Jste lepší matka, když upřednostňujete potřeby dětí před těmi vašimi?

Většina rodičů vám řekne, že jakmile se jejich rodina rozrostla o nového člena, nevinné a bezbranné miminko, jejich život se změnil o 180 stupňů. Pokud si do té doby mysleli, že jsou unavení, kojenec je přesvědčil o opaku. Člověk až s miminkem zjistí, že toho vlastně zvládne mnohem víc, než si vůbec myslel.

Rodiče by se měli snažit poskytnout malému tvorečkovi co nejvíce bezpečný a milující domov. To se samozřejmě děje na úkor uspokojování potřeb dospělých. Sedm hodin spánku je utopie. Leckdy i šest nebo pět, bohužel. Navíc si k tomu připočtěte vtíravé myšlenky, které vás nutí pochybovat o vašich rodičovských schopnostech.

Jestliže už máte děti, nejspíše se shodneme na tom, že jste se ze začátku neustále ptali sami sebe, zda to vůbec děláte správně. Je až k neuvěření, jak si vás pár „kilíček“ váhy dokázalo omotat kolem prstu. Miminku je podřízena téměř každá minuta vašeho času. A právě teď přichází pointa. Nějakou dobu je tohle chování pochopitelné a do určité míry žádoucí. Ale z dlouhodobého hlediska se to nedá vydržet. Musíte myslet taky na sebe, na uspokojování vašich potřeb. Jinak by vám brzy hrozilo vyhoření, chronická únava a další fyzické a psychické problémy vyplývající z nedostatečné psychohygieny.

Nejdřív ostatní a pak já

Výzkumy říkají, že více než tři čtvrtiny matek tvrdí, že odkládají péči o své vlastní zdraví kvůli tomu, že se starají o členy své rodiny. Je to od nich sice chvályhodné a nesobecké, ale už jsme si naznačili, že to není úplně vhodné. Proč to tedy matky ve většině případů dělají?

Nejspíše pokračují ve vzoru, kterým začaly mateřství. Tedy stoprocentní oddaností děťátku. Všechen čas podřizují dětem, obskakují je, nosí jim jídlo až pod nos a samy se nají teprve až tehdy, když uloží dítě do postýlky. Za každou cenu naplňují nejprve potřeby dítěte, pak teprve své vlastní.

Podle průzkumu, který společně realizovaly servery Healthy Women a Working Mother, uvedlo 78 % matek, že upřednostnily postarat se o své blízké na úkor svého zdraví. Když byly účastnice studie požádány, aby sdělily, kolik času věnují jednotlivým členům rodiny, většina z nich měla následující žebříček: nejvíce času se starají o děti, dále o zvířata, následují starší příbuzní, manžel nebo další blízké osoby a žebříček uzavírá péče o ně samotné. Může to působit šlechetně. Ale zamyslete se – můžete se starat o ostatní, když sama nejste v pohodě? Je možné donekonečna rozdávat síly všem blízkým, aniž byste se někde dobíjela? Je normální, že se matky nacházejí až o tři místa níže, než je jejich pes nebo kočka? Odpovězte si sama.

Studie odhalila, kolik času máme sami na sebe

Jiný průzkum, kterého se zúčastnilo zhruba 2000 amerických rodičů, zase uvedl, že se každý rodič věnuje sám sobě denně v průměru 32 minut. To je poměrně hezké číslo, že? Nicméně podobná studie realizovaná ve Velké Británii už tak optimistické výsledky nemá. Její výsledky tvrdí, že čas jenom pro sebe v rámci jednoho dne je u rodičů v průměru 17 minut. Jak tedy mohou matky rozumně fungovat, když mají samy pro sebe zhruba 20 minut času?

Péče o sebe není rozmarem, ale nutností

Už po tisíciletí si s sebou neseme určité rozdělení mužských a ženských rolí. Žena se od samotného pravěku starala o rodinný krb, vytvářela teplo domova. Muž byl lovec a jeho role obnášela uživit rodinu, zabezpečit ji materiálně.

Přestože se v dnešní době z mnoha věcí stává „unisex“ a někteří muži přebírají roli žen, ještě stále je drtivá většina matek v páru ta starostlivější a více pečující o rodinu, protože to k nim zkrátka patří. Muž by to ovšem neměl brát jako samozřejmost. Jednou z priorit rodiny by proto měla být péče o maminku. Tedy umožnit jí, aby měla prostor jenom sama na sebe. Aby si mohla orazit, zařídit vše potřebné (svého lékaře, pedikúru, masáž, jógu, tanec, víno s kamarádkou apod.). Díky tomu bude maminka odpočatá a bude mít více sil a energie na celou rodinu.

Pokud se nestaráte sama o sebe, mohla byste mít pocity vyčerpání, nelibosti a izolace. V opačném případě jsou maminky více soustředěné, energické a duchem přítomné. Vaše psychohygiena by se měla stát součástí každodenní rutiny. Abyste si vždycky udělala čas sama na sebe, měl by se z toho stát rituál. To znamená, že ho pevně začleňte do vašeho režimu. Jinak by se mohlo stát, že si párkrát odpočinete, jednou, dvakrát vynecháte vaši „půlhodinku jenom pro sebe“ a pak už se k ní nevrátíte.

Nezapomínejte, že jste vzorem pro vaše děti

Vydechnout a orazit si není dobré jenom pro maminky, ale taky pro děti. A to nemyslíme v tom smyslu, že si konečně odpočinou od matky. Určitě pro vás není žádnou novinkou myšlenka, že jeden čin má sílu tisíců slov.

Jestliže u vás děti vidí, jak to funguje, budou si tyto vzory přenášet do svého budoucího vztahu. Proč? Protože jim utvoříte jistou normu. Cokoliv se u vás bude dít, budou si děti myslet, že je normální, že to tak dělají všichni. Pokud vás tedy dokáže leckdy manžel zastoupit a věnuje vám denně alespoň trochu času, který věnujete sama sobě, ponesou si vaše děti tento zvyk do budoucích vztahů.

Jakmile děti uvidí, že zvládáte postarat se nejen o ně, ale taky o sebe, mají perfektní základ do budoucna.

-šp-