Deníček redaktorky: Správné dýchání je fuška! Aneb druhý týden fyziotréninku online
Pohyboví terapeuti Martin Šťastný a Jan Kottas radí, jak na kontakt s vlastním tělem
Zdravé, funkční, hezké. Tři klíčová slova, kterými by nejspíš každý z nás rád popsal své tělo. Ze všech možných přístupů a metod, jak dosáhnout vytyčeného cíle, jsem si vybrala 70 dní trvající fyziotrénink 4Core inspirovaný posturálním vývojem dítěte. Už mám za sebou čtrnáct dní. Co se mnou udělal druhý týden?
Program hlásá, že: „Cílem prvního čtrnáctidenního bloku je dokonale zvládnout nácvik břišní hydrauliky v poloze na zádech – schopnost rozšíření boků spojené s vyhlazením břišní stěny, formování hrudní páteře a žeber a rozšíření ramen. To vše při zachování plynulého dechu, bez jeho zadržování.“ Dobrá tedy, jdeme na to. Respektive pokračujeme, protože první týden přesně těchto snah mám za sebou. Pokud vás zajímá, jak mi to šlo, přečtěte si deníček z prvního týdne. Každopádně v rychlosti shrnuto, moje poznatky jsou, že i cvičení vleže rozhodně není žádné "lehárko". Hledat totiž takzvané hranice vlastního těla je pořádná námaha, která navíc vyžaduje pekelnou koncentraci a soustředěnou práci, u které jsem se leckdy třásla jako drahý pes.
Během druhého týdne fyziotréninku online jsem se opět ve virtuální společnosti pohybových terapeutů Martina a Honzy oddala podobným cvikům jako v týdnu prvním. Tedy vleže na zádech, vkleče na všech čtyřech (takzvaná kočka), dostali jsme se i do lehu na bok a také na břicho. Cviky ovšem nabraly na intenzitě. Jak? Třeba poznáním, že jen zvednout nohy do vzduchu vleže na zádech se dá dělat jinak než pouze flexory kyčlí. Tedy tak, jak to děláme většinou. Ono k tomu ovšem lze využít svaly od lýtek, přes vnitřní i vnější strany stehen, hýždě, plus svaly v prostoru mezi pánví a hrudníkem. A když si tohle všechno člověk uvědomí a hlavně zapojí, je to celkem velká změna v kvalitě pohybu i prožívání vlastního těla.
Další poznatek, ke kterému jsem dospěla, a to konkrétně devátý den, byl, že relaxace neznamená plácnout sebou na zem a nic nedělat. Když vás jí provází zkušený pohybový terapeut – a to i online, člověk si zvládne uvědomovat postupně nejrůznější části těla. Jako já. Kdyby nic jiného, desátý den mi přinesl uvolnění žeber. Během tréninku jedenáctého dne jsem společně s trenéry hledala a prověřovala svaly pánevního dna skrze dotyk kostrče. Což se ukázalo jako celkem složitý cíl, kterého jsme se snažili dosáhnout jak vleže na zádech, tak opět vkleče v kočce. Dvanáctý den jsme šli poprvé do pozice na předloktí a díky vědomé práci s pažemi až do konečků prstů jsem cítila odblokování hrudníku. Do té doby těžko představitelné.
Podívejte se také: Pohyboví terapeuti Martin Šťastný a Jan Kottas pořádně zacvičili s redaktorkou webu Prima Ženy Kisou Císařovou. Ukázali jí, jak nejprve vytáhnout a následně zastabilizovat páteř
Co mě tedy hodně překvapilo, byla třináctý den skutečnost, že jsme měli pánev naklopit proti nohám, a tím pádem mezi bedry a podložkou vznikl malý prostor. Byla jsem vždy zvyklá bedra tlačit pomocí aktivity břišního svalstva do podložky. Během čtrnáctého rekapitulačního dne jsem si pod vedením terapeutů znovu procvičila a hlavně prožila cviky nastavené v předchozích šesti dnech. Poznatek na konci druhého týdne: Nejen po sportech, u kterých člověk běhá a skáče, cítí únavu. Druhý týden tréninkového programu 4Core mi přinesl příjemnou únavu a odezvu svalů, ze které jasně rozpoznávám, že jsem je vystavila celkem intenzivní námaze.
Autor článku
Kisa Císařová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
