Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Vztahy

Zuzana (35): Miluji svého švagra. Nevím, co mám dělat

Nikdy bych nevěřila, že se dostanu do takové situace. Kdyby tohle věděl někdo z mých blízkých, propadla bych se hanbou...
Vydáno: 13.07.2016, Martina Hrušková
Zuzana (35): Miluji svého švagra. Nevím, co mám dělat
Zuzana (35): Miluji svého švagra. Nevím, co mám dělat Autor: thinkstock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

 

S manželem Milanem jsem se seznámila na vysoké škole, byli jsme spolužáci. Imponovalo mi, že je svědomitý, spolehlivý, pracovitý. Říkala jsem si, že je to ten nejlepší muž pro život, téměř dokonalý ideál. Kamarádky mi ho záviděly. Pravda, nebyl sice žádný velký krasavec, ale to se mu muselo odpustit. Koneckonců, pro život je nejdůležitější, aby byl muž spolehlivý a zodpovědný. Dojímalo mě, když jsem pozorovala, jak chodí běhat a do posilovny, aby shodil bříško a líbil se mi. Když jsme se brali, bylo mi už sedmadvacet a žebříček hodnot jsem měla pěkně srovnaný, asi jako každá dospělá a vyrovnaná žena. Švagra jsem poprvé viděla až na svatbě. Byl o tři roky starší než můj manžel. Rodina o něm s úsměvem tvrdila, že je to dobrodruh a světoběžník. Do poslední chvíle si nikdo nebyl jist, zda se vůbec dostaví na svatbu. Ale přišel. Tmavý oblek, husté tmavé vlasy, výška dobrých sto devadesát centimetrů. S Milanem si vůbec nebyli podobní.

Ivana (37): Jsem stále sama. Co když nestihnu mít děti?

Ivana (37): Jsem stále sama. Co když nestihnu mít děti?

Můj princ na bílém koni

Když jsem ho spatřila, divže jsem nevyjekla. Byl to on, o kterém se mi zdávalo, když jsem byla ještě holka. Můj princ na bílém koni. Ale mělo to háček. Právě jsem se vdávala za jeho bratra. Když jsme si s Danem, tak se švagr jmenuje, potřásali rukama, měla jsem pocit, jako by něco zajiskřilo. Dívala jsem se mu do očí a myslím, že jsem se v nich utopila. Neřekla jsem to živé duši. Byla jsem zmatená, byl to přece můj svatební den. Snažila jsem se ty svoje zvláštní pocity utlumit a dělat vše pro to, abych na setkání rychle zapomněla. Uklidňovala jsem se tím, že se švagr opět vrátí ke svému způsobu života – pobýval už léta v zahraničí, byl taková neklidná povaha – a že se tím vše vyřeší. Opak byl pravdou. Švagr rodině slavnostně oznámil, že je načase zakotvit – ještě ke všemu v našem městě, kde si koupil byt. Osud tomu chtěl, že najednou bydlel nedaleko. Od katastrofy už mě dělil jen krůček...

Vídali jsme se jen na oslavách narozenin

Ale pak jsem otěhotněla a měla úplně jiné starosti. Narodil se krásný zdravý chlapeček, cítila jsem se doopravdy šťastná a mateřskou dovolenou jsem si vychutnávala do poslední kapky. Jak jsem správně předpověděla a vycítila, z Milana se stal vzorný a milující otec, který navíc dokáže rodinu cele zabezpečit. Vydělává tolik, že jsme vlastně ani nepocítili, že žijeme z jednoho platu. Byli jsme u moře, kompletně jsme si zařídili byt. Se švagrem jsme se vídávali nepříliš často, jen při oslavách narozenin a na Vánoce. Snažila jsem se nedívat se mu do očí a všemožně potlačovat to, co jsem si už musela přiznat – že jsem do něj totiž tajně zamilovaná. Kromě toho, jak skvěle vypadal, byl i vtipný, sečtělý, zábavný, zkrátka skvělý společník. Šeptalo se, že s žádnou ženou dlouho nevydrží, rodině nikdy nikoho nepředstavil. Jednou jsem ho viděla s atraktivní blondýnkou. Bylo to v obchodním centru. Šla jsem s malým Milánkem nakupovat kolem útulné kavárničky, a kdopak tam nesedí? Daniel s nějakou kráskou, hlavy blízko u sebe, povídali si tak soustředěně, že okolí vůbec nevnímali. Pocítila jsem osten žárlivosti a zrychlila krok.

Marta (28): Vydělávala jsem si vlastním tělem

Marta (28): Vydělávala jsem si vlastním tělem

Byl krásný jarní večer...

Před dvěma lety Milan zkolaboval, odvezli ho do nemocnice – rovnou z práce. Vypadalo to hrozně, ale nakonec mu nic podstatného nezjistili, jen přepracování. Opravdu pracoval přes míru. Možná za to mohu i já, jsem stále s Milánkem doma, připadá mi to smysluplné – ale tím pádem do společné domácnosti peníze nepřináším. Tehdy si Milana nechali v nemocnici nějakou dobu na pozorování, a tak jsem byla doma sama, jen s malým Milánkem. Třetí den někdo zvoní – za dveřmi Daniel. Prý se jde zeptat, jestli něco nepotřebuji, když mám manžela v nemocnici. Nabízel, že mi nakoupí, dojde do lékárny, cokoli přiveze nebo opraví... Místo toho jsem ho pozvala na kávu. Byl jarní večer, malý Milánek už usínal. Nebudu vás napínat, švagr Daniel se odplížil z mého bytu až k ránu. Naše love story trvá už druhým rokem. Jsem stále nepopsatelně zamilovaná, ale ty výčitky svědomí, ty bych nepřála ani vrahovi. Mám přece tak nesmírně hodného muže – a za jeho zády se scházím s jeho vlastním bratrem v hotelích a penzionech. Každý den trnu, že mé hrozné tajemství praskne. Nevím si rady.

Zuzana z Liberce

Přečtěte si i další příběhy našich čtenářek:

Posedlá úklidem: Rodinu jsem vyměnila za sterilní prostředí

Jarmila (41): jsem posedlá úklidem. Rodinu jsem vyměnila za sterilní prostředí

Lžu svému manželovi, nechci jeho dítě

Jana (31): nechala jsem se sterilizovat, manžel se však těší na miminko

Karolína 38: Pro peníze jsem byla schopna všeho

Karolína 38: Pro peníze jsem byla schopna všeho

Článek je zařazen v: láska, nevěra, nevěra v rodině, miluju švagra
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama