Potřebuju spíše vodit za ručičku, říká Ondřej Kraus. Organizační schopnost obdivuje
Ondřej Kraus jako lokační a produkční – Kamarádi (90)
Ondřej Kraus ztvárňuje v oblíbeném seriálu o kamarádství postavu lokačního manažera Marka. Na natáčení však zařizuje ledacos. Od nejrůznějších rozkazů producenta v podání Martina Dejdara až po shánění hereckých záskoků. Sám Ondřej ale připouští, že ve skutečnosti není organizování jeho nejsilnější stránkou.
Lokační manažer Marek Rychtář v podání Ondřeje je nepostradatelnou součástí štábu, který natáčí film s hvězdným hereckým obsazením. V seriálu Kamarádi, který můžete sledovat každou středu večer na Primě nebo s předstihem na prima+, to byl právě on, kdo filmaře do vesnice Stráně přivedl. Od té doby funguje jako taková pomyslná spojka mezi štábem a tamními
Ondřeji, jak jste se ocitl v Kamarádech? Přišla nabídka z čistého nebe, nebo jste seriál sledoval už dřív?
Přiznám se, že jsem Kamarády předtím nesledoval. Já vlastně obecně na televizi moc nekoukám. Když jsem doma, tak trávím většinu času venku u koní a večer mi už na televizi moc sil nezbývá, no a když jsem v divadle, tak hraju. Ale po tom, co mi přišla nabídka, tak jsem pár dílů viděl a četl jsem si o jednotlivých linkách, abych věděl, co s kým kdo má a kdo by s kým co chtěl mít – zkrátka, aby ten rozjetý vlak trochu přibrzdil.
Marek Rychtář je taková „holka pro všechno". Je vám tento typ člověka blízký? Jste i vy v životě ten, kdo zařizuje a organizuje?
Přiznám se, že vůbec! A nesmírně obdivuju tyhle typy lidí. Já potřebuji spíše vodit za ručičku…
Právě vaše postava přivede filmový štáb do Strání. Jaký to byl pocit být tím, kdo celou novou dějovou linku rozjede?
Zvláštní pochopitelně. Člověk najednou vejde někam, kde se už lidé notnou dobu znají a pracují spolu a díky tomu mají osvojený i svůj styl komunikace – takový interní jazyk. Ale cítil jsem se „být přijat”, takže to bylo velmi milé.
Marek se snaží stát pravou rukou producenta – a nakonec se mu to povede. Jak se vyvíjel váš herecký vztah s Martinem Dejdarem?
S Martinem je skvělá spolupráce ve všech ohledech. On je ostřílený matador a já mám vždycky nesmírnou radost, když můžu pracovat po boku někoho takového. Já jsem totiž věčný student a Martin Dejdar mi byl skvělým mentorem.
Jak vás přijali ostatní herci? Bylo těžké naskočit do už rozjeté herecké party?
Já se cítil skvěle! Tak si myslím, že mě snad přijali s radostí, a ne jako nutné zlo, ale to je otázka spíše na ně. Jak jsem řekl před chvílí. Každá parta, ať už v divadle, nebo u filmu, má specifický styl komunikace a já bývám zpočátku vždy mírně stydlivý, ale těšil jsem se na každý další den.
S kým se vám na place hrálo nejlépe? Vznikla nějaká přátelství i mimo kameru?
To nejde takto říct. S každým se hrálo dobře. Některé scény byly možná složitější, ale se všemi se mi velmi krásně existuje a partneří. Mimo kameru? Spíš ne, ale to je můj osobní problém. Nejsem moc společenský typ a volný čas se snažím trávit v sedle u koní, ale s každým si dovedu představit večer u piva.
Máte nějakou oblíbenou scénu nebo vtipný zážitek z natáčení, o který se podělíte?
Spíš příhodu… Když jsem měl první natáčecí den, tak to byl hned první obraz brzy ráno a toho dne taky můj jediný, protože jsem pak musel pospíchat na zkoušku do divadla. Nejsem trémista, ale spíš mě ovládá ten stud z lidí, které neznám. No a tento obraz jsem točil s Martinem Sittou, který mi tak výrazně utkvěl z filmu Je třeba zabít Sekala, kde hrál mladého Obervu. Tu samou roli já hrál pak v jevištní adaptaci v divadle Na Vinohradech, takže to pro mě bylo takové až osudové setkání.
Martin mě provedl celým ateliérem, všechny mi představil, všechno mi ukázal. Pak jsme natočili první obraz a já jel domů. Večer mi pak volalo neznámé číslo, zvedl jsem to a z druhé strany se ozvalo: Ahoj tady Martin Sitta! Jenom ti volám, že mám radost, že jsi do toho s námi naskočil. Jen nebuď nervózní! Jsi fajn kluk! Měj se a těším se zítra! Tohle gesto si budu pamatovat do konce života. Vůbec to dělat nemusel a přesto měl potřebu se mi ozvat. Dojalo mě to a já si moc přeju, abych byl jednou na jeho místě a mohl to předat dál…
Co byste řekl divákům, kteří váhají, jestli se na seriál dívat?
Aby neváhali! Myslím, že je to velmi milý rodinný seriál, velmi krásně obsazený, točený v nádherných exteriérech a jsem si jistý, že z něho vyzařuje ta radost, se kterou jsme se všichni na place od rána do večera setkávali.
Autor článku
Žaneta Dernerová
Žaneta Dernerová je redaktorka webu Prima ženy. Píše hlavně o českých seriálech.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
