Spalničky nejsou jen dětskou nemocí. Zjistěte, zda se netýkají i vás!
Spalničky považuje většina z nás za klasickou dětskou nemoc, která se dospělých netýká. Opak je ale pravdou. Postihnout nás mohou téměř v jakémkoli věku, a navíc bychom se na pozoru měli mít právě nyní. Zatímco od 80. let totiž u nás tato nemoc prakticky neexistovala, v posledních letech případů spalniček přibývá.
Letos u nás bylo hlášeno již 600 případů onemocnění spalničkami, což je nejvíce za poslední roky. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto Česku odebrala statut země, kde se spalničky nevyskytují. Důvodem je klesající proočkovanost (mezi nemocnými dětmi byla většina neočkovaných), import ze zahraničí a slábnutí ochrany u očkovaných dospělých.
Neriskujte a zbytečně nenavyšte počet nemocných, ale raději si nechte zkontrolovat účinnost vašeho očkování. Nezapomínejte, že spalničky jsou infekční a vysoce nakažlivé onemocnění. Stačí jen oslabený organismus s nedostatečným množstvím protilátek a na problém máte zaděláno.
Jsem, nebo nejsem v ohrožení?
Nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak zjistit, zda pro nás spalničky mohou představovat riziko, je provedení testu na protilátky. „Provádí se z běžného odběru krve. Navíc není třeba přijít nalačno. U nás na poliklinice jej provádíme bez předchozího objednání každé pondělí,“ říká MUDr. Vlasta Plachá, praktická lékařka pražské Polikliniky na Národní, a dodává: „Pokud zjistíme, že je hladina protilátek nedostatečná, doporučíme podstoupit přeočkování.“ Jedinými kontraindikacemi očkování jsou těhotenství nebo alergie na vaječné bílkoviny a aminoglykosidové antibiotikum, které očkování obsahuje.
Jak je to s očkováním doopravdy?
Výskyt spalniček nás v dnešní době dovede výrazně překvapit. Řada z nás totiž spoléhá na očkování v dětském věku, a tak prakticky nepředpokládá, že by je spalničky mohly postihnout. To je však nutné brát s rezervou. Osoby narozené před rokem 1975 byly totiž očkované jen jednou dávkou, což se později ukázalo jako neúčinné. A právě osoby, které byly očkovány jen jednou dávkou nebo vůbec, tvoří značnou část nakažených v právě probíhající epidemii. Vyhráno nemají ani ti, kteří absolvovali očkování ve dvou dávkách. Účinek vakcíny totiž s věkem slábne, proto již nemusí být imunita dostatečná.
A jak je to s dnešními dětmi? Sice je u nás očkování povinné a zpravidla se očkuje mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku dítěte, vše má ale své ALE. V dnešní době je u části rodičů jakýmsi trendem takzvaný „antivax“, a tak rodiče i pod rizikem finančního postihu (pokuta může být až 10 000 korun) nenechávají děti očkovat.
Podle lékařů ale tito rodiče vystavují svoje děti riziku, ale samozřejmě nejenom ty, vystavují riziku i děti do jednoho roku věku, které ještě očkované nebyly. Za odmítáním očkování jsou často dezinformace z neověřených zdrojů na internetu. „První článek, který vyšel na toto téma v renomovaném časopise, se časem ukázal jako lživý a podvodný, ale mezitím již nabral na síle," uvedla pro ČTK primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Opravdu poznáte spalničky?
Spalničky začínají jako klasická viróza horečkou, bolestí v krku, rýmou či kašlem, a tak mohou být hned na počátku podceněny a zaměněny s jiným běžným onemocněním. Až po několika dnech se začínají objevovat skutečné symptomy spalniček, jako jsou bílé pupínky v dutině ústní, světloplachost, zarudlé spojivky a vyrážka na obličeji, která postupně zasahuje celé tělo. „Nemocný může navíc onemocnění předávat dál již zhruba sedm dní předtím, než se u něj objeví vyrážka, a ještě dalších pět dní poté. Inkubační doba je udávána šest až devatenáct dní, obvykle ale trvá zhruba dva týdny,“ vysvětluje MUDr. Plachá.
Vzhledem k jejich vysoké nakažlivosti je třeba po celou dobu onemocnění zůstat doma a vyvarovat se kontaktu s ostatními. Zásadním problémem onemocnění, a tím pádem i léčby, však mohou být komplikace v podobě zápalu plic, zánětu středního ucha nebo zánětu mozku, kdy je prakticky nezbytná hospitalizace v nemocnici. Riziko onemocnění spalničkami se proto opravdu nevyplatí podcenit.
-ak-