Mužská cesta aneb Kurzy, které dělají z mužů zase správné chlapy
Od mužů se očekává, že budou úspěšní, silní, oporou celé rodině a kromě toho stále trvá heslo, že chlapi nebrečí. Přitom ale každý muž sám v sobě s něčím zápasí a neví, jak z toho ven.
Nejčastěji jsou to vztahy, rodina, práce, seberealizace a odvaha jít si svou cestou. Jen málokdy se muž rozhodne otevřít, a když už se tak stane, většinou narazí na povrchní rady, které ho utvrdí v tom se nikomu nesvěřovat. Mezi dnešními muži málokdy někdo opravdu naslouchá. A právě proto už od roku 2005 pořádá Richard Vojík speciální a velmi populární kurzy určené jen pro muže, nazvané souhrnně Mužská cesta. Jejich hlavním cílem je, aby na nich muži našli sami sebe a odvahu podle toho žít. Když totiž muž najde sám sebe, je spokojenější a silnější, protože ví, kam směřuje. A proto je i lepší partner pro svou ženu.
Požádali jsme proto Richarda, aby nám o svých kurzech prozradil trochu víc.
Mám všechno a jsem nešťastný
Na mužských seminářích se sejde velmi různorodá skupina mužů. Co je však spojuje, je chuť na sobě pracovat. Měnit sebe je ta nejdůležitější věc, kterou by měl každý chlap pravidelně dělat. Pokud se muž zaměří pouze na vnější věci, například vylepšit svoji image, koupit lepší auto, nový dům, mít lepší práci a hezčí ženu a zažívat adrenalinové zážitky, tak se nikdy nedostane k opravdovému klidu a radosti, což všichni muži podvědomě hledají. Je to pouze cesta od jednoho zážitku k druhému, která končí většinou, mezi 35. a 45. rokem syndromem vyhoření. Tito muži jsou většinou vrcholoví manažeři, vlastníci velkých firem, makléři, jednoduše úspěšní lidé, ale když se svěřují na mém semináři, tak vždy říkají to samé: „Když si splníš všechna přání, nakoupíš všechny hračky a zažiješ všechny druhy sexu, které tě kdy zajímaly, nakonec zůstaneš sám se svým smutkem a díváš se smrti do očí. Uvědomíš si, že život je krátký a dojde ti, že jediné, co je důležité, je to, co umíš dát.“ Pak začnou po vzoru moudrých mužů všech věků a civilizací hledat sami sebe a jdou na cestu za vizí. Například na jedné ze skupin s názvem Buddhabar vedu muže skrze proces, kdy se účastníci rozejdou do lesa a tráví celou noc o samotě: jen oni a příroda, každý sám za sebe. Ráno po návratu pak jejich příběhy obohacují všechny přítomné.
Na mužské skupině se učíme, jak mluvit ze srdce a jak správně naslouchat
Mnohokrát jsem viděl na pohled velmi úspěšného a spokojeného muže, který vůbec poprvé našel odvahu nahlas říct něco osobního a pro něj důležitého. Takový muž často sdílí něco, co by do něho nikdo neřekl a co nosí velmi dlouho v sobě. To něco, co se stydí sdílet, je jeho stín. A ten nevědomě ovlivňuje jeho život. Díky mužskému kruhu a opravdovému sdílení, při kterém ostatní naslouchají bez hodnocení a bez přerušování, se právě takové stíny léčí.
Například dospělý chlap jako hora se v menší skupině pěti chlapů, které nikdy předtím neviděl, v rámci vzpomínek na nejsilnější zážitky z dětství smutně rozpovídá o tom, jak se cítil být sám, slabý a zranitelný. Neměl pořádného tátu. Ten pravý totiž pil a otčím ho zase bil. Nejvíc mu pomáhala babička, kterou nakonec viděl umírat. Řekli byste si, že se přes to za ty desítky let úplně přenesl, ale má to pořád hluboko v sobě.
Jiný, na pohled úspěšný táta od rodiny, se zase svěří s tím, že mu od malička rodiče říkali, jaké je nemehlo. A začali s tím v době, než vyrostl natolik, aby se vůbec jako nemehlo mohl projevit. Dnes už čtyřicátník si dodnes nevěří, když dělá cokoli manuálního. Když se sdílením svého příběhu skončil, byl toho tak plný, že poodešel pár metrů od skupiny, protože neudržel slzy. Ten druhý, co se cítil sám, ho šel pevně obejmout.
To, že se na podobné akci vytvoří atmosféra, kde můžete podobné věci říct dalším chlapům, je uvolňující. Mužské skupiny jsou o tom, aby muži našli sami sebe, měli radost ze života a dělali v něm to, co opravdu chtějí.
Richard Vojík
Výzva, otevřená mysl, mužská podpora
Program seminářů je velmi nabitý a je poskládán do bloků, ve kterých se střídají přednášky s různým cvičením a meditacemi. Na některých kurzech jsou zapojeny i adrenalinové zážitky, jako je chůze přes žhavé uhlí. V síle velké skupiny chlapů je to hodně intenzivní zážitek.
Mužské skupiny, které nazývám Mužská cesta, jsou rozděleny podle nejvíce frekventovaných mužských témat. První okruh: Otec, smrt, konec a začátek, síla tvořit, přijetí sebe sama. Druhý okruh: Sex, sexualita, rodina, partnerství, porozumění ženskému jazyku, mnohoženství nebo jedna žena, touha a divoký sex. Třetí okruh: Cíl života, kdo jsem, nalezení vlastních darů, meditace, cesta za vizí, stín – potlačené stránky naší osobnosti.
Vrátí se pevnější a přitom empatický
Velká skupina může změnit velké věci. Kromě sdílení a řady zážitků s ostatními si každý v mužské skupině objeví i nová zákoutí v sobě samém. Jednak tím, že mluví o věcech, které jsou pro něj důležité a osobní. Ale i tím, že mu na ně ostatní chlapi dávají zpětnou vazbu, když o ni stojí. A ta umí být někdy i dost drsná, přímá, protože muži nemají slitování pro slabosti a lenost druhých. Dokážou se navzájem motivovat tím, že pojmenují věci pravými jmény. Věřím, že svět potřebuje muže, kteří mají otevřené vědomí a sílu měnit sama sebe. Jedině tak můžeme uvést zase svět do rovnováhy.
A protože se my ženy na mužské semináře Richarda Vojíka nedostaneme, podívejte se alespoň na video, jak to na nich vypadá:
Více o Richardovi Vojíkovi a jeho kurzech najdete na www.richardvojik.cz.