Neil Dudgeon stárne společně s Barnabym. Jsme klidnější, umírněnější, říká v rozhovoru

Slavný britský herec letos v únoru zavítal do české metropole již podruhé, a to v rámci propagace premiérové 24. řady seriálu Vraždy v Midsomeru, kterou můžete sledovat již od 16. března každou sobotu a neděli v 18:00 na Prima Krimi. Šéfinspektora Barnabyho zaměstná například série vražd a neštěstí, které souvisí s případem několika desítek let starým. Lži okolo oblíbené knihy vedoucí až ke smrti jejího autora, i pátrání po zatoulaném psovi s nečekanými výsledky.

Je to už patnáct let, co jste převzal funkci po vrchním inspektorovi Johnu Barnabym. Vzpomínáte si na své pocity v době, kdy se to stalo? Bylo těžké nastoupit na jeho místo?

Bylo to velmi vzrušující. Vždycky jsem byl velkým fanouškem tohoto seriálu. Takže jsem si tak nějak říkal, že vím, co ten seriál vyžaduje. Že mám představu o tom, jak bych to udělal. A vždycky jsem obdivoval a miloval, co John Nettles ve své roli předváděl. Tak jsem si říkal, že to asi zvládnu. Byl jsem docela nadšený, že do toho půjdu.

Je zvláštní jít do seriálu, který je tak dobře zavedený a úspěšný, a prostě ho tak nějak převzít. V té době se to vyřešilo tak, že John samozřejmě odešel, a herečky, které hrály jeho ženu a dceru, odešly s ním. A já a herečka, která hraje mou ženu, jsme do seriálu přišli. Ale jinak všichni zůstali stejní. Ostatní stálí herci byli stejní. Štáb byl stejný, scenáristé byli stejní, režiséři byli stejní. Celá myšlenka seriálu byla stejná. Pokud to šlo zachovat úplně stejně, a zároveň změnit nějakého hlavního herce, myslím, že jsme to udělali. Neměl jsem pocit, že by se seriál příliš změnil. Nevím, co si lidé odnesli z jeho sledování. Ale jsme tady o patnáct let později, takže si asi někteří lidé musí myslet, že je to v pořádku.

Jak se za těch patnáct let vyvinula vaše postava? Došlo k nějakému vývoji?

Zestárl. Moje vlasy jsou šedivější. V mé třetí či čtvrté sérii se Barnabymu narodilo dítě. To tak nějak mění domácí život postav, předpokládám. Ale do jisté míry platí to, co je u postavy, jako je Barnaby nutné - všechno ostatní kolem něj se mění, takže on tak trochu musí zůstat stejný. Někdo mi to jednou dobře popsal, že každým příběhem procházíme jako Barnaby a seržant. Musíte projít příběhem až do konce a na konci pak tak trochu zmáčknout reset a začít další příběh znovu stejně. Jste pořád ten policista a jste tam spíš jako funkce většího příběhu než jako samostatná postava. Což je část toho, co mi na tom vždycky přišlo velmi zajímavé. Že se tam moc nepíše o tom, kdo je nebo co je zač. Nosím tedy v hlavě určité věci, o kterých si myslím, že Barnaby nějaký takový je.

Ale záleží samozřejmě na scénáři – když je ve scénáři napsáno „a pak Barnaby vyskočí z letadla,“ pomyslíte si, že by to ale Barnaby nikdy neudělal. Jenže tento týden to prostě udělá. Takže to musíte zahrnout. Vždycky se tedy tak trochu mění, ale myslím, že se stal zkušenějším a moudřejším ve způsobech, jak přijít na to, kdo mu lže a kdo je vrah.

Co máte společného s postavou šéfinspektora Barnabyho? A v čem se lišíte?

V čem se lišíme? Myslím, že se zdá být klidnější. Rozvážnější. Umírněnější. Což jsem tedy podle mého i já – buď to přišlo věkem, nebo jsem to od Barnabyho chytil. Možná je to dáno tím, že věkem se člověk zlepšuje v tom, že nespěchá s rozhodnutími ani nápady. Že na věci nereaguje až příliš rychle, ale spíše rozvážně. Víte, nemusí se hnát za nějakým pocitem. A myslím si, že možná další věc týkající se stárnutí je, že začnete mít k lidem větší pochopení a myslíte si, že většinou se lidé snaží dělat to nejlepší, co mohou, a pokud udělají špatnou věc – víte, že nikdo z nás není dokonalý. Barnaby je podle mě k lidem docela shovívavý. Chci říct, že když je někdo vrah, musíte ho chytit a poslat do vězení, ale myslím, že je docela shovívavý k lidským slabostem.

Byl byste sám dobrým vyšetřovatelem? Baví vás řešit hádanky?

Baví mě snažit se řešit hádanky. Takže z tohoto pohledu by mi to přišlo velmi zajímavé. Ale musím se přiznat. Natočil jsem už asi 55 filmů, takže jsem přečetl 55 scénářů. A když je čtu poprvé, dívám se samozřejmě i na spoustu jiných věcí, ale myslím, že jen jednou z 55 scénářů jsem vraha tak trochu uhodl. A šel jsem za producenty.

Přečtěte si také: 13 nejbizarnějších úmrtí, ke kterým došlo v mekce vrahů Midsomeru.

Řekl jsem, že tady musíme něco udělat, protože je to tak zjevné, když i já jsem to uhodl! Jenže oni řekli ne, nikdo jiný to neuhodl. Natočili jsme to, jak to bylo, a všem to vyhovovalo. Ale každopádně to je jeden případ z 55 scénářů, kdy se mi to podařilo. Takže by to naznačovalo, že nejsem moc dobrý v tom, abych zjistil, kdo je vrah.

Proč jsou Vraždy v Midsomeru i po tolika letech tak oblíbené? Ve zkratce?

Venkov. Různorodost. Výstřednost.