů bývají veřejnosti zpřístupněny jen při výjimečných příležitostech. Tou je i 30. výročí vzniku České republiky, a proto jsou klenoty od 17. do 21. ledna vystaveny na Pražském hradě v chrámu svatého Víta, kde si je může kdokoli, komu se podaří vystát frontu, na vlastní oči prohlédnout.
I přesto, že podobu klenotů stejně jako fakt, že je tvoří koruna, žezlo a jablko, více méně všichni známe, o konkrétních parametrech nebo jejich složení se většinou příliš nemluví. Kolik drahých kamenů je vlastně v té koruně? Jak je těžká? A co všechno oficiálně do sbírky klenotů, jež jsou uloženy v korunní komoře chrámu sv. Víta, patří?
Svatováclavská koruna
Nejstarší, nejcennější a také nejznámější součástí korunovačních klenotů je Svatováclavská koruna. Pro svou korunovaci v roce 1347 si ji dopředu nechal vyrobit Karel IV. Následně ji však symbolicky věnoval českému patronovi sv. Václavovi a ponechal jakožto státní korunu svým následníkům na českém trůnu. Mimochodem, jde o čtvrtou nejstarší dochovanou královskou korunu v celé Evropě.
Hlavní tělo koruny je zhotoveno ze zlata s poměrně vysokou ryzostí 21 až 22 karátů a zdobí jej řada drahých kamenů a perel, díky čemuž celá koruna váží bezmála 2,5 kilogramu, přesně 2 358 gramů. Dnešní podoba ve skutečnosti není původní, sám Karel IV. ji totiž postupně až do své smrti v roce 1378 nechal několikrát upravit a vložit do ní další mimořádně vzácné drahé kameny, jež dokázal během své vlády získat.
Dohromady ji tak zdobí 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů, po jednom akvamarínu a rubelitu a ještě 20 perel. Z celkem 96 drahých kamenů na koruně je nejvzácnější rubelit na čelní straně o rozměru 4 x 3,7 cm.
Královské jablko
780 gramů vážící zlaté jablko tvoří dvě zlaté polokoule s ryzostí 18 karátů, které dohromady spojuje prstenec zdobený drahými kameny i perlami. Na vrcholu je pak bohatě zdobený kříž. V roce 1527 nechal jablko vyrobit král Ferdinand I. Habsburský.
Na zdobené obroučce a kříži napočítáme celkem 14 drahých kamenů (8 safírů a 6 spinelů) a také 31 perel. Ani polokoule ze zlata nejsou hladké, ale zdobí je biblické reliéfy pocházející ze Starého zákona. Precizně tepané výjevy ukazují nejen na zručnost tehdejších řemeslníků, ale podtrhují unikátní význam, který jablku patří.
Královské žezlo
Nepostradatelnou součástí korunovačních klenotů je také žezlo, které si objednal rovněž Ferdinand I., a to šest let po zhotovení jablka, aby v souboru nahradil nedochované původní žezlo Karla IV. Královskou objednávku vyhotovil ze zlata o stejné ryzosti jako jablko augsburský zlatník Hans Haller, váha žezla o 13 gramů přesahuje jeden kilogram. Zdobení také koresponduje s jablkem a tvoří jej mimo jiné 4 safíry, 5 spinelů a 62 perel.
Další části korunovačních klenotů
Kromě zmíněné trojice patří do souboru také korunovační plášť, který si pro korunovaci roku 1617 nechal vyhotovit král Ferdinand II. Ke korunovaci českých panovníků byl plášť z mimořádně drahého hedvábí zvaného zlatohlav používán až do roku 1836, kdy byl korunován rakouský císař Ferdinand I. Měla jej například na sobě i Marie Terezie. Lem pláště tvoří kožešina z hranostaje, nemá rukávy, je široký 312 a dlouhý 236 centimetrů.
Korunovační klenoty jsou zpravidla vystaveny také se svatováclavským mečem a korunovačním křížem, jež rovněž náležejí do Svatovítského pokladu. O středověkém železném meči se traduje, že patřil přímo sv. Václavovi. První písemná zmínka o meči pochází z roku 1333, čepel je dle historiků však možná až z 10. století a jílec ze století 13.
Výrobu korunovačního kříže nařídil Karel IV., který jej plánoval využívat jakožto relikviář, do nějž budou uloženy nejvzácnější relikvie z celého českého království. Nebyl dokončen ke Karlově korunovaci, ale vznikl až později. Je vysoký 62,5 centimetrů a zdobí jej safíry, akvamaríny, rubíny, byzantské gemy a perly. Součástí klenotů jsou i kožená pouzdra na všechny předměty včetně původního pouzdra na korunu z roku 1347.
Návštěvníci letošní výstavy Českých korunovačních klenotů budou mít rovněž příležitost zhlédnout na vlastní oči lebku sv. Václava, která je vystavena ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta. Mezi vystavenými předměty naopak není korunovační plášť.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
