Rodinná kletba se naplnila. Boris Rösner pětapadesátku nepřežil, stejně jako jeho předci
Celý svůj život se herec Boris Rösner trápil myšlenkou, že na světě nepobude dlouho. A to kvůli kletbě, která jeho rod postihla v době dávno minulé. Bohužel se naplnila. Dožil se pouhých pětapadesáti let.
O jaké rodinné kletbě je řeč? Borisův prapředek Sixtus Rösner z bavorského rytířského rodu měl milenku a bratr jeho manželky se rozhodl chránit čest své sestry. Vyzval ho na souboj, který ovšem prohrál. Rösner ho probodl svým mečem... Reakce podváděné manželky na sebe nenechala dlouho čekat. V zoufalství proklela nejen Rösnera, ale i budoucí potomky. Žádný z nich se nesměl dožít více než pětapadesáti let, což byl věk jejího zabitého bratra.
Tuto pověru by herec Boris Rösner rád vypustil ze své hlavy, kdyby se ovšem během života nenaplňovala. „Můj otec zemřel v devětačtyřiceti a matka ve třiapadesáti... A tak si říkám, že musím přežít tu pětapadesátku a pak už to bude dobrý,“ svěřoval se herec novinářům.
Jako malý oslepl na jedno oko
Nejstrašnější obavy se bohužel naplnily. Vážné zdravotní problémy ho provázely celý život. Už ve svých třech letech oslepl na jedno oko, poté, co mu do něj vletěly střepy z rozbité žárovky. Kvůli tomu míval nesnesitelné migrény, na které užíval silné léky. To však zdaleka nebyl všechno.
Když oslavil dvaapadesáté narozeniny, začalo mu být špatně. Býval unavený a měl silný, dráždivý kašel, který neustával. K lékaři však odmítal jít. Obával se nejhoršího. Vzhledem k tomu, že se ale jeho zdravotní stav prudce zhoršoval, nezbývalo mu nic jiného než vyhledat pomoc. V nemocnici po vyšetřeních mu bylo sděleno, že trpí rakovinou plic.
Jaké bylo jeho poslední přání?
Konec života doslova protrpěl. Kvůli metastázím jeho zhoubného nádoru páteře a jater skončil na invalidním vozíku. Zůstala jen bezmoc. Tělo mu vypovědělo službu a poslední týdny už jen v bolestech a v slzách čekal na smrt. Ta pro něj byla vysvobozením.
Ani poslední přání se mu nesplnilo. „Já chci umřít na jevišti. Ne na začátku představení, nejlíp ve třetí třetině. Kdyby se to povedlo při Learovi! To bych si opravdu přál. Nebo alespoň v divadelní šatně, když se převlékám,“ tahle slova napsal do své životopisné knihy, která vyšla jen krátce předtím, než se u něj zrádná, nevyléčitelná nemoc objevila. Zemřel 31. května 2006 ve věku 55 let.