Vít Olmer o filmu Bony a klid. Hrozili mu veksláci a musel vystřihnout scénu s policisty
Bony a klid 2: Kdo je to VEKSLÁK
Nedávno uplynulo 35 let ode dne, kdy se v kinech objevil na tu dobu velmi odvážný a také výjimečný film Bony a klid. Důvěryhodně mapoval pražské podsvětí ovládané veksláky. V hlavních rolích se představil Jan Potměšil, Roman Skamene, Veronika Jeníková nebo Josef Nedorost. Režisér Vít Olmer pro web Prima Ženy zavzpomínal na natáčení.
Bony a klid patří mezi nezapomenutelné počiny české kinematografie. Jak to celé vzniklo?
Radek John přinesl filmovou povídku, která mě okamžitě zaujala, zašili jsme se na měsíc na Dobříši a psali jak o život. Radek měl jako investigativní novinář sesbíraný živý materiál ze života veksláků, já měl zas naposlouchané jejich příhody a způsob vyjadřování ze snack baru, kde se scházeli. Venku parkovali se svými mercedesy – „medvědy“ či „klavíry“. Klidně na zákazu stání, vždyť oni, zvlášť jejich špičky, byli s policajty jedna ruka, prodávali jim se slevou bony, dodávali zahraniční elektroniku a podobně. Nedávno jsem se potkal s jedním veksláckým veteránem, dnes důstojným podnikatelem, a ten mi vyrazil dech informací, že s „vejškama“ dokonce hráli fotbal na hřišti Ministerstva vnitra. To se pochopitelně netýkalo „pěšáků“, kteří postávali před Tuzexem a oslovovali kolemjdoucí se slavným sloganem: „Bony, bony, chceš bony ňáký?“
Natočit takový film v totalitní době musela být odvaha. Uvědomoval jste si, jaké problémy z toho můžete mít?
Byl konec osmdesátých let a bolševik přece jen už trochu vyměkl. Ti chytřejší nahoře si uvědomovali, že totalita se začíná sypat, a polevili i s cenzurou.
Prý ale z filmu musela být vystřižena scéna, ve které si dva policisté v zelených trenýrkách protekčně zkouší za Tuzexem džíny?
To je pravda. A navíc do toho sněžilo. Hrozná potupa pro ně. Byl to jediný záběr, který musel pryč, StB si pro něj dokonce přijela na Barrandov. Mě chtěli jednu chvíli ze studia vyhodit, ale jak jsem řekl, opratě už povolovaly. I když – abych to zas nebarvil na růžovo, při konečném schvalování chtěly „konzervy“ přece jen zabránit uvedení snímku do kin. Ale pak povstal jistý osvícený soudruh a prohlásil, že nemá cenu film zakazovat, když už ho viděla polovina národa. Veksláci totiž kopii ukradli, rozmnožili a na kazetách vesele prodávali občanům za pětikilo.
Jak vůbec ti veksláci, kromě toho, že ho finančně zúročili, na film reagovali?
V pohodě. Ptal jsem se jednoho z jejich šéfíků, jak se mu film líbil – prý jo, že kdyby ne, zapálili by mi auto...
Je pravda, že jste byl tehdy kritikem Rudého práva označen za pornografického režiséra a byl vám snížen honorář?
Vidíte, to ani nevím, já Rudé právo nečetl. Ale je pravda, že jsem byl průkopníkem erotických scén, které ovšem dneska už působí jako slabý čajíček. Honorář mi nesnížili, už tak byl dost ubohý. Zato Barrandov na tomhle filmu vydělal pěknou sumu.
Máte nějakou veselou příhodu z natáčení?
Když jsme u Berouna točili scénu, jak se veksláci zmocnili kufru s milionem korun, skutečně nám tu sumu půjčili z banky, s patřičnou ochranou. Ale já řekl jednomu z těch kluků, aby se kufr jako by náhodou otevřel, a do vzduchu – bylo dost větrno – ten milion vyletěl. To jste měli vidět ten šrumec, dvacet lidí sbíralo bankovky a počítalo. Kameraman, můj zlatý kamarád Ota Kopřiva, bohužel už není mezi námi, navrhnul, abychom jednu tisícovku ne ukradli, ale zlomyslně naopak přidali. Ochranka, a hlavně doprovázející úředníci, se pak zoufale nemohli dopočítat. Nakonec se nám jich zželelo a k žertíku jsme se přiznali.
Máme tu léto. Kam letos vyrazíte na dovolenou?
Do Itálie, na jeden ostrov. Nebudu ho jmenovat, zaplaťpánbůh, ještě ho neobjevili ruští turisté…
Autor článku
David Laštovka
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
