Vladimír Menšík byl mistrem improvizace. Měl rád život, ten se s ním ale nemazlil

Jan Menšík, syn herce Vladimíra Menšíka
Vladimír Menšík byl herec, vypravěč, bavič, ale především člověk, který svým jedinečným projevem vtiskl tvář celé generaci české kinematografie. I když od jeho smrti uplynuly bezmála čtyři dekády, jeho diváci na něj rozhodně nezapomněli.
Narodil se v Ivančicích 9. října 1929 a jeho cesta k herectví byla klikatá. Nejdříve studoval průmyslovku, pak Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a svou profesionální dráhu zahájil v divadle E. F. Buriana. Brzy ale zjistil, že jeho místem je filmové plátno — a kamera si ho zamilovala. Ať už šlo o komedie jako Limonádový Joe, pohádky typu Tři oříšky pro Popelku, temná dramata v čele s Marketou Lazarovou, nebo o film Dobří holubi se vracejí, Menšík dokázal být pokaždé jiný a přesto autentický.
Jeho nejsilnější zbraní byla schopnost improvizace a vypravěčský talent, který se plně projevil v silvestrovských estrádách a televizních besedách, kde často mluvil spatra, bez scénáře. Diváci ho milovali právě proto, že nebyl herec „na povel“, ale umělec, který jel naplno. Hlas, který dokázal vyjadřovat emoce, humor i smutek zároveň.
Byl dvakrát ženatý a byl čtyřnásobným otcem — i když, jak sám přiznával, jeho rodiny to s ním neměly jednoduché. Vladimír se často a rád napil, ztrácel se i na několik dní, byl i v protialkoholní léčebně a jeho náklonnost k alkoholu po něm podědil i jeho nejstarší syn. Z jeho čtyř dětí šla ve stopách otce především dcera Martina Menšíková, dnes sama známá herečka. Syn Jan a dcera Martina vzpomínají na otce jako na neúnavného pracanta, který se navzdory astmatu a bolestem nevzdával.
Čtěte také: Honoráře herců v Chalupářích: Menšík inkasoval 108 tisíc, Skořepová si vydělala na trabant
Menšíkův život ovšem nebyly jen salvy potlesku, naopak, pádů a bolestí v něm bylo nespočet. Od mládí trpěl těžkým astmatem, ke kterému se v dospělosti přidaly problémy se srdcem, a jeho zdravotní stav zhoršovalo i kouření, stres a samozřejmě i náklonnost k alkoholu. Při natáčení přímo „na place“ dostával injekce, skrz některé filmy se doslova probojoval a protrpěl. Ruce měl rozpíchané a léky měly kruté vedlejší účinky.
„Tatínek si nastavil takový model léčby, že vlastně vytěsnil zdravotní sestry a nahradil je rodinnými příslušníky,“ uvedl hercův syn Jan v rozhovoru CNN Prima News. „Uměl si aplikovat léky přímo do žíly, ale potřeboval k tomu asistenci, jako natahování léků do stříkaček a podobně. A to všechno jsme se naučili my. Já si myslím, že by měl být v nemocnici mnohem častěji, ale to neumožňovala práce. Vždycky jel až na doraz.“ Vladimír zůstával aktivní až do posledních dnů. Ještě dva dny před smrtí vystoupil v televizním pořadu Abeceda, kde hovořil o svém zdraví s takovou otevřeností, že jeho slova dodnes rezonují.
Pohřben je na Olšanských hřbitovech, ale jeho památku si lidé připomínají i jinak. V rodných Ivančicích nese jeho jméno základní škola, ve městě vznikla stálá expozice věnovaná jeho životu a na nedaleké Hlíně stojí rozhledna Vladimíra Menšíka.
Mohlo by vás zajímat: Tajemství Vladimíra Dvořáka: Bavič byl otčím Jany Krausové, v rodině měl i další hvězdu
Vladimír Menšík nebyl jen herec, byl zrcadlem doby. Přes své nemoci rozdával radost a ukazoval, jak se žije naplno. Jeho fanoušci na něj dodnes vzpomínají pro to, co za sebou zanechal — smích, moudrost a hlavně upřímnost, se kterou dokázal promlouvat k lidem napříč generacemi. A to, co je opravdové, vydrží věky.