14. prosince 2025 08:00
Ema BártováMezi příznaky žloutenky patří tmavá moč a světlá stolice. Bělmo žluté být nemusí
Počet lidí, kteří se nakazili žloutenkou A, i když se nechovali nijak rizikově, stoupá. Není divu, že člověka občas napadne, zda se ho to netýká také, zvláště pokud se třeba zrovna necítí úplně dobře. Jaké příznaky tahle hepatitida má a kdy případně vyrazit na testy nebo k lékaři?
O žloutence se říká, že je to nemoc špinavých rukou, ale momentálně bohužel neplatí, že hrozí jen tomu, kdo nedbá na hygienu. Nakažených už je tolik, že setkat se s virem, který se šíří dotykem a tím, že si ho pak člověk rukou přenese do úst, je snadné. Stačí jet MHD, sáhnout na madlo a pak rukama něco sníst. Většina lidí zároveň tuší, že žloutenka nemá své jméno nadarmo a že při ní lidem zežloutne kůže, další mají ponětí o tom, že se nemoc může projevit i změnou barvy moči či stolice. Jak to ale vypadá a bolí při infekci játra, když jde vlastně o jejich zánět způsobený virem?
Po nákaze hepatitidou A se jako první objevují únava a zvýšená teplota, což patří k projevům mnoha dalších nemocí, včetně nachlazení, ale pro žloutenku jsou navíc typické nechutenství, bolest břicha a nevolnost.
Typickým příznakem je zežloutnutí kůže a očního bělma, které se objevuje poměrně brzy, ale ne úplně u každého. Stejně jako se u každého nemusí projevit všechny možné další příznaky. Tady je jejich celkový přehled.
Neobvyklá únava a slabost
Náhlá nevolnost, zvracení a průjem
Bolest břicha nebo nepříjemné pocity, zejména v pravé horní části pod dolními žebry, tedy nad játry
Světlá a našedlá stolice
Tmavší moč
Ztráta chuti k jídlu
Zvýšená teplota
Bolest kloubů
Zežloutnutí kůže a bělma očí
Intenzivní svědění kůže
Tmavou moč může člověk mít i proto, že málo pije, ovlivnit to může i skladba jídelníčku. Pokud však tento příznak trvá, stejně jako neobvykle šedavá stolice, je to důvod k tomu, aby se člověk vydal k lékaři. Tady je dobré vědět, že moč při žloutence může mít barvu tmavou jako černý čaj, zatímco stolice je hodně světlá. V obou případech to souvisí se zánětem jater a s tím, že nedokážou správně zpracovat žlučové barvivo bilirubin.
Čtěte také: Žloutenka v Česku zabíjí. Zemřelo už přes 30 lidí, nakažených je dvacetkrát více než loni
Ten by se za normálních okolností vylučoval do střev a stolice by kvůli tomu měla běžnou hnědou barvu. Při žloutence však zůstává v játrech a postupně přechází do krve, odkud se dostane do moči, kterou naopak zbarví dohněda. S těmito příznaky je na místě vyrazit k lékaři, který nechá udělat krevní testy. Žádný test, kterým by se člověk mohl otestovat sám doma, neexistuje.
Při podezření na infekci by se lidé měli okamžitě obrátit na praktického lékaře, který zajistí laboratorní test a další kroky. „Respirátor proti hepatitidě A nepomůže, ale třeba jen malá dezinfekce na ruce ano – stejně jako se používala za covidu. Mýt si ruce a nechat se očkovat, to jsou dva nejjednodušší způsoby, jak se chránit,“ říká praktik Igor Karen, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství. Problém je v tom, že z vakcín proti hepatitidě A se stalo nedostatkové zboží, ministerstvo zdravotnictví nicméně přislíbilo, že nechá dovézt dalších více než sto tisíc dávek. Očkování si musí každý zaplatit sám, vyjde na několik tisíc korun, část z peněz se může vrátit díky příspěvku zdravotní pojišťovny.
Několik týdnů nebo měsíců
Pokud se člověk nakazí a testy infekci potvrdí, může se léčit doma, ale někdy je nutná hospitalizace, protože průběh je vážný. Léky přímo na žloutenku nicméně neexistují, pouze se mírní příznaky. ,,Pacientovi je doporučován klid na lůžku, může užívat léky na nevolnost nebo průjem, neměl by pít alkohol a měl by dodržovat jaterní dietu. Lékař mu také může předepsat léky chránící jaterní buňky a podporující jejich obnovu,“ vysvětluje lékař Martin Fabišovský.
Při dodržování těchto pokynů se naprostá většina lidí bez následků uzdraví, i když to obvykle trvá několik týdnů, výjimečně dokonce měsíců. Nemoc však může mít i fatální průběh, například u jedinců nějak oslabených. Letos jich v Česku kvůli žloutence A zemřely již skoro tři desítky. Inkubační doba virové hepatitidy A, tedy doba od nákazy člověka do rozvinutí příznaků onemocnění, je 14–50 dní, nejčastěji 30 dní.
Zdroj: Mayo Clinic, Cleveland Clinic