9. prosince 2019 09:40
Martina ČerňanskáMUDr. Hana Višňová: Umělé oplodnění se týká čím dál více párů
Problém s přirozeným početím potomka řeší v České republice přibližně 20 % párů a jejich počet stále roste. Naplnění touhy po dítěti se tak stále častěji posouvá z roviny „samozřejmosti“ do ambulancí specializovaných lékařů.
Moderní medicína dnes dokáže pomoci až 90 % párů, jednou ze základních podmínek úspěchu je však včasná léčba.
Před návštěvou IVF kliniky: 6–12 měsíců
Faktor času je jedním z největších nepřátel na cestě k rodičovství a „prokrastinace“ může mít v tomto směru fatální následky. S rostoucím věkem klesá šance na oplodnění přirozenou cestou, odkládáním návštěvy kliniky asistované reprodukce se může snížit šance na úspěšnost léčby. „Pravděpodobnost dosažení těhotenství u ženy není ani za optimálních podmínek vyšší než 25% v každém měsíci. Proto by se u žen do 35 let mělo začít s diagnostikou po roce nechráněného pohlavního styku, u starších žen je třeba hledat příčiny už po 6 měsících“, upozorňuje Hana Višňová, vedoucí lékařka IVF kliniky. První kroky ženy by měly vést do ambulance gynekologa, byť žena sama může do některé specializované kliniky zavolat a objednat se. I sám partner se může objednat k andrologovi či urologovi nebo do avizované kliniky. „Zatímco v minulosti se neplodnost považovala za problém ženy, dnes je v 40 % problém s početím na straně ženy, stejným poměrem je problém u muže, u zbývajících 20 % případů se jedná o kombinaci faktorů u obou partnerů“, vysvětluje MUDr. Višňová.
První konzultace na IVF klinice a diagnostika: plus 1 až 3 měsíce
Jedním z nejčastějších mýtů souvisejících s léčbou poruch plodnosti je představa, že návštěva kliniky automaticky znamená umělé oplodnění. „Naším prvořadým cílem je početí a donošení zdravého dítěte s co nejméně invazivním zásahem do organismu ženy i intimity partnerského vztahu,“ zdůrazňuje Hana Višňová. Při první návštěvě kliniky asistované reprodukce čeká pár úvodní konzultace s důslednou anamnézou. U ženy následuje gynekologické vyšetření, v případě vhodné fáze cyklu spojené i s ultrazvukovým vyšetřením. Důležitý je i odběr krve, při kterém se zkoumají všechny parametry ovlivňující přirozený proces otěhotnění, včetně hormonů. Muži většinou absolvují spermiogram, který udává kvalitu a počet spermií. „Stává se, že příčinu poruchy plodnosti diagnostikujeme již z prvních výsledků a léčbu zahájíme v nejbližším menstruačním cyklu. Někdy stačí hormonální léčba k vyvolání ovulace a načasování styku, jindy přistoupíme k intrauterinní inseminaci. V komplikovanějších případech diagnostika pokračuje dál," vysvětluje MUDr. Višňová. Léčba poruch plodnosti má podle jejích slov interdisciplinární charakter a často vyžaduje spolupráci s dalšími specialisty z oboru endokrinologie, imunologie či genetiky. „Taková vyšetření mohou celý proces prodloužit o další 2–3 měsíce,“ upozorňuje.
Cyklus IVF: plus 1–3 měsíce
V případech, kdy jsou překážky přirozeného otěhotnění opravdu závažné, například těžké poruchy spermiogramu, neprůchodné vejcovody, vysoký věk ženy, jiná metoda než IVF nepomůže. Podle statistik absolvuje cyklus umělého oplodnění pouze přibližně 30 % párů, které se rozhodly pro návštěvu kliniky reprodukční medicíny. Možností je přitom víc. Proces IVF cyklu začíná hormonální stimulací vaječníků a obvykle trvá 10 dní. Následuje odběr vajíček, která jsou pak oplodněná mimo tělo pacientky – in vitro – a kultivovaná ve speciálně upraveném laboratorním prostředí. Vybrané embryo je následně přeneseno do dělohy pacientky. „V některých případech není hormonální stimulace vaječníků nutná. Vajíčko se odebere v přirozeném cyklu a jeho dozrání je jen podpořeno jednorázovou injekcí 36 hodin před plánovaným odběrem,“ vysvětluje MUDr. Višňová. Přibližně 14 dní po embryotransferu je naplánovaný těhotenský test. V případě pozitivního výsledku přichází pacientka měsíc po zákroku na ultrazvukové vyšetření k potvrzení srdeční akce plodu a následně je odeslána do své gynekologické ambulance.
Opakování cyklů IVF: + 1 a více měsíců
První cyklus IVF nemusí být vždy úspěšný, proto je třeba počítat s tím, že pokusů může být více. Pokud je výsledek těhotenského testu negativní, lékař vyhodnotí předchozí kroky a navrhne další postup. V případě zbývajících zamražených embryí obvykle přichází na řadu kryoembryotransfer. Rozhodnutí, zda chce pár pokračovat ihned v následujícím cyklu nebo zda preferuje delší čas na odpočinek, je individuální. Úspěšnost se liší od kliniky ke klinice, vždy závisí na několika faktorech, jedním z nich je například věk pacientek.
Zdroj: MUDr. Hana Višňová