Mámy sobě: Jak být mámou a nezbláznit se. Únavou i láskou současně

Tak. A je to. Jste máma. Na lusknutí prstu to zrovna nebylo, ale je to tady. Z náruče na vás mžourá človíček, který vám ještě včera tlačil na močový měchýř a vystrkoval na vás zadek skrz vaši vlastní břišní stěnu. Teď zjišťuje, že na světě je mnohem víc místa a nabírá zdravou barvu. Možná mlčí, možná brouká nebo rovnou ječí. Čert ví proč?

Ne, čert ne. Máma ví. Možná ne hned, ale časem na zmíněné lusknutí prstu.

Cesta je cíl

Ať už vaše cesta k mateřství vypadala jakkoli, nenechte se mýlit, nemá cíl. Mateřství, rodičovství jako takové je procesem, který zdánlivě končí v dospělosti dítěte. Ovšem jak většina rodičů jistě potvrdí, ani to vás rodičovství nezbaví.

Tak daleko se ale pouštět nebudeme. V první řadě je potřeba vymyslet - CO TEĎ? Většina z nás se více či méně důkladně připravuje na porod. Jedna chce zásadně rodit doma, protože dítě se musí narodit v lásce a ta v nemocnici není. Druhá nutně potřebuje asistentku a nadstandard, aby měla všechen komfort, jaký může mít. A třetí je to jedno, ven se dítě tak jako tak dostane, hlavně ať to má happy end. Všechny varianty jsou ok, když jsou v souladu s vaším přesvědčením. Jenže CO TEĎ? Tím myslíme po porodu. Máme miminko. Krása. Fotka na socky. Ach, dojetí. Blahopřání ze všech stran. Slzíme. Mazlíme. Kocháme se.

Ale co dál? Za hodinu, až začne brečet? V noci po porodu, kdy jsme bolavé a naše láska největší potřebuje nakojit? Jak se to jenom... au, to jako bolí??? A proč nepije? A co za týden, když už nemáme za zadkem sestřičky, které si se vším vědí rady? Teď jsem usnula a už zase mručí, co může chtít? Plná plínka? Nosit? Zpívat? Houpat? V kočárku? V kolébce? V náruči? A proč mi, sakra, když to nejvíc potřebuju, nikdo nebere telefon? Do vyhledávačů rychle ťukáme názvy všemožně barevných zvířat a hledáme zkušenosti druhých. Vyhledáváme barvy, konzistence, frekvence... a na vlastní si sotva vzpomeneme. To počká.

Prosíme hezky všechny budoucí maminky s hrůzou v očích, aby četly dál. Tohle všechno se dá přežít. A vlastně i užít. Moc hezky.

Klidná máma, klidné dítě

Zásadní je vědět, že jakkoli jsme k mateřství přírodou předurčené, nerodíme se jasně naprogramované. Chvíli to trvá, než se novým členem domácnosti sladíme, zvykneme si na sebe a začneme se ladit jeden na druhého. Pokud bychom měly dát jednu jedinou radu, pak by to asi byla tahle: Nebuďte na to samy.

Základem klidného mateřství jsou odjakživa babičky, tetičky a další zkušené ženy nejen z rodu. Velkou pomocí jsou kamarádky, do kurzu se vrací také duly, které mají stálé místo po boku maminek v mnoha kulturách od nepaměti. A pokud tu je možnost, žádná maminka by se neměla stydět jejich pomoci využít, pokud se nabízí. Protože po staletí opakované moudro, které praví, že když je klidná máma, je klidné i dítě, jednoduše platí. Jasně že i klidným maminám děti pláčou. Pláč je přirozený způsob, jak může tvor, který nic jiného v podstatě nedovede, komunikovat s okolím.

A aby nevznikla mýlka, pochopitelně ze hry nevylučujte tatínky a další mužské členy rodiny. Jsou to rovnocenní parťáci v rodičovství. A umí divy. Jen je třeba fakt, že zatímco ve vaší náruči milovaný drobeček ječí jako divý a u tatínka se růžolí blažeností, brát s chladnou hlavou.

Nový pořad Mámy sobě už 26. 2. v 19:00 na Prima Ženách, moderuje Andy Antony

Mámy sobě

I přes staletí osvědčený model vychovává celá ves se může stát, že ačkoli jste za pomoc a společnost vděčné, ne vždycky se shodujete s tím, co vám ženy, v oboru mateřství jistě zkušenější, radí. S protichůdnými doporučeními se budete setkávat několikrát denně. Na poli laiků i profesionálů, včetně těch lékařských. Většina těhotných a maminek dřív nebo později zjistí, že stejně jako cokoli jiného i mateřství ovlivňují trendy. Nejen módní, ale péče o nejmenší se vyvíjí po medicínské, domácí i vzdělávací stránce. Je jen na vás, co si vyberete.

Velkým pomocníkem vám může být náš pořad Mámy sobě. S kůží na trh se rozhodla vydat dlouholetá tvář Tv Prima, Andy Antony. A to už v době, kdy dcerku Rozárku čekala. Vše, co považuje za užitečné, sdílí na svém instagramovém účtu. Porodem její sdílení s ostatními neskončilo a svědomitě se dělí o zkušenosti s dalšími maminkami. A zdaleka ne jen o ty pozitivní. Nebojí se mluvit o běžných, ale pro mámy ne vždycky příjemných tématech, jako je období upřednostňování tatínka. Nebo o tom, jak těžké je prosadit si, obzvláště u starších členů rodiny, neuspíšení fyzického vývoje dětí, tedy posazování a podepírání polštáři, vodění za ruce atd.

Pozitivní zážitky a zkušenosti ovšem převažují, což je dobrá zpráva.

„Mě osobně na mateřství baví to, jaká je Rozárka osobnost, a jak můžu zblízka sledovat její každodenní pokroky. Její osobnost je zároveň i to, co mi dává nejvíc zabrat. V říjnu jí byly dva roky a jsou dny, kdy bych se nejradši někam zavřela a nevycházela. Róza je velká ředitelka a má naprosto jasnou představu, co jak má a nemá být a rozhodně se to nebojí říct. Takže si třeba stoupne vedle někoho v obchodě, kdo kouká do regálů, nebo na oblečení, otočí se na mě a dost důrazně řekne „Nemůže se na to dívat“. S omluvným výrazem se snažím vysvětlit, že se může paní dívat, že si to třeba koupí, a že to není naše, tak jí to nemůžeme zakázat. Někomu to možná přijde úsměvné, ale já jsem vždycky spocená až ...no všude,“ přiznává moderátorka.

Výchova dětí nikdy nebyla snadná záležitost. My, současné mámy ale máme možnosti, o jakých se ještě našim mámám nesnilo. Nemusíme vyvářet hromadu plen. Není třeba před koupáním složitě ohřívat vodu. Děti večer ukládáme do pohodných postelí a v zimě můžeme být venku déle bez obav, že děti v kočárcích mrznou. Technické vymoženosti, jako jsou pračka, ohřívač láhví nebo obyčejný horkovod nebyly samozřejmostí vždycky. A k tomu všemu existuje internet. Pomocník, který dodá potřebné informace, uklidní i zrelaxuje. A především propojí. Mámu s celým světem plným dalších maminek. A právě o to jde. Protože kdo jiný, když ne #mámysobě.

Nový pořad Mámy sobě už 26. 2. v 19:00 na Prima Ženách, moderuje Andy Antony