Příběh Tamary: Jsme manželé, a i přesto mám milence a manžel milenku!

Možné je totiž naprosto všechno, jen je potřeba o všem otevřeně mluvit a naslouchat jeden druhému.

S láskou je život hezčí

Naše láska vykvetla ze dne na den, byla vášnivá, okouzlující a podle mého snad jediná svého druhu. Potkali jsme se na festivalu pod širým nebem a od té doby jsme se od sebe nehnuli ani na krok. Dan byl neuvěřitelně šarmantní (dodnes mu tato vlastnost zůstala), překvapil mě svou inteligencí, intelektem, smyslem pro humor, životním nadhledem a také pragmatismem. Byla jsem z něj doslova na větvi, já jsem měla rovných dvacet a jemu táhlo na třiatřicet. Mohli jsme klidně trávit celé dny v posteli nebo klábosením o ničem a o všem. Prostě jsme si sedli. Tři roky s ním uběhly jako voda a my se konečně vzali.

Neskutečná moc stereotypu

Po letech ve vztahu ale v sexuální rovině přišla nuda a šeď. Do toho jsme byli oba s maximálním nasazením zakousnutí do práce a každý si jel tu svoji životní lajnu. Já jsem živel, který jen tak nesedí doma na zadku, miluji přítomnost mužů, flirt, sex jako takový, a tak vás asi nepřekvapím, že jsem zaparkovala v posteli s mužským, který byl o rok starší než Dan. Poté se dostavily silné výčitky, které vedly k přiznání. Neházela jsem vinu na Františka, protože jsme v tom byli namočeni oba, kdežto já možná o něco víc. Nechala jsem si poplést hlavu chtíčem, přitom jsem si ale Dana jako svého muže neuvěřitelně vážila, ale v posteli s ním to bylo prostě tak předvídatelné, až se mi do toho nechtělo. Přesně tak jsem to Danovi vylíčila a on mě vzal za ruce a povídal něco ve stylu, že to cítí úplně stejně. A že má choutky něco podobného spáchat, proto mi rozumí. Nechtěla jsem mít v této sféře navrch, tak jsem mu nevěru odkývala. Byli jsme si kvit a pod peřinou jsme se zase našli. To vzrušení nám totiž pořádně rozproudilo krev.

Jednou nám to ale nestačilo

Na pár měsíců bylo po problémech a všechno mezi námi opět šlapalo jako na drátkách. Sex byl fajn, pouto důvěry nás katapultovalo v tomto směru do nevšedních sfér života. Dál jsme zvesela budovali naše podnikání, on pomáhal mně, já jemu a naše konta ukazovala na úspěšný byznys. Když přišla nuda, zašli jsme si pro rozptýlení jinam. Zatímco Dan střídal své dvě milenky, já byla věrná tomu svému. Z nevěrnické akce jsme se vždycky vraceli s nestoudným třpytem a s jiskrou v oku, pozitivně nabití energií a prostě uvolnění jako nikdy.

Postupem času jsem s Františkem jezdila na výlety či na dovolené, protože jsme si od sebe s Danem chtěli vzájemně odpočinout. Dan brázdil s Lucií na jachtě Středozemní moře, což mě nikdy moc nebralo, zato já s Františkem objevovala krásu exotických zemí. Když mi Dan po jedné z mnohých cest navrhl, že by chtěl s Lucií začít žít a pronajmout si byt, neměla jsem proti vůbec nic. Protože mě lákalo jako nic na světě zkusit žít po boku svého šarmantního prošedivělého kocoura. Zkouška u mě i u Dana vyšla na jedničku, jak se dalo předpokládat, a tak jsme v hnízdění každý jinde pokračovali a vlastně dodnes pokračujeme.

Rozvod? V žádném případě!

Rozvádět se nechceme, báječně si rozumíme, jsme finančně i majetkově zainteresování ve svých firmách a vlastně si rozumíme snad ještě víc. Svěřujeme si zážitky z našich všedních dní, voláme si, radíme a promýšlíme nové obchodní strategie. Dan zná Františka, zajde s ním tu a tam na pivo, já zase Lucii, kterou jsem dokonce naučila vařit báječnou rajskou, na které si Dan vybudoval závislost.

„Tipujete nás na nevzdělance s primitivním způsobem života? Zklameme vás. Já jsem architektka a Dan vystudovaný právník. Jeden pro druhého bychom se rozdali. I když partnersky žijeme každý s někým jiným, neznamená to, že jsme se přestali mít rádi, nebo na sebe naopak žárlíme. Jsme přátelé na celý život a partneři, co drží pospolu. A v jednom máme jasno už dnes. Nikdy se nemáme v plánu rozvést,“ uzavírá své vyprávění energická a přitažlivá brunetka, co se těší na vlnu diskuze, kterou její příběh s jistotou vyvolá.

Takže co si o tomto soužití v manželství a přitom na psí knížku v jednom myslíte vy?

Tamara (41) z Prahy