Anti-aging medicína, čili medicína proti stárnutí, je relativně nová lékařská specializace, jejíž vznik „zařídil“ demografický vývoj posledních desetiletí. Pochází z USA, kde se rozšířila už v 90. letech minulého století. O deset let později se začala prosazovat v Evropě, zejména v Německu, Francii, Španělsku a Itálii. Dnes je hitem také u nás a zabývají se jí specializovaná pracoviště i lékaři mnoha oborů od neurologů přes sexuology, urology, oftalmology až k plastickým chirurgům.
Největším strašákem pro lidi na prahu seniorského věku je tak zvaná Alzheimerova choroba. „Sám Alois Alzheimer měl pochybnosti, zda se má jeho popis strádající pacientky, která postupně ztratila schopnost uvažovat již v 55 letech, ztotožňovat s případy podobného duševního rozpadu, který prožívají lidé ve stáří všeobecně,“ říká neurolog prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., FEAN. „Přes obrovský pokrok ve vyšetřovacích metodách, které dnes dovedou tkáňové doklady o této nemoci detekovat zaživa, se dodnes vede debata, nakolik stáří přináší oslabení duševní činnosti nevyhnutelně a nakolik se jedná o nemoc. Již pouhé laické pozorování starých lidí nás jednoznačně přesvědčuje, že pokles pozornosti, nápaditosti, paměti, reaktivity i exekučních rozhodnutí provází stárnutí jako samozřejmost. Stejně tak, jako je tomu s výkonností tělesnou. Nelze tedy tyto stavy chápat jako onemocnění, které napadlo zdravého člověka, jako je tomu v případě konvenčních onemocnění v mladém věku. Zmar duševní výkonnosti postihuje někoho rychleji, druhého pomaleji.“
Co dělat, abychom „zubu času“ jeho „hlodání“ co nejvíc ztížili. Jak být co nejdéle duševně i fyzicky v kondici? Recept na „elixír mládí“ není žádná alchymie. Profesor Kalvach radí: „Snažme se zpomalit stárnutí mozku činnostmi, které brzdí rozvoj jeho aterosklerózy a zajišťují dobrou výkonnost krevního oběhu. Pomáhá sportovat, předcházet obezitě, včas si léčit cukrovku i případné vysoké hladiny krevních tuků a vést aktivní život.“
Hippokratova rada: Nechť je strava tvým lékem je sice stará skoro dva a půl tisíce let, stále platí. Vhodný jídelníček a pitný režim jsou tak prevencí řady nemocí a přirozeným „omlazovačem“. Nejen antioxidanty nebo vitaminy a minerály v kosmetických krémech působí proti vráskám. Cereálie, zelenina, ovoce, rostlinné oleje, ořechy atd. ještě účinněji chrání proti „korozi času“. Nemusíte hned přísahat na superfood, jako jsou chia semínka, kustovnice čínská nebo zelený ječmen, snídat ovesnou nebo pohankovou kaši a zavrhovat, co vám chutná. Důležité je také, aby jídlo přinášelo radost. Přiměřenost a pestrost jsou zásady, které jsou vždycky „in“. Na módu v případě výživy nehleďte. Ostatně se taky vrací – nedávno třeba vědci „omilostnili“ ještě před pár lety zavrhovaná vajíčka. Zjistili, že neohrožují hladinu cholesterolu, ale naopak pomáhají udržet zdraví. Nejstarší žena světa, předloni zesnulá Emma Morano, která od svých dvaceti let jedla denně tři – jedno vařené a dvě syrová, evidentně na měnící se výživové trendy také příliš nedbala a dožila se 117 let
Nejen u miminek o jejich duševním vývoji nejlépe hovoří jejich pohyblivost, jestli už lezou, chodí a jakou mají jemnou motoriku. Svaly jsou pro prodlužování biologické mladosti (když už otáčení listů kalendáře zastavit nelze) stejně důležité jako mozek. Hýbat se je také relativně levný povzbuzující lék na starosti a strasti života, protože přináší hormony štěstí – endorfiny. Za nejzákladnější a nejpřirozenější pohybovou aktivitu – chůzi – nemusíte nic platit, a přitom pravidelná svižná chůze je ideální prevencí mnoha chorob od nemocí srdce a cév až k rakovině. Optimální je postupně dosáhnout 60 minut chůze denně.
Trénovat však je třeba nejen svaly, ale i paměť. A s jejím pravidelným procvičováním je dobré začít co nejdřív, nečekat na to, až na dveře zaklepe padesátka, či dokonce další „átková léta“. „Mozek má totiž celou řadu omezení ve svém výkonu,“ vysvětluje Ing. Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. „Především je naprogramován k tomu, aby zajistil naše přežití v případě ohrožení života. Aby toto své základní poslání mohl bezezbytku splnit, nesmí být přehlcen informacemi. Navíc jsme vybaveni velmi malou kapacitou krátkodobé paměti, která je pro úspěšné zpracování informací zcela zásadní, a vývoj mozku je ukončen zhruba kolem 25. roku života a od té doby se jeho funkčnost začíná zhoršovat. Mozek zkrátka často potřebuje naši asistenci. Za cvičení paměti se dá považovat hlasité čtení, sčítání, odčítání, sudoku i křížovky. Pokud však jde do tuhého a potřebujete si zapamatovat informace v určitém pořadí, telefonní čísla či delší číselné řady, nebo dokonce seznamy na přeskáčku, už potřebujete znát základní mnemotechniky.“
Stárnou ovšem nejen svaly a mozek, ale také smysly. S věkem se zhoršuje sluch, slábne čich i zrak. Nejčastější příčinou oslepnutí na světě je katarakta neboli šedý zákal, která je typickou nemocí seniorského věku. Postihuje každého druhého člověka ve věku nad 75 let. Dobrá zpráva je, že ji lze úspěšně léčit operací. Přestože se však dnes již jedná o rutinní zákrok, kvůli zbytečnému strachu vyvolanému mýty a nepravdami o zákroku i samotném šedém zákalu se nemocní připravují o plnohodnotný život a riskují trvalé zrakové komplikace. Díky nejmodernější laserové metodě lze přitom vadu odstranit rychle a bez použití ostrých nástrojů. Zákrok je prováděn ambulantně, a to buď chirurgicky, anebo s pomocí femtosekundového laseru zvaného LenSx, který je přizpůsoben na míru pacientova oka a během zákroku působí jen 10 sekund. Tato metoda také umožňuje rychlejší hojení. Nově na některých pracovištích používaný laser LenSx dokonce ještě zkracuje čas, kdy pacient pobývá na sále, o 34 %. „Při operaci šedého zákalu je nutné odstranit z oka zakalenou čočku a nahradit ji čočkou umělou. K tomu se v běžné praxi používá skalpel. Nový laser umožňuje úspěšně operovat i kataraktu ve velmi pokročilém stadiu,“ vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize v Brně. Od listopadu 2017 do srpna 2018 bylo na této klinice provedeno s pomocí této technologie 208 operací šedého zákalu. Průměrný věk pacientů byl vysoký –74,52 let. Před operací mnozí z nich měli natolik zakalené čočky, že byli téměř nevidomí, prakticky rozeznávali jen světlo a tmu. Odstranění šedého zákalu podle odborníků navrací starším lidem chuť do života. Je zároveň prevencí životní letargie, osamělosti, ale také stařecké demence zapříčiněné nedostatkem vizuálních podnětů způsobujících atrofii mozku.
Zvlášť kvetoucí odvětví je v posledních letech anti-aging kosmetika. „Krása mládí“ se stává objektem výzkumů, v laboratořích na celém světě. „Estetická medicína má dnes k dispozici řadu metod, kterými lze potlačit a zmírnit známky stárnutí,“ říká MUDr. Markéta Majerová, vedoucí lékařka dermatologického centra Medicom Clinic. „Projevem stárnutí nejsou jen vrásky, ale také pigmentové skvrny, popraskané žilky, zkrátka nejednotnost pleti nebo pokleslé kontury. Ideální je proto spojit při ošetření několik různých metod. Spektrum nejčastějších esteticko-dermatologických ošetření představuje možnosti, jak o pleť pečovat efektivně, komplexně a také preventivně.“
Zákroky estetické dermatologie i kosmetické přípravky mohou přispět k tomu, abychom pro zub času byli „tvrdým oříškem“, ale ty nejúčinnější „anti-aging ingredience“ máme každý ve svých rukou. „Stáří není nemoc,“ říká přední česká gerontoložka MUDr. Iva Holmerová, PhD. „Každý stárne podle svého programu zakódovaného v genech, ale také podle způsobu života. Rezervy mládí vydrží do čtyřicítky. Kdo chce co nejdéle zůstat aktivní, měl by na tom cíleně pracovat. Pohybovat se – ideální je ujít za týden aspoň 25 kilometrů, udržovat svou sexualitu, přiměřeně a racionálně jíst, naplňovat pitný režim a v neposlední řadě mít uspokojivé rodinné i přátelské vztahy a pozitivní přístup k životu. Humor a smích jsou účinné léky proti stáří.“
To potvrzuje i Milada Karasová, v 80. letech známá modelka, později majitelka modelingové agentury, „objevitelka“ takových es, jako je Eva Herzigová nebo Simona Krainová, nyní spokojená babička dvanáctileté Matilde, členka správní rady Kapky naděje Venduly Svobodové a produkční různých charitativních akcií. „Musíš se mít ráda, a to já se mám,“ směje se, což dělá ráda a často. A doplňuje další „ingredience“ do svého receptu proti zahořklosti stáří: „Být tu i pro druhé, nevidět sama sebe jako střed světa, nestarat se jen o svou zábavu. Je mi líto, že u nás je dost opravdu hodně bohatých lidí, ale korunu z nich nedostaneš! Já to mám jinak – mě Pámbíček nadělil dost štěstí, všechno, co jsem si přála, se mi dařilo, a tak teď cítím povinnost to zase vracet jiným.“
autor: MH, TZ
