Čím to, že někteří lidé věří v existenci andělů? Názor psychiatra
Máte svého anděla strážného? Zdroj: thinkstock.com
Víru v existenci andělů má asi každé malé dítě. Tu většinou ztratí poté, co zjistí, že místo Mikuláše a Ježíška, s kterými si tyto bytosti spojuje, mu všechny ty hezké dárky dávají rodiče…
Andělské poradny
V dospělosti se jich ale dovoláváme, jen když jsme v nouzi, pokud vůbec. Velký význam mají ti strážní, kteří nás chrání před nebezpečím. Někteří „vyvolení“ o nich prý mají dokonce přehled!
Ti pak zakládají „andělské poradny“, kde za tučný poplatek radí, jak získat jejich přízeň. Jedna taková tvrdí, že každý má hned dva nadpozemské ochránce, stačí je požádat. Přímo s nimi můžeme myšlenkami komunikovat dvacet minut denně.
A pokud si náhodou s naším problémem neví rady, skočí do andělské knihovny a hned zjistí, co dělat! Když něco chceme vyřešit, není jednodušší cesty, než strážný anděl, který vše zařídí. Jen mu – pokud to nevyjde – nesmíme nadávat…
Nevěřící Jan
Jsou ale lidé, kteří s andělem nikdy „nemluvili“, ani v něj nevěřili, jenže pod tlakem okolností názor změnili. Jedním z nich je Jan (48), povahou spíš skeptik, takže podivné události, co se kolem něj děly, dlouho připisoval náhodě.
"Byly to spíš takové maličkosti, zásadní věc přišla, když jsem jel z chaty autem do sousední vesnice. Já si pásy nikdy na těch pár kilometrů nezapínal, ale tentokrát mi nějaký vnitřní hlas našeptával: ´Připoutej se´. Sám nevím proč, ale poslechl jsem.
Hned v první zatáčce se na mě z protisměru vyřítil náklaďák, já ve snaze se mu vyhnout strhnul řízení a skončil na střeše ve stráni. Bez pásů by šance na přežití byla nulová, takhle jsem jen chvilku visel jako netopýr hlavou dolů, než mě vyprostili bez sebemenšího zranění.
I přesto mě nenapadlo připisovat ten zásah nějaké vyšší moci, bylo to prostě štěstí. Našeptávač se ale objevoval častěji, varoval mě před určitými lidmi či událostmi, když jsem ho nevyslyšel, byl malér.
Já ale všechno sváděl na intuici, moje nevíra ale dostala tvrdou ránu poté, co jsem se ´náhodně´ na jakési party seznámil s člověkem, který studoval okultní vědy.
Ten, aniž mě kdy viděl, řekl, že mám nejsilnějšího strážného anděla, jakého může člověk mít, je to hodně mladá duše, která má k mé osobě silný citový vztah. To byl šok, kdysi mi totiž krátce po narození zemřel jediný syn.
Já od toho člověka dostal – zdarma, což hrálo roli, šarlatán by si řekl o peníze – radu, jak si ověřit jeho existenci. Stačilo zapálit svíčku a mluvit k ní jako k duši svého syna.
Zdálo se mi to dost naivní, ale ze zvědavosti jsem to zkusil. Vždy po vyřčení jeho jména se začal rovně hořící plamen naklánět ke mně – nebylo to dechem, to by šel přece ode mě – přitom se rozzářil, až jakoby prskal.
Abych se ujistil, že nešlo o výplod fantazie, pokus jsem zopakoval v přítomnosti manželky. Viděla totéž, plamen měnil intenzitu i směr po vyslovení jména. Můj ateismus tak dostal trhliny, ne, že bych se stal věřícím, náboženství mi bylo vždy protivné, ale o tom, že syn je mým andělem strážným v nejmenším nepochybuji."
Psychiatr hodnotí
Na názor na tento příběh jsme se zeptali psychiatra, docenta Karla Hynka. „Lidská psychika zůstává i přes moderní výzkumy velkou neznámou. Víme ale, že pokud je někdo pevně přesvědčen o příznivých účincích léku či jiné metody, tato důvěra v mozku zafunguje tak, že podpoří tvorbu látek a procesů, které mohou opravdu vést ke zlepšení potíží. O něco podobného může jít i v tomto případě.
Ať už je Janův zážitek dílem sugesce či nadpřirozených sil, pro něj je nesporně pozitivní, pomyšlení, že ho syn chrání, mu pomáhá zvládnout složité životní situace. A tento způsob je určitě zdravější, než polykání antidepresiv.
Možná jsou trochu prospěšní i všichni ti šarlatáni, co radí za peníze, jak se spojit s andělem, probouzejí v lidech víru, a ta, jak známo, i hory přenáší…
Autor: Jan Janula
Autor článku
Kateřina Motlová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
