Nikdo není dokonalý: Dva Belmondové a jedna královna
Dva čeští Belmondové se sejdou v úterý 19. 2. ve 20.15 v primáckém pořadu Nikdo není dokonalý. Moderátor pořadu Jiří Krampol, který známého francouzského herce léta dabuje, a herec Martin Kraus, známý ze seriálu Cesty domů, o němž se mluví jako o českém Belmondovi.
Právě Belmondo „zavinil“, že se Martin Kraus dal kdysi na herectví. Poté, co zhltnul jeho biografii, se přihlásil na DAMU. „Při zkouškách jsem Belmonda neohrabaně kopíroval. Na školu mě vzali a tuhle stylizaci mi zakázali. Tak jsem s tím přestal, ale Belmonda mám rád pořád, jeho filmy jsem sledoval od dětství a sleduju je i nadále,“ říká herec, kterému přinesla popularitu role zlého hocha Dana Pánka v primáckém seriálu Cesty domů.
Martin pár měsíců Cesty domů nenatáčel, protože podle děje seriálu seděl ve vězení. Tak se věnoval jiným projektům a divadlu, nazkoušel například roli v představení Zkrocení zlé ženy v Divadle na Vinohradech. Do Cest domů se ale vrátil a jako Dan Pánek se snaží napravit, co tu všechno spískal. „Nemá to jednoduché. Přišel o lásku, o práci, jen těžko se vrací zpátky do normálního života. Líbí se mi, jaký osud mu scenáristé seriálu připravili, je o čem hrát,“ říká Martin.
Když Martin dostal nabídku účinkovat v pořadu Nikdo není dokonalý, rád ji přijal. „S panem Krampolem jsem se do té doby nikdy nesetkal, byl jsem na něj moc zvědavý, protože ho mám rád jako herce, ale hlavně jako dabéra Belmonda. A nadchla mě i paní Eva Pilarová, která si plně zaslouží přízvisko královna swingu. Byla nesmírně vtipná a krásně se mi s ní povídalo,“ říkal Martin.
Trojice si při natáčení pořadu povídala o koních i koníčcích, ale také třeba o New Yorku. A samozřejmě nemohli vynechat ani již zmíněného Belmonda. „Když si tak prohlížím Martinovu tvář, on má v sobě opravdu něco z Belmonda, když byl ještě mladý. Je fajn, že má takový herecký vzor. Navíc má v sobě stejnou živost a bezprostřednost jako Belmondo. Rozhodně bych mu přál, aby dostával takové role, jako hrál on. To já se mu podobám jedině tím svým rozpláclým nosem. Ale teď, když jsme oba bělovlasí, je ta podoba možná o něco výraznější,“ smál se Jiří Krampol.
„Když jsem si s panem Krampolem povídal, úplně jsem viděl Belmondovu tvář. Říkal mi, že nadaboval dvaatřicet jeho filmů. A já jsem pyšný na to, že je mám všechny doma na DVD,“ smál se Martin.
Právě Belmondo „zavinil“, že se Martin Kraus dal kdysi na herectví. Poté, co zhltnul jeho biografii, se přihlásil na DAMU. „Při zkouškách jsem Belmonda neohrabaně kopíroval. Na školu mě vzali a tuhle stylizaci mi zakázali. Tak jsem s tím přestal, ale Belmonda mám rád pořád, jeho filmy jsem sledoval od dětství a sleduju je i nadále,“ říká herec, kterému přinesla popularitu role zlého hocha Dana Pánka v primáckém seriálu Cesty domů.
Martin pár měsíců Cesty domů nenatáčel, protože podle děje seriálu seděl ve vězení. Tak se věnoval jiným projektům a divadlu, nazkoušel například roli v představení Zkrocení zlé ženy v Divadle na Vinohradech. Do Cest domů se ale vrátil a jako Dan Pánek se snaží napravit, co tu všechno spískal. „Nemá to jednoduché. Přišel o lásku, o práci, jen těžko se vrací zpátky do normálního života. Líbí se mi, jaký osud mu scenáristé seriálu připravili, je o čem hrát,“ říká Martin.
Když Martin dostal nabídku účinkovat v pořadu Nikdo není dokonalý, rád ji přijal. „S panem Krampolem jsem se do té doby nikdy nesetkal, byl jsem na něj moc zvědavý, protože ho mám rád jako herce, ale hlavně jako dabéra Belmonda. A nadchla mě i paní Eva Pilarová, která si plně zaslouží přízvisko královna swingu. Byla nesmírně vtipná a krásně se mi s ní povídalo,“ říkal Martin.
Trojice si při natáčení pořadu povídala o koních i koníčcích, ale také třeba o New Yorku. A samozřejmě nemohli vynechat ani již zmíněného Belmonda. „Když si tak prohlížím Martinovu tvář, on má v sobě opravdu něco z Belmonda, když byl ještě mladý. Je fajn, že má takový herecký vzor. Navíc má v sobě stejnou živost a bezprostřednost jako Belmondo. Rozhodně bych mu přál, aby dostával takové role, jako hrál on. To já se mu podobám jedině tím svým rozpláclým nosem. Ale teď, když jsme oba bělovlasí, je ta podoba možná o něco výraznější,“ smál se Jiří Krampol.
„Když jsem si s panem Krampolem povídal, úplně jsem viděl Belmondovu tvář. Říkal mi, že nadaboval dvaatřicet jeho filmů. A já jsem pyšný na to, že je mám všechny doma na DVD,“ smál se Martin.