13. června 2016 04:50
Martina ČerňanskáKarolína 38: Pro peníze jsem byla schopna všeho
Karolína 38: Pro peníze jsem byla schopna všeho Zdroj: thinkstock.com
Díky nim je možné skutečně všechno a přichází s nimi mnohé. Vlastně to, co jsem tolik milovala. Luxusní bydlení, značkové oblečení podle poslední módy, exotické dovolené, večeře ve vyhlášených podnicích a všude kolem kamarádi na oko, co se vám podbízejí, abyste s nimi strávili čas.
Jenže když peníze opustí vaše konto, najednou je váš život surově prázdný stejně jako teď ten můj. Žila jsem jako na horské dráze. Měla jsem všechno a teď mi nezbylo vůbec nic. Akorát oči pro pláč!
Od princezny k zlatokopce! Neberte to zkratkou jako jsem to udělala já.
Jako malá holka jsem byla tak trochu zhýčkaná přístupem svých rodičů, měla jsem všechno a začala jsem od útlého věku trpět syndromem princezny. Roky plynuly a já se zajímala o peníze, chtěla jsem mít jen to nejlepší, aby ostatní záviděli a já se na chudáky, co na tom bylo hůře než já, s chutí sobě vlastní dívala spatra a z duše jimi opovrhovala. Po škole jsem se zamilovala do Adama, který měl téměř všechny atributy pana dokonalého, akorát mu k tomu všemu scházely právě peníze. Ze začátku jsem si užívala magické okamžiky plné lásky, štěstí a přitom nezapomínala na drahého vyrukovat s nároky na lepší byt, auto, dovolené a oblečení, jež jsem po Adamovi striktně požadovala. Nechtěla jsem vydělávat, chodit do práce, chtěla jsem se mít dobře a nehnout ani prstem. Vždyť já jsem byla někdo. Platinová blondýnka s výstavní postavou, která může mít každého. Adam se snažil, seč mu síly stačily, bral noční, brigádničil a já ho vlastně ani neviděla, protože vstával brzo ráno a přicházel domů pozdě a nadmíru vyčerpaný. Nakonec jsem mu ale dala kopačky, protože takový chudák mi kazil dobrou pověst. Začala jsem totiž mířit výš, chtěla jsem mít po boku chlapa, co je skutečně boháč každý coulem a vyhodit několik desítek tisíc za značkovou kabelku pro něj není problém, ale nicotnost.
„Takového zpovykaného zbohatlíka jsem si skutečně našla, opravdu to nebylo nic těžkého a postelí mi jich prošlo hned několik, než jsem zakotvila u Roberta,“ dívá se zpátky do minulosti mladá Češka. Vlastně tomu tak bude napořád, vyumělkovaná krása bude vždycky terčem bohatých podnikatelů a naopak. Nahrnula jsem se do náruče chlápka, co díky nekalým kšeftům mohl úspory rozhazovat lopatou a bylo mi úplně jedno, jak k nim přišel, hlavní bylo, že je měl a tím pádem i já. Trávila jsem život obcházením butiků, nakupováním, navštěvováním kadeřnictví, kosmetiky, fitness center, prostě jsem si užívala. Peněz se mi dostávalo v neomezeném množství a mohla jsem si s nimi naložit tak, jak jsem uznala za vhodné.
Osud mi to ale nedaroval a přišlo tvrdé procitnutí do reality
Jenomže pak najednou přišel zlom a s ním nová, hezčí, s většími ňadry a s víc našpulenými rty. Robert neváhal tu peroxidovou nánu vyměnit za mě. Ocitla jsem se na dlažbě a jedině až v této chvíli, jsem si vzpomněla na Adama, na muže, který mě jako jediný z pestré škály mužů skutečně miloval. Tehdy jsem si uvědomila, že pro ostatní jsem byla jen pestrobarevný přívěsek na klíče, kterým se mohli chlubit. Jen prázdná schránka, líbivý obal, zdroj chtíče a orgasmů, nic víc, nic míň.
Neměla jsem nic, kdežto ta barbína měla zase všechno. Byla jsem na dně, nikdy jsem nepracovala, nic jsem pořádně neuměla, prostě jsem se jen dokázala natahovat po kreditkách a roztahovat nohy. Ano, něco na způsob laciné štětky. Chtěla jsem se vrátit k Adamovi a byla si jistá, že se mi vrhne s radostí kolem krku. Ale to on neudělal. Žil s oplácanou, obyčejnou holkou a dal jí přednost přede mnou se slovy, že zlatokopku, co ho přivedla k osobnímu bankrotu, rozhodně už nepotřebuje. Najednou jsem mu bylo volná, chtěl raději tu šedou ušláplou myšku, která se se mnou nemohla měřit.
„Aktuálně pracuji v supermarketu, protože nikde jinde mě nevzali. Krása s minimem prostředků uvadá, musela jsem rozprodat několik svých šperků, zbavit se drahocenných parfémů, abych vůbec měla na byt, a aby toho nebylo málo, jsem sama jako kůl v plotě. S rodinou se nestýkám, zanevřela na mě již dávno předtím, kamarádky nemám žádné a o mužích nemůže být řeč. U těch normálních chlapů mám totiž utrum a pro zbohatlíky jsem už moc stará. Žiju od výplaty k výplatě, děti nemám, lásku také ne a teprve teď si uvědomuji, že jsem zahodila toho nejlepšího chlapa v mém životě jenom pro trochu těch špinavých peněz. Kdybych s Adamem zůstala, možná bych neměla šperky od Cartiera, ale zato naplněný život vonící po štěstí. Kdežto hudbou budoucnosti je mi teď maximálně surová samota a ubíhající dny, co postrádají význam a na povrch se klubající výčitky, co by bylo, kdybych zahodila roli primadony a žila normální život,“ vysvětluje Karolína a v hlavě jí vyvstává otázka, zda si pro ni ještě život přichystal druhou šanci nebo je už napořád odkázaná k osamění a pocitům beznaděje.
Také si přečtěte:
Autor článku
Martina Čerňanská
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
