Movember není jen o knírcích, ale hlavně o zdraví. Ženy to mužům často připomínají
Movember je hlavně o mužském zdraví, nejen o kníru Zdroj: iStock
„Mně nic není, tak proč bych chodil k doktorovi?“ Věta, kterou už možná slyšela nejedna žena. Od partnera, tatínka, bratra nebo i dospělého syna. Právě listopadový Movember je dobrou příležitostí jim připomenout, že mužské zdraví není radno odkládat na později. Rakovina prostaty a varlat ani psychické problémy totiž nečekají, až se jim bude věnovat pozornost. A někdy může být právě obyčejné „Kdy jsi byl naposledy na prohlídce?“ mnohem důležitější, než se zdá.
Muži mají pověst těch, kteří k lékaři vyrážejí až tehdy, když už je pozdě. Přestože se návštěvnost preventivních prohlídek výrazně zlepšila, stále je na čem pracovat. Podle aktuálních dat Národního screeningového centra absolvovalo v roce 2025 alespoň jednu preventivní prohlídku během předchozích dvou let přes 55 % mužů starších 18 let. U žen to bylo přes 59 %. Rozdíl mezi pohlavími přitom není stejný ve všech věkových skupinách.
Výraznější je především v produktivním věku, například mezi lidmi ve věku 41 až 50 let absolvovalo prohlídku jen přes 56 % mužů, zatímco žen přes 61 %. Přitom právě muži ve středních letech jsou ohroženi řadou závažných nemocí, mimo jiné právě rakovinou prostaty. Celková návštěvnost preventivních prohlídek se však stále zvyšuje. Oproti minulému roku návštěvnost lékaře ve dvouletém intervalu vzrostla o více než dvě procenta.
Když nic nebolí, není co řešit?
Právě tahle jednoduchá úvaha může být zrádná. Člověk se cítí dobře, nic ho nebolí a normálně funguje, tak proč chodit k lékaři? Jenže některá onemocnění mohou dlouho probíhat bez výrazných obtíží. Typickým příkladem je rakovina prostaty.
Čtěte také: Čeští muži nejčastěji trpí rakovinou prostaty, prevence zachraňuje život
„Malé nádory mají nulové příznaky. Pokročilejší nádory mají společné příznaky s hyperplazií prostaty. Může jít o poruchy nebo obtížné močení, opakované chození na záchod, pocit, že se člověk nevymočil úplně, bolestivost při močení a podobně. Nemá specifické příznaky, ale spíše soubor příznaků typických pro zvětšení prostaty u starších mužů,“ upozorňuje MUDr. Robert Slunečko, lékař úseku biopsie a imunohistochemie v Bioptické laboratoři.
Rakovina prostaty je přitom nejčastějším typem rakoviny u mužů. V Česku jím každoročně onemocní přes 10 000 mužů a téměř 1 500 jich na toto onemocnění zemře a počet diagnostikovaných případů výrazně vzrůstá. V lednu 2024 spustilo Ministerstvo zdravotnictví program včasného záchytu karcinomu prostaty, který během prvních dvou let oslovil více než 310 000 mužů.
Program je určen mužům ve věku 50–69 let a jeho cílem je vyhledávat klinicky významné nádory v době, kdy je možné onemocnění účinně léčit a současně omezit zbytečná invazivní vyšetření. Jeho základem je vyšetření hladiny prostatického specifického antigenu, známého jako PSA, z běžného odběru krve. Pokud výsledek ukáže zvýšené riziko, následují další vyšetření.
Prostata není jen problém dědečků
Rakovina prostaty je sice především onemocněním vyššího věku, ale představa, že se mužů ve středním věku vůbec netýká, je mylná. Riziko s věkem pouze roste a významnou roli může hrát také rodinná anamnéza. Pokud tedy víte, že měl rakovinu prostaty například tatínek, dědeček nebo jiný blízký příbuzný, není od věci to při návštěvě lékaře zmínit.
Nepřehlédněte: Pošlete muže na screening rakoviny prostaty. Stačí odběr krve, bez vyšetření konečníkem
„Pokud je v rodině historie karcinomu prostaty, je lepší si sám zajít k rozumnému obvodnímu lékaři nebo urologovi, nebo začít chodit na prevenci dříve. Klidně už po třicítce,“ radí lékař Slunečko. Možná to nebude nejromantičtější připomínka, jakou partnerovi během roku dáte. A možná to nebude ani nejzajímavější téma k nedělnímu obědu s rodiči, ale otázka: „Objednal ses už k doktorovi?“ může být někdy důležitější než: „Co budeme dělat o víkendu?“
Nejde jen o prostatu
Movember se sice nejčastěji spojuje právě s rakovinou prostaty, tam ale starost o mužské zdraví rozhodně nekončí. Do prevence patří také kontrola krevního tlaku, hladiny cukru a cholesterolu, tělesné hmotnosti nebo pohybových návyků. Stejně důležitou součástí zdraví je i psychická kondice. Právě o ní se ale u mužů stále mluví méně. Přitom statistiky ukazují, že nejde o okrajové téma.
V Česku připadá na jednu sebevraždu ženy v průměru 4,1 sebevraždy mužů. Za roky 2020 až 2024 zemřelo sebevraždou v průměru 1 057 mužů a 255 žen ročně. Neznamená to, že každý muž, který své problémy neřeší, je ohrožen sebevraždou. Ukazuje to ale na širší problém – muži mohou mít větší tendenci své potíže skrývat, odkládat jejich řešení nebo o nich vůbec nemluvit.
Možná právě proto stojí za to občas se zeptat i na něco jiného než na práci, fotbal, auto nebo to, kdy konečně opraví tu poličku. Jak se vlastně má? Dlouhodobý stres, vyčerpání, úzkosti, problémy se spánkem nebo změny nálady nejsou něco, co člověk musí automaticky vydržet. I psychické zdraví si zaslouží prevenci a odbornou pomoc.
Zdroj: NSC, Bioptická laboratoř, Medical News Today, Sebevraždy
Rodiče v Česku selhávají, varují experti. Děti ohrožuje krize duševního zdraví, co zmůže stát?
Autor článku
redakce Prima Ženy
Newsroom magazínu Prima Ženy. Tady najdete články napsané kolektivem autorů webu.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
