10 překvapujících faktů o kojení

Jen třetina prvorodiček absolvuje před porodem přípravu na kojení, a tak není divu, že jsou potom zaskočeny případnými problémy. Hodně z nich také neví, jaká má práva. Například že dítě by mělo být k prsu přiloženo okamžitě po porodu a po kontrole životních funkcí novorozence a nejnutnějších procedurách. Převedeno na čas, první přiložení by se mělo odehrát do půl hodiny po porodu, nejdéle do hodiny. Tento první kontakt matky a dítěte by měl trvat co nejdéle.

Během pobytu v porodnici by se maminka měla naučit kojit, a pokud má problémy nebo otázky, měla by se pro radu obrátit na lékaře či sestřičky. Zdravotnický personál v porodnicích je však často přetížený a nemá čas jednat s každou matkou individuálně. Maminky jsou unavené, nevyspalé a ve stresu, takže se po příchodu z porodnice mohou objevit problémy, se kterými si nevědí rady. V takovém případě je vhodné obrátit se na laktační poradkyně, pro něž je kojení nejen prací, ale i posláním, a ty většinou pomohou všechny problémy vyřešit.

Kojení je nesmírně důležité nejen pro dítě, ale i pro matku. Přečtěte si 10 faktů o kojení a mateřském mléce. Některé z nich vás možná překvapí:

1. Mateřské mléko obsahuje všechno potřebné

Mléko od matky obsahuje všechny živiny, které dítě potřebuje pro zdravý vývoj. To ale není vše. V mléce se navíc nacházejí protilátky, které v prvních šesti měsících života chrání dítě proti běžným dětským onemocněním, ale i proti takovým nemocem, jako je průjem či zápal plic.

2. Na žízeň i hlad

Prvotní mléko, které se začíná tvořit po porodu, se nazývá kolostrum a má trošku jiné složení, je perfektně přizpůsobené pro první dny života děťátka. Kolostrum mírní novorozeneckou žloutenku, pomáhá odbourávat z těla miminka bilirubin (žluté krevní barvivo). Během kojení se nejprve uvolňuje takzvané přední mléko, které je sladší a je spíše na žízeň, a asi po 5 minutách sání se děťátko propracuje k zadnímu mléku. To je hustější, protože obsahuje více tuku, díky nemuž přibývá dítě na váze.

3. Chrání i matku

Kojení napomáhá rychlejšímu zavinování a hojení dělohy po porodu, během pozdějších let života matky snižuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Tvorba mléka je ale také velmi energeticky náročná, takže kojení napomáhá čerstvým maminkám rychleji se zbavit těhotenských kil a dostat se na svoji váhu.

4. Zdravější děti

Kojené děti nejsou zdravější jen v prvních šesti měsících života. Světová zdravotnická organizace (WHO) naznačuje, že dospělí, kteří byli jako malí kojeni, mají často nižší krevní tlak, nižší hladinu cholesterolu, jakož i nižší výskyt obezity a diabetu II. typu, než dospělí, kteří jako malí byli na umělé výživě.

5. Kojením strávíte nejméně 20 dní

Většina pediatrů doporučuje kojit miminko alespoň 6 měsíců. Když spočítáme, že běžné je kojit zhruba 8 krát denně a v prvních týdnech trvá krmení dítěte i hodinu, dostáváme se na úctyhodných 488 hodin strávených touto činností. Naštěstí se po šestinedělí doba kojení zkracuje na průměrných 20 minut. Ano, zdá se to jako dlouhá doba, ale po celou tu dobu se mezi matkou a dítětem vytváří pouto, které vydrží celý život.

6. Kojení je hygieničtější

Když připravujete umělou výživu, musíte důsledně dbát na hygienu. A to i v případě, že krmíte mateřským mlékem z lahvičky. Vše musí být čisté, většinou vyvařené. Musíte také hlídat kvalitu vody, ze které výživu připravujete, bakterie se mohou vyskytnout v samotné sušené výživě. Mateřské mléko je nejbezpečnější a nejčerstvější produkt na světě.

7. Antikoncepce a kojení

Přikládá-li matka dítě k prsu v intervalech kratších než čtyři hodiny, přetrvává útlum uvolňování vajíček z vaječníku, který je typický pro dobu těhotenství. Klíčovou roli hraje hormon prolaktin, který řídí tvorbu mléka a tlumí vyzrávání vajíček. K jeho zvýšenému uvolňování vede mechanická stimulace bradavek při kojení. Aby ale působil jako antikoncepce, nesmí jeho hladina v těle klesnout pod určitou hodnotu. To se ale stane, pokud jsou intervaly mezi kojením delší než 4 hodiny. I jediné opomenutí zapříčiní, že žena může otěhotnět. Proto už po šestinedělí uvažujte o vhodné antikoncepci.

8. Je to přirozené, nikoliv automatické

Ženy kojí své děti tisíce let, takže možná někoho napadne, že to každá žena umí. Není to pravda. Nastávající matky se musí kojení naučit a je normální, že se ženy na začátku potýkají s obtížemi. Běžná je bolest bradavek i strach, že pro dítě nebudete mít dostatek mléka. Podle statistik až 50 procent žen má problémy s kojením již v porodnici a zhruba stejné procento po propuštění z porodnice. Pokud se s problémem při kojení obrátí na svého dětského lékaře, v 85 procentech případů dostane špatnou odpověď – v 85 procentech je jedinou radou zavedení umělé výživy.

9. Do banky pro peníze? Ne, pro mléko

V roce 1907 vznikla myšlenka založení bank mateřského mléka. Maminky do banky za přesně vymezených podmínek prodávají své přebytky mléka, které pak dostávají nezralí, nedonošení a vážně nemocní novorozenci a kojenci, miminka na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních. Mateřské mléko poskytují bankám dárkyně, které mají svého mléka nadbytek. Dárkyně mléka musí podobně jako dárci krve splňovat několik podmínek, aby mohla mléko darovat či prodat.

10. Rakovina prsu není překážkou

Některé ženy se obávají, že po prodělané rakovině prsu nemohou otěhotnět. Neexistuje ale důkaz, že by těhotenství s sebou neslo riziko opětovného propuknutí nemoci či přenosu z matky na dítě kojením. I jeden zdravý prs dokáže vyprodukovat dostatek mléka pro jedno dítě.