Zaháníte smutek jídlem? Pozor, ať z vašeho dítěte nevyroste emoční jedlík!
Uklidňujete dítě bonbóny nebo čokoládou? Zdroj: iStock
Uklidnění dětí pomocí sladkostí nebo jídla dokáže krátkodobě zastavit slzy. Vědci ale varují, že tento trik může mít dalekosáhlé následky.
Je to snadné. Dítě pláče, a tak mu dáte lízátko, abyste odvedli jeho pozornost a ono přestalo plakat. Zafunguje to, a tak to příště uděláte znovu. „To mám ale hodné dítě,“ myslíte si.
Pak uplyne pár let a váš miláček má nadváhu, která už se možná brzy přehoupne do obezity. Už dlouho nerozhodujete o tom, kolik sladkostí si vezme, a tak se jimi cpe téměř neustále. „Kde se to naučil?“ říkáte si…
Norsko-britská studie zjistila, že rodiče, kteří u svých dětí povzbuzují emocionální stravování, jim zadělávají na problémy s váhou a poruchy příjmu potravy. „Dnes tak existuje ještě silnější důkaz, že rodičovské stravovací návyky mají zásadní vliv na to, jak se budou stravovat jejich děti, jaké potraviny a nápoje si budou vybírat, pokud jde o řešení emocionálních problémů,“ uvedl expert na veřejné zdraví Rafael Perez-Escamilla z Yale.
Podle něj je emocionální krmení to, co dělají rodiče, kteří svým dětem poskytují potraviny nebo nápoje, aby je uklidnili, když děti nějakým způsobem trpí. Spoléhají se na nezdravé jídlo, dezerty a sladké potraviny, aby se pohodlně zbavili aktuálních problémů, a neberou ohledy na to, jaké potíže do budoucna způsobí svým dětem. „Rodiče někdy z pohodlnosti nasměrují své děti na cestu k bulimii nebo záchvatům žravosti,“ tvrdí vedoucí studie Silje Steinsbekková. Takoví rodiče, ani jejich děti, nikdy nemají pocit, že by si měli dát mrkev, když jsou smutní. Vždycky to jsou vysoce kalorické, zpracované a nezdravé potraviny.
Do studie norských vědců bylo zapojeno více než 800 dětí ve věku 6, 8 a 10 let. Přibližně dvě třetiny dětí ve všech těchto věkových kategoriích vykazovaly známky konzumace jídla, aby se cítily lépe. Potvrdili to i jejich rodiče v dotaznících. Výsledky ukázaly, že jídlo z pohodlnosti dostávaly děti už ve věku 4 až 6 let, zatímco u dětí od 8 do 10 let už se projevovaly náznaky závislosti. Vědci také nalezli známky toho, že děti, kterým jídlo snadno udělalo radost, si tento návyk přinesly z domova.
Bonbon na každou bolístku
Výzkumníci zaznamenali další trend: děti, které se hodně rozčilovaly, plakaly a křičely ve věku 4 let, s větší pravděpodobností dostávaly jídlo, aby se uklidnily a rodiče se cítili lépe. „Chápeme to, protože pro rodiče je velmi stresující, když jsou jejich děti vzteklé nebo uplakané. Ale existují lepší způsoby řešení konfliktů,“ vysvětluje výzkumná asistentka na univerzitě v Severní Karolíně Melissa Cunningham Kayová.
„Cítit se smutně a rozčileně patří k životu, jsou to normální emoce. Děti by se měly učit, jak s nimi pracovat, jak je překonat zdravým způsobem, ne jídlem,“ uvádí Cunningham Kayová. Ano, chce to disciplínu a někdy to může znamenat pár slz navíc, nebo dokonce záchvat vzteku. Podle Cunningham Kayové by se rodiče neměli bát, protože jde o normální a nezbytnou součást vývoje mladého člověka.
Podle další psycholožky by měli rodiče své rozrušené děti uklidnit tím, že porozumí jejich problémům a adekvátně na ně zareagují. Například pomohou najít chtěnou hračku místo toho, aby dítěti hned šoupli bonbon.
Děti vás kopírují
Také se ukazuje, že stravovací návyky rodičů a jejich dětí jsou úzce propojeny. „Malé děti rozvíjejí své stravovací návyky tím, že sledují, jak jedí jejich rodiče. Pokud uvidí, že rodiče pijí sladké limonády a jí nezdravé jídlo a dezerty, když jsou rozrušení, pak to budou při negativních emocích dělat stejně. Emocionální stravování by mělo být z života dospělých vyloučeno, pak je šance, že vymizí i u dětí,“ vysvětluje psycholožka.
Vedoucí studie Steinsbekková uvádí, že není důvod k obavám, když si jednou dáte čokoládu, když se cítíte špatně. Problém je tehdy, když jde o váš typický způsob řešení negativních emocí. Totéž platí pro jednání s dětmi. „Rodiče nemusí být dokonalí, ale musí být dostatečně dobří. Náhodné a občasné použití nějaké sladkosti na uklidnění dítěte není problém, pokud se převážně spoléháte na jiné strategie,“ doporučuje Steinsbekková.
-lk-
Mohlo by vás taky zajímat:
Save
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
