Jan Hřebejk bilancuje: Ve třiceti jsem si o sobě myslel víc než dnes
Režisér Jan Hřebejk patří k nejvýraznějším osobnostem české kinematografie. V nové knize U mě dobrý, kterou napsal společně s novinářkou Veronikou Bednářovou, vzpomíná na svou profesní cestu, největší úspěchy i momenty, kdy se věci nevyvíjely podle představ. V rozhovoru otevřeně promluvil o bilancování, stárnutí i filmech, které by dnes natočil jinak.
Režisér Jan Hřebejk se ohlíží za svou kariérou v nové knize U mě dobrý. Publikace, kterou vytvořil společně s Veronikou Bednářovou, nabízí nejen pohled do zákulisí českého filmu, ale také osobní reflexi jednoho z nejúspěšnějších českých režisérů posledních desetiletí.
Přestože se za svou profesní dráhou ohlíží, rozhodně nejde o bilancování ve smyslu životní krize. „Ta kniha mě k tomu trochu donutila. Rok a půl jsme si s Veronikou povídali a člověka to k nějaké rekapitulaci dovede. Ale musím říct, že nejsem v žádné depresi,“ uvedl Hřebejk v pořadu Showtime.
Ve třiceti si o sobě myslel víc než dnes
Když začínal, měl podle svých slov mnohem větší sebevědomí než dnes. „Když člověk začíná, má takovou kuráž, kdy i štěstí, které ho potká, považuje za samozřejmé. My jsme ho měli i generačně. Ve třiceti jsem si o sobě myslel víc než teď,“ přiznal s nadhledem.
Mohlo by vás zajímat: Hřebejk o Bartoškovi: Neznám nikoho, kdo by ho neměl rád. Připomněl humor i vulgární slovník
Dnes už se na svou tvorbu dívá střízlivěji. Nemá pocit, že by byl na vrcholu kariéry, a vnímá také proměnu celého audiovizuálního prostředí. „Štve mě, jak se všechno zrychlilo. Filmy i seriály se musí dělat hrozně rychle. Zároveň už jsem si leccos dokázal a řadu témat jsme zpracovali. Samozřejmě mám pořád chuť do nových věcí, ale vím, že většinu mám za sebou. Nejsem blázen,“ řekl otevřeně.
Na otázku, který ze svých filmů považuje za nejlepší, odpovídá jednoduše: „Nejlepší je to, co přežije.“ Za své nejvýznamnější snímky považuje především Pelíšky, ale také oscarově nominovaný film Musíme si pomáhat. Zmínil i slovenskou Učitelku, která se podle něj prodala do více zemí, než právě Musíme si pomáhat, a rád vzpomíná také na drama Kawasakiho růže.
I neúspěch je důležitý
Hřebejk zároveň přiznává, že ne všechny projekty dopadly podle jeho představ. „Mě mrzí třeba Medvídek, protože měl mnohem lepší scénář, než byl výsledný film. Byla to kombinace různých okolností a také toho, že jsme si tehdy dost fandili, protože nám do té doby všechno vycházelo,“ vysvětlil.
Podle režiséra je ale důležité mluvit i o neúspěších. „Nejde si odmyslet, že jsem ty filmy natočil. Je to jako dějiny, ty také nezměníte. Třeba se něco nepovedlo, ale někam mě to posunulo. Povídat jen o tom, co se povedlo, je nudné,“ dodal.
A co ho na režisérské profesi baví nejvíc? Především její neustálá proměnlivost. „Nejlepší na tom je, že to není nudné. U filmu můžete mít jakoukoliv zkušenost, ale vždycky to musíte hledat znovu. Mění se technologie, mění se postupy. Když jsme začínali, filmy jsme stříhali nůžkami. Baví mě, že to není stereotypní práce,“ uzavřel Jan Hřebejk.
Autor článku
Karolína Trávníčková
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
