Očkování proti spalničkám nechrání celý život. Nemoc je přitom smrtelně nebezpečná

Vysoká až týden trvající horečka, únava, vyrážka, ale také rýma, kašel či zánět spojivek. Takové jsou příznaky spalniček, které většina nakažených zvládne bez vážných komplikací. Mohou však mít těžký průběh vyžadující pobyt v nemocnici, výjimečně mohou být i smrtelné. Spalničky jsou nebezpečné zejména pro děti do pěti let a pak pro dospělé starší 30 let, případně pro jedince s oslabenou imunitou.

Přestože se proti nemoci už od konce 60. let minulého století očkuje, čas od času se nemoc objeví a občas se šíření infekce překlopí do lokální epidemie. Jedna taková momentálně vypukla v jižních Čechách – spouštěčem se stala nemoc u dítěte, které nebylo očkované a nakazilo se v Německu. „Momentálně probíhá epidemie spalniček v Rakousku, ale také v Rumunsku, Itálii, Francii a Německu,“ vyjmenovala ředitelka krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Kvetoslava Kotrbová. Spalničky se poměrně běžně vyskytují také na Ukrajině a pak mnohde v Asii či v Africe.

Čtěte také: Před čím a v jakém období se očkovat? Seznam pro děti i dospělé

Nákaza se šíří i přesto, že většina lidí očkovaných je, protože vakcína nechrání celoživotně a po čase její účinek vyprchá. Infekce to má snazší, protože v populaci neočkovaných přibývá. Část rodičů totiž vakcínu, která zároveň chrání proti příušnicím a zarděnkám, svým dětem odmítá dávat. Očkuje se navíc nejdříve v devíti měsících, do té doby dítě před infekcí chráněno není ani být nemůže. Potřebné proočkovanosti česká populace nedosahuje už deset let.

Přes sto mrtvých ročně

Předtím než se v Česku začalo proti spalničkám očkovat, ročně se jimi v zemi nakazilo 50 až 90 tisíc lidí a v průměru 50 jich každý rok kvůli nemoci zemřelo, převážně šlo o nejmenší děti. V zemích s horším hygienickým standardem je smrtelnost nemoci mnohem vyšší, umírá na ni 5 až 20 procent nakažených – ročně spalničky ve světě zabijí sto až dvě stě tisíc lidí, v naprosté většině dětí – jde o jednu z hlavních příčin dětské úmrtnosti.

Je proto namístě věnovat spalničkám pozornost a snažit se, aby se šířily co nejméně. Jinak podle lékařů stoupne počet vážných případů a může se znovu objevit i úmrtí na spalničky, kterým v Česku od roku 1971 nikdo nepodlehl. Mimochodem, podobně jako spalničky se znovu objevuje černý kašel a výjimečně i záškrt. Na obě tyto infekce poslední roky několik lidí zemřelo.

Stačí zakašlat, nakažlivost je vysoká

Původcem nemoci je virus spalniček z čeledi Paramyxoviridae, podobně jako viry zarděnek a příušnic. Je velmi nakažlivý, snadno se přenáší přímým kontaktem a kapénkami ve vzduchu, ať už z dechu, nebo při rýmě a kašlání. Nejdříve napadá dýchací soustavu, odkud se šíří dále do těla.

Přečtěte si také: Infekce HPV může vést k rakovině a zažije ji až 80 procent lidí

Inkubační doba činí deset až čtrnáct dní, prvním příznakem je vysoká horečka, po čtyřech až sedmi dnech se objevují symptomy připomínající onemocnění horních cest dýchacích, tedy rýma a kašel, přidává se zánět spojivek a vyrážka. Ta se obvykle objeví nejdříve na obličeji a krku, pak se šíří i na ruce, nohy a břicho, mizí po pěti až šesti dnech.

Léčba spalniček

Celkově onemocnění spalničkami trvá zhruba dva, někdy tři týdny. Cílená léčba neexistuje, tlumí se příznaky. Podávat antibiotika nemá smysl, jde o virovou infekci.

Mezi komplikace spalniček patří zánět mozku neboli encefalitida, vážné dýchací problémy, oslepnutí, ušní infekce a také těžký průjem a následná dehydratace. Právě to je příčinou, proč je nemoc tak nebezpečná pro děti v zemích s horší hygienou a tam, kde je běžná podvýživa a nedostatek vitaminu A.

Lékaři mohou spalničky diagnostikovat podle typických příznaků po nejméně tři dny trvající horečce, napovědět mohou i drobné bělavé tečky v ústech zvané Koplikovy skvrny. Pokud mají rodiče podezření, že jejich dítě má spalničky, měli by do ordinace dětského lékaře nejdříve zavolat a domluvit se, kdy dorazí, aby jejich potomek zbytečně nenakazil ostatní pacienty. To platí i pro případné dospělé se spalničkami.

Podívejte se, jak je to s očkováním proti černému kašli:

Očkování proti spalničkám je součástí povinného schématu dětského očkování, přeočkovat se ale mohou nechat i dospělí, jen jim to nezaplatí zdravotní pojišťovna.

Mohlo by vás zajímat: Černý kašel není důvod k panice. Očkovat by se měli ti, kteří tráví čas s malými dětmi

To, jak dlouho člověku vydrží očkování z dětství, ovlivňuje mnoho faktorů, jako je například zdravotní stav, věk, ale také typ vakcíny. Nelze proto s jistotou plošně říci, jak dlouho ochrana proti určité infekci v těle přetrvá. U spalniček to může být 20, ale i méně let nebo naopak mnohem více let. „Každý organismus je jiný, a proto i protilátková odpověď je vlastní každému jedinci v různé síle a délce,“ vysvětluje lékařka Jaroslava Bečvářová z odběrové laboratoře.

Pokud chce člověk vědět, jak je na tom s protilátkami proti spalničkám, může si nechat jejich hladinu zjistit pomocí odběru krve. „Vyšetření hladiny protilátek pomůže identifikovat jedince, kteří potřebují posílit svůj imunitní systém. Dle stavu naměřených protilátek lze pak učinit rozhodnutí o potřebě přeočkování,“ popisuje lékařka Bečvářová.

Alespoň 95 procent

Jak ve zprávě o spalničkách uvádí Státní zdravotní ústav, spalničky i nadále zůstávají v Evropě hrozbou a vzhledem k vysoké míře cestování a migrace se nemoc bude spíše šířit dál, pokud nepřibude očkovaných. „Pouze pokud bude 95 procent a více obyvatel všech evropských zemí očkováno dvěma dávkami vakcíny zahrnující složku proti spalničkám, může být úplné eliminace spalniček dosaženo. Až do té doby budou spalničky v Evropě představovat vážnou hrozbu,“ uvádějí odborníci ze Státního zdravotního ústavu. Proočkovanost se však pohybuje v průměru kolem 90 procent.

Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom v roce 1998 plánovala, že do roku 2005 se nemoc podaří díky celosvětovému očkování zcela vymýtit. V roce 2023 se ale podle WHO výskyt spalniček v Evropě zvýšil pětačtyřicetkrát.

Zdroje: vaccination-info.eu, szu.cz, Lékaři bez hranic