Herci ze seriálu Krejzovi se vydali do pohádky. Podívejte se na exkluzivní fotografie

Zlá královna Markéta Plánková: Bára Damová v seriálu Krejzovi

Hrát ukázkově zápornou postavu se mi v mém hereckém životě ještě nepoštěstilo, takže je jasné, že jsem nepohrdla hozenou rukavicí v podobě zlé královny ze Sněhurky. A protože zlá královna si podmaní všechny, tedy až na Sněhurku, tak ozdobu jí dělala krásná šelma – puma, symbol cílevědomosti a sebedůvěry. Musím přiznat, že budila respekt, a hned jak jsem přišla na focení, tak si mě detailně prohlédla. Člověk na chvíli zapomene i dýchat... Po chvilce už jsme byli takoví kamarádi, že by se chtěla chovat, ale do toho se zase moc nechtělo mně. Přes to všechno – sen splněn, díky. Já totiž v pohádkách nehrála, a princezny už vůbec ne, takže teď alespoň jedna královna. Mám ráda klasické pohádky, kde dobro je dobro a zlo je zlo, které musí být poraženo. Moc si nevybavuji, jak se slavil Den dětí, když jsem byla malá, slavilo se to vůbec? Dnes je to samozřejmě jiné a pro děti je připravena spousta možností a oslav, jako je to u nás na vesničce. Přeji všem dětem, aby měly krásný den, nejen na ten Den dětí, ale aby se měly krásně celé dětství.

Šeherezáda Dominika Býmová: Táňa Rosáková

Pohádky tisíce a jedné noci, ve kterých moudrá princezna Šeherezáda vypráví příběhy zahalené rouškou tajemství, kouzel a dobrodružství, znám díky své babičce, která mi z knihy předčítala, a já tak mohla ve své fantazii cestovat do orientálních a exotických zemí. Tak jsem do focení s radostí šla. Musím přiznat, že zvířata mi většinou strach nenahánějí, nemile překvapit umí spíše lidé. Ale zarazilo mě, jak je velbloud opravdu obrovský a neovladatelný. Měl svou hlavu. Kdybych měla víc času na společné seznámení, pokusila bych se na něj více naladit. Ale venku byla zima a bylo třeba vše stihnout rychle kvůli dobrému světlu. Kdyby bylo o pár stupňů víc, byla by idea saharské pouště reálnější. Jinak focení právě této princezny společně s takto krásným zvířetem bylo pro mě zážitek. Ale stejně tak bych si užila společnost pejska, kočky, koně či kozy. Ani had by mi nevadil. Pohádku, která by mi nedala spát, si nepamatuji, ale bála jsem se večerníčkového strašidla Barbuchy. Každé dítě má své sny a mně se ten můj naštěstí splnil. Vždy jsem chtěla hrát divadlo. A co popřát ke Dni dětí? Spoustu veselé nálady, smíchu, hudby a hodně sladkostí.

Červená Karkulka Natalie Halouzková: Aneta Vymešová

„Ve druhé třídě jsem hrála pohádku Červená Karkulka, tam jsem dostala hlavní roli, shodnou okolností to viděla moje spolužačka z gymplu a říkala mi, že si mě pamatuje. Myslela jsem, že můj výkon byl nezapomenutelný, ale říkala, že si na to pamatuje díky kalhotkám, které mi koukaly zpod sukně, když jsem lezla vlkovi do břicha. Jsou ale i pohádky, které jsem nikdy nedokoukala do konce. Třeba Sedmero krkavců, z toho jsem měla hrůzu.

Díky Krejzovým se mi splnil sen. Nejen proto, že můžu hrát, ale i proto, že teď točím s Jaruškou Kretschmerovou. Odmala je moje nejoblíbenější pohádka S čerty nejsou žerty a já teď stojím před kamerou s Dorotou Máchalovou. Kdybych ještě mohla zažít Den dětí, což je v mém věku už pryč, tak bych si ho hlavně chtěla pořádně užít. Hry, sladkosti, žádná škola, a jen zábava.

Sněhová královna Kristýna Kociánová: Sabina Borková

Sněhová královna není úplně tak známá pohádka, tak jsem si na ni vzpomněla, a o to bylo takové převtělení zajímavější. Nikdy jsem nehrála princeznu. Teď už na ni ani věk nemám, takže už jen ty královny. Můj parťák ze statku U Merlina byl zlatý a poslouchal.

Ani mne neminula Popelka, která se stala klasickou, a miluju ji. Teď ale s neteří ujíždíme na Krtečkovi, a to mě dost baví. Mimochodem, umím ho skvěle dabovat. Naopak příběh, který mě nikdy neoslovil, byla pohádka Třetí princ, i když mám Libušku Šafránkovou ráda, tak mě moc nebaví.

Pohádky jsou v podstatě horory, kde je dítěti ukázáno dobro a zlo a co vše se může stát, když se zachová špatně.

Ideální Den dětí by měl být láskyplný a plný zmrzliny – a klidně dětem přidávat i kopeček zdarma navíc.

Pasáček ovcí Jan Komínek: Márty

Pohádky mám moc rád a jsem šťastný, že se mi podařilo v několika hrát. Dost ale bylo princů, tak jsem chtěl zkusit i opačnou stranu, stejně se ve většině pohádek z pasáčků stanou králové. Na statku to bylo moc fajn, ovečky byly přítulné, stačilo je jen krmit, a hned jste jich měli kolem sebe celé stádo. Dokonce mi jedno jehňátko v náručí usnulo.

Já sám vyrůstal na příbězích od Walta Dysneyho. Miloval jsem Pocahontas a Dumba. Naopak zlá královna ze Sněhurky mi tak trochu naháněla strach.

Den dětí jsem slavíval na chatě, kam jsme jezdili s rodiči. Hráli jsme ping-pong, stříleli ze vzduchovky, rodiče nám připravovali různé hry. Taky si vzpomínám, že jsme chodili v Praze na Letnou, mám na ten svátek prostě jen samé dobré vzpomínky. Přál bych všem dětem, aby Den dětí prožily tak, jako kdysi já, a stal se pro ně nezapomenutelným.