2. října 2015 04:40
Lucie PrůchováMalé radosti jako náplast na podzimní deprese
Podzim bývá náročným testem pro naši mnohdy tak křehkou psychickou rovnováhu. Slunce se schová neznámo kam, obloha zešediví, provázky deště nemají konce, studený vítr rve listí ze stromů, kdekdo trpí rýmou a kašlem navzdory tomu, že je zamotaný do šály a pravidelně pojídá vitaminy z lékárny.
Pravda, babí léto není jen výmyslem básníků, sem tam vysvitne slunce a teploty vystoupí nad patnáct stupňů, ale tím hůř, když pak zase přijde nekonečný déšť. Proti pochmurné atmosféře za oknem je třeba se obrnit. A tady dobře poslouží malé radosti.
Což takhle koupit si nějakou drobnost?
Však to znáte! Nemilosrdně prší, šlapete do louží, protože jinam se šlápnout snad ani nedá. Ráno jste si připadala dobře oblečená, teď máte pocit, že dva svetry navíc by udělaly dobrou službu. Deštník nepomáhá, cítíte vlhkost i neklamnou předtuchu, že co nevidět dostanete rýmu. Je to opravdu k vzteku. Máte pocit, že nepomůže nic. Ale když si představíte, že zabočujete do teploučkého obchodu, kde si vyberete aspoň nějakou maličkost… Co takhle pěkný šál? To by bylo navíc vzhledem k podzimnímu počasí i praktické rozhodnutí. Nebo nové podzimní botičky? Případně moderní čepici, nosí se nejrozličnější tvary i barvy. Tak co? Že by vám to náladu nezvedlo ani o píď?
Čajíčky? Svíčičky?
Řeknete, že je to jen maličkost. Ale právě v tom spočívá princip malých radostí. Uvaříte si svůj nejoblíbenější čaj, případně jej uvaříte každému z členů rodiny. Možná to bude náročné, zejména v případě, že každý z rodiny miluje úplně jiný čaj, což nelze vyloučit. Vůně ovocných či bylinkových čajů se bude linout obývacím pokojem. Nezapomeňte zapálit svíčky, máte-li pěkný svícen, bude to vypadat nádherně. Sedněte si, soustřeďte se na vůně a mihotající plaménky, pusťte z hlavy starosti všedního dne, povídejte si s ostatními o tom, co hezkého dnes zažili. Tak. Není to lepší?
Honem na houby
Češi jsou pověstným národem houbařů. Jen málokomu z nás se radostně nerozbuší srdce, představí-li si voňavý hříbek s hnědou sametovou hlavičkou, kterak vykukuje z barevného listí, mechu a žloutnoucí trávy. Nedbejte na to, že poprchává, oblékněte plášť do deště, pokud možno co nejveselejší a co nejbarevnější, a vydejte se do podzimního lesa. Dýchejte pomalu a zhluboka, vnímejte všechny ty barvy a vůně, protože nic nevoní tak jako les na podzim. Pyšníte-li se nadýchaným účesem, pravděpodobně zvlhne a zplihne, ale to je třeba oželet. Procházka podzimním lesem, ať už najdete hříbky, václavky, případně jen prašivky anebo nenajdete zhola nic, za to stojí.
Smějte se při každé příležitosti
Možná namítnete, že k smíchu nemáte žádný důvod. Což, když se zamyslíte, jistě není pravda. Kdo se často, nahlas a pokud možno při každé sebemenší příležitosti od srdce zasměje, s velkou pravděpodobností nepropadne podzimním depresím. Totéž platí o úsměvu. Je zadarmo a rozdává potěšení. Usmívejte se na listonošku, na řidiče autobusu, na sousedku venčící psa. Hledejte si důvody, proč se smát nahlas. Budete se divit, kolik se jich najde. Možná vypráví kolega anekdotu, možná manžel popisuje, co se mu humorného přihodilo v práci, případně pes udělá něco legračního. Od srdce se zasmějte, bude vám líp. Uvidíte.
Eva Michorová