Lijete na Štědrý den olovo? Oživme zvyky našich předků
Lijete o Štědrý den olovo? Oživme zvyky našich předků Zdroj: profimedia.cz
Vnímat české Vánoce jen jako běhání po obchodních centrech, uklízení a vaření po nocích a zejména koketování se Santa Klausem by bylo smutné. Co abychom se navrátili od cizince Santy s jeho červenobílou čepičkou a saněmi taženými soby k tuzemskému Ježíškovi, který je tady doma?
A také k vánočním tradicím, bez nichž by si naši předkové svátky představit vůbec nedovedli? Ruku na srdce: nebude to lepší než trávit sváteční čas u televize či nedejbože počítače?
Rozkrojte jablíčko
Smysl Vánoc tehdy nespočíval v tom, vybrat peníze z bankomatu a zběsile nakupovat hračky, hry, elektroniku, kosmetiku a oblečení. Šlo o to, pozastavit se, ztišit se a zamyslet se nad tím, co je v životě opravdu důležité. Za okny přešlapovala ladovská zima, studeně foukalo a sněžilo a v kuchyni u kamen maminka krájela jablíčka tak, aby uviděla hvězdičku složenou z jadérek, ta totiž znamenala štěstí v nadcházejícím roce. Během dne nikdo nejedl maso – to aby večer spatřil zlatá prasátka.
Prostírejte pro sudý počet hostů
Vánočka se pekla jen v bohatších domácnostech, jinak se od rána o Štědrý den vařily prosté pokrmy: čočka, hrách, vánoční kuba s kroupami a sušenými houbami. Zdobil se stromeček a děti později odpoledne vybíhaly z domu a pozorovaly tmavnoucí oblohu, zda se na ní konečně objeví první hvězdička. V ten okamžik bylo možné ukončit půst a začít se štědrovečerním hodováním. A teď něco pro silné povahy: před večeří obcházela domácnosti smrt a počítala, pro kolik lidí je prostřeno. Jakmile hospodyně prostřela pro lichý počet strávníků, říkalo se, že smrtka si to zapamatuje a do roka se pro jednoho z nich vrátí. Proto je nutné vždy připravit stůl tak, jako by k němu měl usednout sudý počet lidí.
Kosti patří pod jabloň
Hostina byla v obyčejných domácnostech skromná, hospodyně dbala na to, aby nechyběla čočka, která měla přinést do rodiny peníze, a také polévka, která dodávala sílu. Pokud nechyběla na stole ryba, všechny kosti odnesl hospodář po večeři pod jabloň, kde je zakopal, což slibovalo bohatou úrodu po celý příští rok. Každý ze strávníků byl navíc podarován rybí šupinkou, jež garantovala totéž co čočka, tedy bohatství. Stromeček se nezdobil ozdobami, jak je známe dnes, ale sušeným ovocem, ba i čerstvými jablíčky, ořechy, někdy i upečeným cukrovím.
Věštění a čarování
Podobně jako z jablíček, kde se po rozkrojení objevila buďto šťastná hvězdička, nebo zlověstný kříž, se věštilo i z vlašských ořechů. Byl-li ořech po rozlousknutí zdravý, všechno bylo v pořádku, ale běda, pokud se objevil černý vnitřek. To značilo neštěstí. Svobodné dívky házely pantoflem nebo střevícem, jakmile ukázal špičkou na dveře, dívka jásala, znamenalo to svatbu. V opačném případě zůstala nejméně celý další rok nezadaná. S podobným výsledkem se také klepalo na kurník. Když poté zakokrhal kohout, slibovalo to děvčeti vdavky. Pokud se ozvala slepice, naděje na svatbu byla mizivá. A když přišla půlnoc, běhala děvčata po poli a volala: "Štěkej, štěkej pes, kde je milý dnes, ať je tu hned!" Pak se čekalo, odkud se ozve psí zaštěkání – a odtud měl také přijít očekávaný ženich.
-EM-
Autor článku
redakce Prima Zoom
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
