Násilník v parku? Častěji vám ublíží někdo, koho dobře znáte, říká lektorka sebeobrany

V poslední době se znovu začalo řešit oblékání dětí ve školách. Konkrétně krátká trička, crop topy na dívkách. Jak se k tomu stavíte?

Téma je to důležité, ale bylo by dobré, kdyby ta pravidla byla neutrální, a ne zdánlivě neutrální. Pak ta pravidla dopadají jen na žákyně, a ne plošně na všechny dohromady, a to není dobře. To pak nebudujete kulturu respektu, ale naopak říkáte, že: „Tvoje tělo je problém. Když není tvoje tělo zakryté, tak je to špatně. Ty můžeš za to, že se tady třeba kluci hůř učí, učitelé jsou rozladění a podobně.“

Jak moc může to, co si vezmu na sebe, vyvolat nějaké obtěžování až útok?

Oblečení s násilím a s obtěžováním vůbec nesouvisí a je to ten největší mýtus, jaký tady máme a který musíme rozbít. Je to doložené, že ženy, které byly znásilněny nebo pronásledovány nebo obtěžovány, tak měly na sobě úplně běžný outfit.

Jak můžeme pracovat s vlastním sebevědomím?

Naše sebevědomí má vliv na to, jak ochotní budeme tolerovat nebo se i bránit proti násilí nebo proti obtěžování. Co je tím myšleno? Když budu žít ve společnosti, kde mi budou říkat, že si za obtěžování můžu sama, protože provokuju tím, jaký mám make-up a vlasy, tak budu potom méně ochotná se za sebe postavit. Zatímco když kolem nás budou informace o tom, co to je násilí, jak to vypadá, kdo se ho dopouští a co to způsobuje, tak budu mít i větší chuť to neignorovat a něco udělat.

Dá se naučit, abych působila sebevědomě, i když se tak třeba vnitřně vůbec v tu chvíli necítím?

Moderní sebeobrana je dovednost, kterou se naučí úplně každý. A je právě pro lidi, kteří nechtějí žádné konflikty, nechtějí se hádat, nevěří si…

Jaké jsou tedy principy moderní sebeobrany?

• Zaprvé věřte své intuici. To znamená, když se vám něco nezdá, tak nejspíš máte pravdu – udělejte něco jinak, zvedněte hlavu, rozhlédněte se, neignorujte to.

• Druhá věc, sebevědomý postoj, zdá se to jako maličkost, ale je rozdíl mezi člověkem, který je zhroucený do sebe, a člověkem, který stojí nebo sedí sebevědomě, to cítíte.

• Dále také obranný postoj. To znamená, že zvednu ruce před sebe, abych to, co říkám, doplnila ještě o silné gesto.

• Pak používáme práci s hlasem, učíme lidi, aby se za sebe postavili hlavně slovně, protože když použijete dobrou komunikaci, tak máte až devadesátiprocentní šanci, že ten konflikt tady skončí. Používejte svůj hlas jako zbraň: ‚Nechte mě‘ nebo ‚Běžte pryč‘ nebo ‚NE!‘, což je úplně skvělé, protože ‚NE‘ si zapamatuje úplně každý a můžete ho použít v každé situaci, ať už ve škole, v práci, na ulici, prostě všude.

Přečtěte si také: Nástrahy online seznamek. Muži s psychopatickými rysy skórují, tvrdí studie

Co když přijde zamrznutí? A nebudu ze sebe schopná dostat ani hlásku?

Tohle je právě prevence toho zamrznutí, protože zamrznutí se vám stane. Ve většině případů. Zamrznout je přirozené a je to mnohem přirozenější než zvolit jinou strategii, ať už je to útěk nebo boj. Když zamrzneme, tak nejsme schopni slova. Ale tyto jednoduché kroky, ty jednoduché nástroje vám zamrznutí umí zbořit. Vy si tím, jak si dobře stoupnete a prudce vydechnete, tím, že použijete hlas jako zbraň, znovu nahodíte mozek a jste schopná udělat něco dalšího.

Když dojde na fyzickou sebeobranu, jaké mít po ruce obranné pomůcky?

Já osobně mám ráda pepřový sprej, i ho sama nosím, nicméně těch pepřáků je na trhu celá řada. Doporučuji gelový, protože ten se dá použít, i když venku prší, fouká vítr, sněží, zároveň se dá použít i v uzavřené místnosti, ve výtahu nebo na chodbě.

Zároveň, když už tu zbraň u sebe chcete nosit, tak ji poznejte, ať se vám nestane, že ji poznáte až v ten moment. Anebo že ji máte někde schovanou a nemůžete ji najít.

Co když mi tohle všechno v nejhorším případě selže?

Je důležité nakopnout si odhodlanost, protože i když budete mít za sebou super trénink, tak neuděláte nic, když si budete myslet, že nemáte šanci.

A my na to máme data, že ženy, které zvolily fyzickou sebeobranu, tak dopadly lépe než ženy, které zvolily jiné formy sebeobrany, ať už to bylo třeba vyjednávání, prošení a podobně. Takže když už se musíte fyzicky bránit, tak vždycky máte šanci.

My jsme teď popsali agresora jako někoho cizího, kdo na mě číhá někde v parku. Ale podle statistik to není nejčastější případ, kdy se dostaneme do tohoto typu nesnází…

Já jsem ráda, že o tom mluvíte, protože ta představa, že mi ublíží někdo cizí v parku, je taky velmi rozšířená. Je to velmi nebezpečný mýtus. Drsná pravda je ta, že vám spíš ublíží někdo, koho znáte, někdo, komu tykáte, nebo ho máte dokonce ráda. 80 % násilí zažijeme od lidí, které dobře známe…

Jak říct včas NE a co dělat, když přichází ponižování ze strany autorit, například od učitele nebo nadřízeného? Pusťte si celý díl podcastu ON TOPIC s Jasmínou Houdek Najdete ho v úvodu článku, ale také v podcastových aplikacích, na YouTube, a brzy i na Streamu.