16. května 2025 08:00
Ema BártováŽloutenka A se šíří, pomáhá mytí rukou. Nakažený spolužák? Karanténa čeká i vaše dítě
Zapomeňte na to, že nákaza žloutenkou se může týkat jen lidí s hodně pochybnými hygienickými návyky. Poslední měsíce se nemoc v Česku šíří neobvykle rychle a nakazit se je tak snazší než dříve. Mytí rukou je důležité, ale nemusí stačit. Po setkání s nakaženými navíc hrozí omezení, kvůli němuž mohou padnout třeba plány na léto.
Dovedete si představit, že byste nemohli v létě poslat dítě na tábor, protože se někde v jeho blízkosti pohyboval člověk nakažený hepatitidou A? Může se to stát, stačí infikovaný kamarád nebo spolužák.
Nevadí, že vy sami ani nikdo z vaší rodiny nemocní nebudete, hygienici v podobných případech nařizují karanténní opatření pro lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným. Typicky třeba dětem, v jejichž třídě se objevil případ žloutenky A. To může všem spolužákům vystavit stopku, pokud jde o školu v přírodě nebo letní tábor.
„V rámci lékařského dohledu jsou osobám v kontaktu zakázány také určité činnosti, například návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění. Z naší praxe víme o mnohých smutných příbězích, kdy jsme nemohli pustit děti na tábory, protože v jejich třídě se vyskytla žloutenka,“ potvrdila lékařka Martina Marešová z Hygienické stanice hlavního města Prahy. Dohled a omezení trvají 50 dní.
Předejít takové situaci lze očkováním, protože vakcinovaných lidí se podobná omezení netýkají. Nejde ale o levnou záležitost. Jedna dávka očkování pro děti stojí kolem 800 korun, pro dospělé až 1700 korun, k čemuž je třeba většinou ještě připočítat cenu za to, že vám lékař injekci aplikuje. Dávky jsou potřeba dvě, druhá se dává 6 až 12 měsíců po první.
Na vakcínu lze využít příspěvek zdravotních pojišťoven, ten činí 1000 až 2000 korun, ale jen jednou ročně a jen na jedno očkování. Pokud byste ho chtěli využít například na očkování proti klíšťové encefalitidě nebo pásovému oparu, na žloutenku už ho čerpat nemůžete. Výhodou je, že očkovat se proti žloutence má smysl i do 14 dnů po posledním kontaktu s nemocným, i tak to ještě může zabránit vypuknutí infekce nebo alespoň zmírnit její průběh.
500 nemocných s diagnózou, případů je ale mnohem více
Na akutní infekční žloutenku neboli hepatitidu A, které se někdy říká rovněž nemoc špinavých rukou, v Česku od začátku roku zemřelo už osm lidí. To je mnohem méně než kolik lidí každoročně umírá například na chřipku, ale svědčí to o tom, že nemoc se hodně šíří, protože úmrtí na hepatitidu A je poměrně vzácné.
Léčba je však poměrně zdlouhavá, pacient navíc musí být v nemocnici na infekčním oddělení. Nejlepší prevenci představuje mytí rukou a dobrá hygiena celkově. Jenže jsou místa a situace, kde se něco podobného špatně hlídá - třeba dětské kolektivy, kvůli čemuž se může nemoc rovněž více šířit. Virové onemocnění se kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými, vyšší pravděpodobnost nákazy mají také narkomani či lidé bez domova.
Lékaři už od začátku roku nemoc diagnostikovali u zhruba pěti set lidí, což se nemusí zdát jako vysoké číslo, ale je to mnohem více než v jiných letech. U některých jedinců, zvláště u dětí, navíc choroba většinou probíhá bezpříznakově. Nic jim není, virus ale mohou šířit dál. Podle hygieniků je proto skutečný počet nemocných zřejmě mnohem vyšší.
Nejvíce diagnostikovaných nakažených je v Praze, ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Loni bylo za celý rok zhruba 650 nemocných, dva lidi akutní hepatitida zabila.
Přečtěte si také: Hana Gelnarová se potýká s infekcí a musela na zákrok. Myslela jsem, že je to beďar, říká
„Dlouhá inkubační doba, často bezpříznakový průběh, nedodržování základních hygienických návyků i nařízených protiepidemických opatření tam, kde se nemoc objevila,“ jmenuje hlavní hygienička Barbora Macková důvody, proč je letos případů tolik a další přibývají.
Podle ní může i jediný potvrzený případ znamenat velký problém. Inkubační doba je dlouhá, činí 15 až 50 dní a člověk je nakažlivý už zhruba v polovině této doby. Virus se z těla uvolňuje ve stolici, stačí proto špatně umyté ruce, aby se dostal dál. Mimo tělo přitom vydrží dlouho, přežívá na površích v suchém stavu i týdny, v mraze dokonce roky - dokladem může být třeba velká epidemie žloutenky A v Česku v roce 1979. Nemoc se šířila kvůli nanukům vyrobeným ze zmražených polských jahod hnojených lidskými fekáliemi. Propukla hlavně v severomoravském kraji, celkově se nakazilo přes 30 tisíc lidí, hlavně dětí do deseti let. Vařením se původce nemoci ničí.
Lidé si mohou virus předávat přímým kontaktem špinavýma rukama, ale stačí se také dotknout míst, na které sahal infikovaný člověk nebo na kterých virus nějakým způsobem ulpěl. „Hovoříme o klikách dveří, madlech, držadlech, zkrátka o často lidmi dotýkaných místech,“ říká epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Přes kůži se do těla původce nemoci nedostane, ale stačí, aby si člověk také neumyl ruce a sáhl si do úst nebo jimi jedl nějaké jídlo.
Naopak ani znečištěné záchodové prkénko a jeho použití nemusí skončit nemocí, pokud si člověk po použití toalety pořádně umyje ruce.
Video: Už loni se žloutenka šířila v Ostravě
U dospělých nemoc probíhá hůře
Infekční žloutenka se šíří kvůli nedostatečné hygieně, mezi příznaky patří celková slabost, nevolnost, bolest břicha, kloubů a svalů, může se přidat zežloutnutí očního bělma.
U dětí nemoc často probíhá buď úplně bez příznaků, nebo má lehký průběh. Většina dospělých také nemoc prodělá bez větších potíží. Ale asi u desetiny infikovaných se objevují komplikace, pak se nemoc může vléci až několik měsíců. Léky přímo na žloutenku A neexistují, tlumí se příznaky, případně se řeší přidružené problémy.
Úmrtí na nemoc je vzácné. Může se však stát, že hepatitida A bude mít velmi prudký průběh, vedoucí k jaternímu selhání a smrti. Riziko se týká především lidí starších padesáti let, případně těch, kdo trpí nějakými chronickými jaterními potížemi.
Zdroje: www.mayoclinic.org, www.webmd.com, www.nzip.cz, Tiskové materiály Státního zdravotního ústavu