Maminka přivezla Románka na urgent s úrazem nohy. Lékař rodiče podezírá z týrání
Nemocnice 247 - podezření z týrání dítěte
Nikdo na první pohled netušil, co všechno se skrývá ve velkých hnědých očích malého Románka, kterého maminka přivezla na urgentní příjem s poraněnou nohou. Za bolestí, kterou bylo vidět, se totiž ukrývalo ještě něco mnohem hlubšího.
Na nemocničním urgentu hošíka viděli už podruhé během čtrnácti dnů. „Románek spadl ze židle, asi má zlomenou nohu,“ oznámila tentokrát jeho maminka, paní Jíchová, rozechvělým hlasem na příjmu. Lékař si chlapce okamžitě vybavil. Před dvěma týdny tu byl s otřesem mozku.
„No, jsme tady zas. Já se zblázním. S tím malým je pořád něco,“ povzdechla si matka.
Lékař urgentní medicíny Pavel Mladý se sklonil k lehátku. „Tak se na to podíváme. Ničeho se neboj, já se na tu nožičku jen podívám, jo? Nic nebudu dělat.“ Románek ani nepípl. Jen se díval. A držel.
Rentgen brzy potvrdil zlomeninu. „Až opadne otok, dáme mu sádru. Zatím to zafixujeme, ale nesmí na to šlapat,“ vysvětlil lékař klidně o zranění. Jenže jeho myšlenky klidné nebyly.
„Já bych s vámi chtěl mluvit ještě o jedné věci,“ otočil se na matku. „Jak přišel ke všem těm modřinám? Má je skoro všude… a tady ty drobné tečky… a na krku šlic. To nejsou čerstvá zranění. A minule to byl otřes mozku, že?“ pídil se dál. Paní Jíchová jen přikyvovala. Vypadala vystrašeně.
„Upřímně… mám podezření na týrání,“ přestal chodit kolem horké kaše pan doktor. „Já?“ vyhrkla. „To je vymodlené dítě! My bychom mu nikdy nic neudělali. Ani manžel. My jsme proti fyzickým trestům!“ bránila se nařčení z domácího násilí na dítěti.
Lékař se zeptal i staršího bratra Sváti, který bráchu do nemocnice doprovodil. Ten ale mlčel. Oba chlapci byli strnulí, vyděšení. Byla přivolána policie a sociální pracovnice.
„Paní Jechová, chápu, že je to pro vás šok,“ začala pracovnice klidně vysvětlovat matce, proč ji přivolali. „Lékař má ze zákona povinnost hlásit i pouhé podezření. Ne až jistotu.“
Matka zoufale kroutila hlavou. „To je strašné nedorozumění. Musíte mi věřit.“ A pracovnice pokračovala trpělivě. „Jsme tady proto, abychom zjistili, co se stalo, a hlavně, jestli je dítě v bezpečí.“
„Vy nám je chcete vzít?“ zašeptala vystresovaná matka.
„Pouze pokud by hrozilo další nebezpečí,“ vysvětlila. „Naší prioritou je ochrana dětí. Někdy se věci navenek jeví jinak, než jaké skutečně jsou.“
Jenže zoufalství matky ani po těchto slovech nepolevovalo. „Proč bych sem chodila, kdybych ho týrala?“ opakovala. Otázka, která zněla logicky. Ale zkušené odbornici nestačila.
Odpověď přišla odjinud. Nečekaně. Pavel Mladý se po nějaké době vrátil od obou bráchů, kterým zatím dělala ve vedlejší místnosti společnost zdravotní sestřička. Tentokrát nevypadal tak jistě, jako když vyšetřuje pacienta.
„Já… jsem se spletl,“ řekl lékař. Všichni ztichli. „Paní Jechová má pravdu. Rodiče děti netýrají. Omlouvám se. Ale… něco jiného je pravda. Za většinu zranění může starší bratr.“
Přečtěte si také: Sourozenci podle horoskopu: Býci se neradi dělí, Střelci umí být netaktní
Matka nechápavě zamrkala. „Sváťa mi řekl, že Románka ze židle shodil on. Zní to neuvěřitelně,“ pokračoval lékař, „ale není to ojedinělé. Dětská žárlivost dokáže být velmi silná. Sváťa o vás bojuje. O vaši pozornost. Proto má tolik zranění. A proto se ho bojí,“ doplnil ještě lékař.
Příběh Románka, který řeší lékaři v pořadu Nemocnice 24/7, je volně inspirován těmi reálnými a nemá klasického viníka. Připomíná něco, co rodiče často přehlížejí, a to, že vztahy mezi sourozenci nejsou vždy jen o lásce. Někdy jsou o soupeření. O tichém boji. O nenápadném volání o pozornost. A to volání může mít podobu, která bolí. Doslova. Na urgentním příjmu to dobře vědí.
I při podezření na týrání dítěte má lékař zákonnou povinnost přizvat orgán sociálněprávní ochrany dětí a policii. Nejde o trestání rodiny, ale o ochranu dítěte, které se samo bránit nedokáže. Lékař nesmí riziko přehlédnout ani zlehčit, i kdyby vysvětlení dospělých působilo věrohodně. Zásah sociálních služeb umožní nezávisle posoudit situaci a zajistit bezpečí dítěte. V takových případech má ochrana dítěte vždy přednost před nepohodlím dospělých.
Soupeření mezi sourozenci
Soupeření mezi sourozenci je naprosto přirozenou součástí jejich vztahu. Děti se mohou hádat, žárlit na sebe, soupeřit o pozornost rodičů nebo si navzájem vyčítat nespravedlnost. Tyto konflikty se navíc v čase proměňují. Někdy spolu vycházejí bez problémů, jindy je pro ně těžké vydržet spolu v jedné místnosti. Velkou roli hraje i věk a vývojová fáze dítěte. Jak uvádí také web Programu pozitivního rodičovství Triple P, přestože to může být pro rodiče vyčerpávající, právě skrze tyto situace se děti učí zvládat emoce, hledat kompromisy a budovat důležité sociální dovednosti.
Opakovaná zranění, nevysvětlitelné modřiny nebo strach dítěte z blízké osoby mohou být varovnými signály, že se děje něco vážného. Takové situace není radno podceňovat ani přehlížet, ať už jde o možné týrání, nebo ubližování mezi sourozenci. Vždy je důležité zapojit odborníky, kteří dokážou citlivě posoudit situaci a zajistit bezpečí dítěte. Další případy z nemocničního urgentu sledujte každý všední den od 17:05 na Primě nebo na prima+.
Autor článku
Zuzana Schneidewind
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
