Vzhledem k tomu, že se u nás rozpadá až polovina manželství a téměř 30 % rozvedených se ožení/vdá podruhé, je jistá šance, že vás to potká také. Druhá svatba přináší mnoho otazníků a situací, které si žádají umění diplomacie. Dali jsme pro vás dohromady několik pravidel, která vám snad pomohou projít na jedničku.
Možná se to zdá samozřejmé, ale věřte, že není. Druhá svatba by prostě neměla připomínat tu první. Nejde jen o to, že se ze Staroměstské přesunete na Novoměstskou radnici a pivoňky vyměníte za růže, ale zkuste se zamyslet nad celkovým pojetím druhé svatby vašeho života. Měla by být nejen jiná, ale v mnohém lepší než první. Vyzráli jste, posunuli se a konečně si berete toho pravého partnera. Shodněte se na tématu a stylu svatby, aby se během ní nevnucovaly vzpomínky na tu první.
Rada pro hosty: Tabu jsou poznámky typu: „Minule jste měli ten dobrej jahodovej dort, tenhle je sušší.“
Nikde není psáno, co máte mít na sobě. Dříve převládal názor, že by nevěsta podruhé neměla obléci dlouhé bílé šaty se závojem a ubohé nevěsty volily krémové kostýmky, ve kterých vypadaly jako úřednice. Pryč s tím! Najděte si šaty, které se k vám budou hodit a ve kterých se CHCETE vdávat. Klidně bílé, když se vám líbí. Jen myslete na pravidlo číslo 1. Měly by být opravdu jiné než ty první. Ani vy nejste už ta samá osoba a vaše nová svatba si zaslouží neokoukanost.
Rada pro ženicha: Vy možná budete vypadat poměrně stejně, ale všem to bude jedno, protože každého zajímá hlavně nevěsta.
Klidně i podruhé si oblečte bílé šaty. Je to jen na vás!, Foto: istock.com
Tady se dostáváme na nejtenčí led druhé svatby. Výběr hostů se stane delikátní záležitostí vyžadující umění vojenských manévrů. Nikdy toto téma nepodceňujte s pocitem „však oni se nějak srovnají, jsou to dospělí lidé“. Jestli nechcete mít na svatbě výstup, nezvěte svého přátelského exmanžela, jeho kamarády a už vůbec ne extchyni, která vám „to nové štěstíčko přeje“.
Rada pro hosty: Neberte s sebou nikoho, kdo není výslovně zván a nějak se váže k minulým vztahům snoubenců.
Smiřte se s tím, že katolická církev druhý sňatek neuznává. Je-li jeden ze snoubenců rozvedený a vstupuje do manželství podruhé, v kostele to nebude. I když jste věřící, s touto skutečností se budete muset smířit a respektovat ji. Navodit atmosféru vám může pomoci odsvěcené sakrální místo, třeba odsvěcená kaple nebo klášterní zahrada. Oddá vás sice úředník, ale můžete ho požádat, aby ve své řeči připomněl hodnoty, které vyznáváte.
Rada pro nevěstu: I když svatba nebude v kostele, družičky rozhodně zakázané nejsou!
Jestliže jste se při první svatbě radovali z okázalých finančních i materiálních darů, kterými vás nejbližší chtěli vybavit do nového života, hezky na to vzpomínejte, ale nic podobného neočekávejte podruhé. Druhá svatba by v tomto směru měla být dospělejší a samostatnější. Pryč jsou dny naivního mládí, kdy jste si brala spolužáka „z vejšky“ a neměli jste ani svoji pračku. Teď vstupují do manželství lidé, kteří mají už něco za sebou. Svatba číslo dvě může být o to hezčí, že nebude tolik zatížena formálnostmi, předáváním velkých darů a bude daleko více o vás dvou.
Rada pro hosty: Určitě ale něco přineste! Jdete na svatbu, proboha!
Bez ohledu na to, jak s dětmi partnera (nebo on s vašimi) vycházíte, myslete na jejich pocity. Komunikujte s nimi svoji druhou svatbu dlouho dopředu. Nedávejte jim pocit, že jsou postaveny před hotovou věc, která se jich netýká. Děti už do vašeho vztahu bez debaty patří a měly by se cítit dobře. Pokud s dětmi všichni dobře vycházíte, zapojte je do příprav a dejte jim speciální úkoly. Pokud jsou vztahy napjaté, dejte si o to více času, aby jste je svatbou nešokovali.
Rada pro děti: Milé děti, i když se vám to nelíbí, zkuste myslet na štěstí mámy/táty a druhou svatbu jim alespoň trochu přát.
