Příběh Jany: Jsem závislá na bývalém příteli. S rozchodem se odmítám smířit
S rozchodem se odmítám smířit Zdroj: istock.com
Závislí můžeme být třeba na kávě, alkoholu, cigaretách, ale také na konkrétním člověku. A o poslední zmíněné závislosti, která přerostla v posedlost, vypráví příběh Jany (34)...
Když mi jedno ráno Lukáš oznámil, že ode mě odchází, byla jsem v šoku! Měli jsme pronajatý byt, práci, neměli jsme finanční problémy, byli jsme zdraví... prostě žádná negativa, která by náš vztah mohla nahlodat. Proto jsem nevěřila, že by rozchod mohl myslet vážně.
Když si začal balit věci, dostala jsem hysterický záchvat. Klečela jsem, prosila, dokonce jsem si lehla na zem a držela Lukáše za nohy, aby nemohl odejít. Ve finále jsem po něm házela všechno, co mi přišlo pod ruku a zasypala ho vulgárními urážkami. To byl ale slabý odvar proti tomu, jaké šílenosti jsem vyváděla později. Bývalého přítele jsem bombardovala telefonáty, esemeskami, e-maily, čekala na něj před prácí, jen abych se s ním aspoň na pár vteřin mohla vidět. „Marto, mám tě jako člověka rád, vážím si tě, ale už tě nemiluju!
Zapomeň na mě a přestaň mě pronásledovat!“ Lukáš se ke mně dlouho choval slušně, ale když viděl, že můj stihomam nepolevuje, začal mě přehlížet. I jeho rodiče mě prosili, ať jejich syna nechám nepokoji, ale to jsem nemohla - milovala jsem ho a chtěla ho zpátky!
Foto: istock.com
Stala jsem se jejich stínem
Svým chováním jsem deptala nejen bývalého přítele i jeho rodiče, ale kvůli nesoustředěnosti, chybám i „podivnému“ chování jsem v zaměstnání dostala výpověď. Bylo mi to jedno, já myslela pouze na jediné: co udělat, aby se do mě bývalý přítel zase zamiloval? Jenže tři měsíce po rozchodu se stalo to, co mě tolik děsilo.
Když jsem jedno odpoledne opět na bývalého přítele čekala před prací – schovaná za nejbližším rohem – scéna, kterou jsem uviděla, mě srazila na kolena! Lukáš vyšel z recepce, podíval se na hodinky a nervózně se rozhlížel. O pár minut později k němu přišla hubená blondýna, políbili se a se smíchem někam odcházeli. Nenávistí jsem lapala po dechu a od toho dne jsem se stala jejich stínem.
Mileneckou dvojici jsem na každém kroku pronásledovala a schválně se přestala skrývat. Čím víc byla dvojice nervózní, tím větší radost jsem měla. Když šli do kina, koupila jsem si lístek a seděla kousek od nich, stejně jsem se chovala, když šli do kavárny, na oběd, posedět do vinárny, na procházkách jsem za nimi chodila jako pejsek a se škodolibou radostí jsem sledovala, jak jim moje přítomnost kazí náladu.
Doufám, že se jednou ke mně vrátí
V psychickém trýznění jsem si libovala a neodradilo mě ani to, když už to jednou bývalý přítel nevydržel a chytl mě pod krkem. „Co tím chceš dokázat? Copak ti nedochází, jak jsi ubohá?! Naposledy po dobrém ti říkám: dej nám pokoj!“
Lukášův křik mě ale neodradil, naopak jsem si byla jistá, že už brzy docílím jejich rozchodu. Nevím, jak dlouho bych ve svém psychickém teroru pokračovala, kam až bych byla schopná zajít, kdyby nezasáhl osud.
Ten podvečer, kdy jsem se před Lukášovu práci opět vydala špehovat, byla hustá mlha. Vešla jsem do silnice a poslední, co si pamatuji, byl skřípot brzd. Naštěstí řidič díky špatné viditelnosti jel pomalu, takže jsem srážku odnesla „jen“ odřeninami a otřesem mozku. Lékař, kterému jsem se se svým trápením svěřila a vzápětí se psychicky sesypala, udělal to nejrozumnější, co mohl – nechal mě převézt na psychiatrii. Z nedostatku spánku, jídla a hlavně psychického vypětí, jsem byla natolik vyčerpaná, že jsem neprotestovala a léčbě se poslušně podvolila.
I když od mojí hospitalizace na psychiatrii uběhly tři roky, dodnes na Lukáše, který prý kvůli mně změnil zaměstnání, číslo telefonu a odstěhoval se z města, nemůžu zapomenout. Ne, už po něm nepátrám, ale z hlavy ho pustit nedokážu. Mám novou práci, spoustu zájmů i pár přátel, jen novému vztahu se vyhýbám.
Psycholog mě uklidňuje, že prý všechno má svůj čas a i já jednou potkám muže, s kterým budu šťastná a založím rodinu. Pokaždé mu to odkývám, ale v duchu pořád doufám, že jednou se s Lukášem zase dáme dohromady...
Mohlo by vás také zajímat:
nef
Autor článku
Kateřina Motlová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
