24. listopadu 2025 08:00
Klára ŠimšováNeobvyklé vánoční zvyky z celého světa: V Norsku schovávají košťata, v Německu okurky
Po celém světě se ke svátečnímu období vztahuje mnoho nejrůznějších tradic. Ať už se dodržují na Vánoce, před nimi nebo po nich, některé státy dodržují ty nejpodivnější a nejneobvyklejší zvyky, které si v České republice neumíme ani představit. Ale stejně jako Čechům může něco připadat podivné nebo neobvyklé, i naše tradice překvapují lidi ze zahraničí.
Jiný kraj, jiný mrav. Každý stát má své zvyky a své tradice, které po staletí dodržuje, a jiným zemím to může připadat zvláštní, ačkoliv pro ně je to úplně normální. Stejně tak i ostatním zemím připadají podivné české tradice, které se v této zemi dodržují nejen v období Vánoc. Ačkoliv se tradice často dodržují za stejným či podobným účelem, některé zvyky lidi mohou překvapit.
Krampus, Rakousko
Ježíšek, Santa Klaus nebo Mikuláš. Tato jména znají lidé velice dobře, neboť jsou to ti, kteří nosí dětem dárky. V Rakousku se však přes svátky vítá i Mikulášův zlý pomocník, napůl kozel a napůl démon jménem Krampus. Zatímco Mikuláš obdarovává hodné holčičky a chlapce, Krampus hledá zlobivé děti, aby si je odnesl. Tradice je známá i v Maďarsku, jižním Německu a na severu Itálie.
Yule Goat, Švédsko
Symbolem švédských vánočních tradic je koza, jejíž původ sahá až do 11. století. Je spojena s jul, či yule, svátkem zimního slunovratu. Koza měla být kdysi společníkem svatého Mikuláše a Santa na ní měl jezdit, aby rozdával dárky. Koza se tak stala symbolem darování.
Čtěte také: Vánoční stromky letos opět zdraží. Tentokrát za to mohou květnové mrazy
Lidé v 19. století začali nosit kozí masky, aby roznášeli dárky. Každý rok od 60. let minulého století se ve Švédsku zhruba měsíc před Vánocemi vyrobí obrovská slaměná socha kozla, vystaví se na náměstí a následně spálí. Slaměné kozy slouží také jako malé ozdoby, které můžete najít rozvěšené různě po stromech.
Koledníci v přestrojení, Lotyšsko
V Lotyšsku existuje stará zimní tradice zvaná kekatas. Na přelomu roku procházejí obcemi převlečení koledníci v maskách, takzvaní mummers nebo mummeři. Masky bývají často zvířecí, démonické nebo spojené se smrtí a jejich úkolem je přinášet do domu štěstí, odehnat zlé síly a svými žerty a tancem probudit natěšení na následující rok.
Kromě tváří skrývají koledníci i své hlasy, aby nebyli rozpoznáni. Jakmile je někdo pozná, masky si sundají a chvíli zůstanou jako hosté u toho, kdo je poznal, spolu se najedí, popijí a pobaví. Poté pokračují do dalšího domu, aby pokračovali v rozdávání radosti.
La Befana, Itálie
Itálie je domovem jedné z nejzvláštnějších vánočních tradic. Kromě Vánoc se italské děti mohou těšit na další návštěvu s dárky, a ta přijde 5. ledna, na předvečer Tří králů. Podle legendy byla Befana čarodějnice, která Ježíškovi nenadělila jediný dárek a teď se snaží odčinit svůj omyl. Rozdává proto dárky všem dětem, které pro ni připraví trochu jídla a vína.
Nepřehlédněte: Nejvyšší čas objednat vánoční cukroví. Ceny letos vyletí nahoru. Za co si nejvíc připlatíme?
Legenda o Befaně má kořeny v zimních rituálech a je symbolem konce starého roku a vítání nového. V mnoha italských městech se na počest této čarodějnice pořádají průvody, slavnosti a ohňové rituály. Podobnou postavu můžete najít v ruském folklóru, kde Babouschka, což znamená stará žena, přináší dětem dárky.
Schovávání košťat, Norsko
Neobvyklá vánoční tradice se dá vidět i v Norsku. Jedná se o tradici starou několik staletí, ve kterou lidé pořád věří. Podle norského folklóru vycházejí čarodějnice a zlí duchové na Štědrý den, aby působili neplechu. Rodiny proto schovávají všechna košťata, aby jim nebyla ukradena zlými bytostmi. Někdy dokonce pálí jedlová polena v krbu, aby čarodějnice nemohly sestoupit komínem.
Proklatě vánoční kuře, Japonsko
V Japonsku nejsou Vánoce nijak zvlášť okázalou událostí. Lidé si dají pár dárků a lehce si vyzdobí dům, ale protože to není jejich státní svátek, příliš tomu nevěnují pozornost. Minimálně ale na Štědrý večer to bývá zajímavé. Někteří Japonci se seberou a setkají se s pánem s bílým plnovousem, ale pokud si myslíte, že jde o Santu Clause, mýlíte se.
Mohlo by vás zajímat: Vánoce podle zvěrokruhu. Shodnete se doma na vánočních dekoracích?
V Japonsku se v 70. letech minulého století propagoval slavný fastfoodový řetězec jako ideální vánoční jídlo. Od té doby se na Štědrý večer v této zemi říká „Kentucky na Vánoce“ (pro pochopení „Kentucky for Christmas“) a lidé si vyrazí dát sváteční smažené kuře do jedné z blízkých restaurací nebo si odnášejí plné kyblíky z tohoto řetězce domů.
Festival obřích luceren, Filipíny
S oslavami začínajícími v září a končícími v lednu mají Filipíny tu nejdelší a nejluxusnější vánoční sezónu na světě. Každý rok, v sobotu před Štědrým dnem, pořádá město San Fernando Festival obřích luceren. Obce tam soutěží o to, kdo postaví ty nejkrásnější a nejpropracovanější papírové lucerny. Většinou jsou vyrobeny z bambusu nebo papíru.
Původně byly lucerny jednoduché, menší a osvětlovaly je svíčky. V dnešní době už se dá využít mnoho. Lucerny bývají vyrobeny z nejrůznějších materiálů a mohou mít až 6 metrů. Najdete v nich složité, ale krásné vzory, živé barvy a osvětleny jsou například LED pásky či žárovkami, které se na obloze rozzáří jako stromeček u vás doma.
Caganer, Španělsko
Trochu sprostší, ale pro Španěly pořád tradice. V katalánštině se označuje caganer jako ten, který vykonává potřebu. Je to jeden z nejoriginálnějších prvků vánočních tradic. V katalánském regionu mají betlémy často neobvyklý doplněk, kdy je onen caganer schován v koutě, tradičně jde o muže se staženými kalhotami a je znázorněn, jak se vyprazdňuje.
Přečtěte si také: 30 nejkrásnějších adventních přání. Co se píše k adventu?
Původ této tradice se ztratil v čase, ale začal se objevovat v 18. století, figurky právě proto byly zpracovány v dobovém oděvu. Dnes už se dají najít figurky se slavnými osobnostmi. Lidé věřili, že caganerovo počínání symbolizuje hnojení země, aby se stala úrodnou.
Pavučiny na stromku, Ukrajina
Zvláštní vánoční tradici mají na Ukrajině. Rozvěsí totiž pavučiny na vánoční stromek místo běžných ozdob a váže se to k srdečnému příběhu. Legendy praví, že chudá vdova a její děti našly vánoční stromek ve své zahradě, ale neměly peníze na jeho ozdobení. Děti byly smutné, a matka proto rozvěsila na stromek sušené plody a ořechy v naději, že tím děti potěší.
Když se však na druhý den probudili, stromek byl pokrytý pavučinou, která se za ranního světla zářila stříbrnou a zlatou barvou. Na počest této pověsti si Ukrajinci na stromek věší vánoční ozdoby ve tvaru pavučiny, protože věří, že přinášejí štěstí.
Jólasveinar, Island
Třináct dní před Vánoci navštěvuje děti po celé zemi 13 jólasveinů, což jsou roztomilí, malí a vtipní Santa Klausové, kteří rádi tropí neplechy. Každý z těchto malých vtipálků má podle zvěstí jinou osobnost. Děti si podle tradice před spaním dají k oknu své nejlepší boty a ráno, pokud byly hodné, v nich najdou sladkosti nebo dárky, nebo pokud zlobily, najdou jen shnilé brambory.
Vyzkoušejte: Vyrobte si adventní věnec včas. Advent letos začíná už 30. listopadu
Sauny na Štědrý den, Finsko
Sauny k Finsku neodmyslitelně patří a není překvapením, že je Finové zapojují i do Vánoc. Na konci dne je zvykem, že se rodiny společně ohřejí v sauně, většina domů má vlastní saunu. Na Štědrý den jsou sauny místem, kde se mohou spojit s dávno zemřelými předky. Je to pro ně způsob, jak se očistit a uvolnit před večerními oslavami. Pak vyrážejí ven a v saunách jejich místo zaujmou duchové jejich předků.
Mše na kolečkových bruslích, Venezuela
Do kostela, chrámu Páně, se lidé dostávají autem, pěšky nebo pomocí veřejné dopravy. Venezuelská tradice však říká, že to lze dělat i jinak. Ve venezuelském Caracasu se obyvatelé každé vánoční ráno vydávají na mši na kolečkových bruslích. Tato tradice je tak populární, že města zavírají ulice pro auta a jinou dopravu, aby lidé mohli do kostelů bezpečně dorazit.
Čtěte také: Tradiční dekorace z jablek nás provedou od podzimu do Vánoc
Od 16. prosince až do Štědrého dne lidé brzy vstávají, popadnou brusle a jsou obvykle na náměstí, kde se uskutečňuje mše zvaná Misa de Aguinaldo. Tato tradice vznikla v 60. letech minulého století a našla si mnoho obdivovatelů i dnes mezi mladší generací.
Vánoční okurky, Německo
Němci si na své vánoční stromečky věší velmi neobvyklou ozdobu. Mezi větvemi schovávají ozdobu připomínající okurku a první dítě, které ji najde, dostane speciální dárek. Schovávání těchto ozdob u Němců funguje už přes sto let, ačkoliv o tom lidé mnohdy neslyšeli.
Někteří věří, že tato tradice se v Německu předávala z generace na generaci, jiní zase věří tomu, že je okurka na počest amerického vojáka z občanské války, který byl na Štědrý večer zachráněn před hladem právě snědením okurky.
Řezání ředkviček, Mexiko
Každý prosinec se v mexickém městě Oaxaca shromažďují davy lidí, aby oslavily Noc ředkviček, tedy La Noche de Rábanos. Jedná se o soutěž v řezbářství ze zeleniny. Umělci používají nejen ředkvičky k tvorbě soch a festival začíná ráno 23. prosince. Večer je pak vyhlášení vítězů a lidé si mohou mistrovská díla prohlédnout. První oficiální soutěž se konala v roce 1897 a od té doby jde o tradici.
Den malých svíček, Kolumbie
Tento den, známý jako Día de las Velitas, je v Kolumbii jednou z nejoblíbenějších vánočních tradic. Oslavy se konají každý rok v noci 7. prosince na počest Panny Marie a jejího neposkvrněného početí. Svíčky a papírové lampiony se zapalují a umisťují do oken, na balkony nebo na zahrádku před dům. Tento svátek neoficiálně zahajuje vánoční oslavy po celé Kolumbii.
Možná jste nečetli: Tajemství dlouhých zimních večerů. Přástky byly veselé a ne moc mravné
Tahání vánočních crackerů, Spojené království
Crackery jsou tuby z papíru, které mohou obsahovat malý dárek nebo, a to hlavně, hromadu sladkostí. Zpočátku měly být sladkosti zabaleny do papíru pestrých barev, ale tento nápad se ve viktoriánské Anglii natolik zalíbil, že se k ozdobám na papíru přidaly i slavnostní lístky a papírové korunky. Na Vánoce se crackery tahají během večeře či na večírcích. Dva tahají za každý konec a ten, kdo drží delší konec crackeru, získává plné právo si ponechat obsah papírové tuby.
Malá zajímavost na závěr. V jiných státech se považuje za nejneobvyklejší českou tradici házení střevícem, kdy na Štědrý den házejí svobodné ženy botu přes rameno směrem ke vchodovým dveřím. Zvláštní lidem v zahraničí připadá i to, že před Vánoci se v Česku nechává živý kapr ve vaně, než dojde na hostinu nebo k jeho vypuštění zpět do rybníka.
Zdroj: Travel
Vánoční stromky si lidé vybírají už nyní. Jedle je na plantážích k mání od 300 korun:
Autor článku
Klára Šimšová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
