Jak si užívají Velikonoce vaši oblíbení herci z Krejzových?
Velikonoce se blíží. Jak jsou zvyklí je trávit Oldřich Navrátil alias Jan Krejza a jeho seriálové dcery?
Oldřich Navrátil alias Jan Krejza
V dětství jsem Velikonoce trávil v rodné Třebíči. Na Velikonoční pondělí jsem si přivstal, „vyšupal“ maminku, dědovu hospodyni Tonynku a s velkou chutí i mladší sestru Hanu. Pak jsem spolu s bratranci vyrazil po příbuzných. Jako jinoch, a poté i jako dospělý, jsem vždy trávil Velikonoce na chatě. Máme to s kolegy-koledníky dobře vymyšlené. Mrskat chodíme už v neděli, abychom si kromě vajíček mohli dopřát i štamprdličku. V pondělí jsme pak všichni schopni odjet domů. Naše osada je rozlehlá, a tak vždycky jeden rok začínáme na našem konci a druhý rok na konci kamarádky Olinky. A u dámy, u které se končí, pak pěkně posedíme, probereme život a zahájíme chatařskou sezónu. Na Zelený čtvrtek jíme špenát, na Velký pátek je půst bez masa. Pak Bílá sobota, to si přejeme, aby nepršelo, protože pak by dle pověry bylo suché léto. Neděle znamená koledování a na Velikonoční pondělí se vracíme zpět do města. Kromě velikonoční výzdoby, barvení vajíček v cibulových slupkách a pečlivé přípravy prezentů pro koledníky tráví má paní spoustu času pečením velikonočních pochoutek. Na stole u nás najdete mazanec, beránka a velikonoční nádivku. V dětství jsem si z koledy nosil jenom malovaná vajíčka. Dnes už je to trošku jinak. V každé rodině kromě vajíčka dostaneme i pěknou mašli na pomlázku.
Ivana Korolová alias Danka Krejzová
Většinou Velikonoce trávím doma, na poslední chvíli se rozhodnu, že obarvím pár vajec, tak rychle doběhnu do obchoďáku, nakoupím a doma něco nabarvím. Velikonoční výzdobu mám už dávno, protože mám ráda to „jaro v obýváku“. Nepovažuji se za velkého milovníka těchto svátků, protože mi přišlo trapný, že na vás kluci zazvoní, pošlete je do druhého patra, otevřete jim, pak děláte, že před nimi utíkáte. Ve výsledku se necháte zmlátit a dáte jim vajíčko. Takže Velikonoce moc nemiluju, myslím ale, že daleko hezčí atmosféru mají na vesnici. Momentálně je prožívám tak, že manžel si uváže na paličku od bubnů mašli, protože pomlázku nemá, a dostanu jen tak symbolicky… Dám mu za to vejce, panáka, a tím to končí. Je ale pravda, že manželova maminka peče beránka, kterého pak sníme. Takže kousek těch tradic doma máme.
Vanda Hybnerová alias Anna Vymešová
Snažím se udělat si volno, protože Velikonoce, stejně jako Vánoce, ctím. Od té doby, co mám děti, trávíme svátky společně na Vysočině a udržujeme všechny zvyky. Barvíme vajíčka, pečeme beránka, a protože jsme na vesnici, kde se ty tradice drží, očekáváme výprask pomlázkou a smažíme řízky pro sousedy. Jsem ráda, že teď to prožíváme jinak, protože jako malá jsem byla typicky pražské dítě. S babičkou jsme možná barvily vejce, dědeček nás občas vyprášil pomlázkou. Měl ji schovanou ve skříni, byla celá suchá a popraskaná za těch pár let. Takže vyloženě tradiční Velikonoce jsem začala požívat až s narozením dcer.
Markéta Plánková alias Bára Damová
S rodinou si to užíváme, protože u nás v Mnichovicích, kde žijeme, se Velikonoce stále dodržují. Barvím tak padesát vajec a máme plný koš stuh a stůl s hromadou sladkostí. Chodí k nám tlupy lidí, takže všechno vždy zmizí. Zdobíme dům, lepíme na okna motýly, kytky… Letos jsme to rozšířili o pečení perníčků ve tvaru zajíčků a vajíček. Pečeme taky beránka a mazanec. Když jsem byla malá, tak jsme bydleli v paneláku, a na to tedy moc hezké vzpomínky nemám. Nejen, že k nám na koledu chodil celý panelák, spolužáci, ale i úplně cizí lidi, a musely jsme s maminkou chodit otvírat. Ten den jsem nenáviděla. Názor jsem na to změnila až v okamžiku, kdy mě kamarádka vzala k ní domů do Svatobořic-Mistřína, kde to žije. Mladá generace si ty zvyky přebírá od starších a je to krásné. Vesnicí chodí celé průvody, mají kroje, jdou do kostela. Obcházíte dům od domu a všichni jsou srdeční, pohostí vás, ochutnáte víno. Byl to zážitek.
Lucie Polišenská alias Cinda Krejzová
Posledních pár let už Velikonoce nedodržuji, což mě mrzí. Bohužel to ale vychází tak, že buď hraju divadlo, nebo se někde zkouší. Navíc tady v Praze nemám sousedy, které bych znala, jako to bylo u nás na vesnici. Je mi to líto, takže ani nebarvím vajíčka a svátky moc nedržím. Doufám, že příští rok to bude lepší a něco bude. Jako dítě jsem to prožívala naprosto klasicky. Nabarvily jsme vajíčka a čekaly na kluky, až přijdou na koledu. Mám ráda i ten čas, kdy všechno kvete. U nás doma se dokonce dělaly chlebíčky a různé pohoštění. Taky jsem si nenechala ujít v televizi pohádky, které v ten sváteční den šly, a u toho jsme vyčkávaly na koledníky a hádaly, kterou pomlázkou to bude nejvíc bolet.