Celebrity

11. října 2019 08:52

13. komnata Karla Gotta: Proč Mistr neemigroval?

Rozhovor s Janem Adamem

Karel Gott se musel během své hvězdné kariéry několikrát vyrovnávat se svým postojem k režimu nastolenému komunisty. V roce 1971 se dokonce pokusil emigrovat do zahraničí. Stalo se tak po koncertu v německém Hamburku.

Z Německa se pěvecká legenda odmítala vrátit. Tehdy to mohlo být považováno za nezákonné opuštění republiky. O Gottův návrat se snažilo zasadit i samotné Rusko. Co stálo za Mistrovým rozhodnutím?

Jak uvádí Gottův bývalý manažer, Jan Adam, byl to například hit „Hej, páni konšelé“, který byl jedním z důvodů, proč se Zlatý hlas z Prahy nechtěl vrátit. Text písně se, stejně jako mnoho jiných šlágrů, nelíbil pookupačním cenzorům. Podobně na ně působila i píseň „Korunou si hodím“. Pro tehdejší režim znamenala píseň provokaci v podobě devalvace (znehodnocování, oslabování) měny.

Prezident a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák měl pocit, že národ se bez Gotta obejde, ale mnozí zpěváka přemlouvali, aby se vrátil. Dle Gottových slov šlo o „cvičnou emigraci“, k níž se sice uchýlil, ale zároveň prezidenta ujistil, že se vrátí. Některá svá stanoviska popsal v dopise zaslaný Husákovi: „Instituce, které jsme potřebovali ke své činnosti, navodily atmosféru, ve které bylo nemožno cokoliv krásného vytvářet.“

Hlavním důvodem Gottova návratu byli samozřejmě jeho diváci. Ještě roku 1971, tedy ve stejný rok, kdy emigroval, se zpěvák vrátil zpět do vlasti. Vedle toho měl ale proběhnout telefonát mezi prezidentem Husákem a Mistrem. Jan Adam přiblížil obsah rozhovoru dvou důležitých mužů: „Vláda a Gustáv Husák dostali příkaz přímo ze sekretariátu Leonida Brežněva, aby něco udělali s návratem Karla Gotta do Československa, protože socialistický tábor nemůže o takhle velkou hvězdu přijít.“

Mistrovi (ani jeho rodině) po návratu domů nemělo hrozit žádné. Úřednictvem byl Gottův prodloužený pobyt v zahraničí dodatečně povolen.

Sdílejte článek