Eva Cikrytová: Díky změně jídelníčku jsem se vyléčila z chronické nemoci

Narodila se s několika vrozenými vadami, své první narozeniny strávila na operačním stole, za první rok života spolykala víc antibiotik než většina lidí za celý život, následovala řada chorob a chronických zdravotních potíží, včetně plicní embolie, která byla poslední kapkou. Rozhodla se vzít zdraví do vlastních rukou, začala zkoumat rozličné cesty uzdravování a kompletně změnila jídelníček. A začaly se dít zázraky...

• Odmala jste trpěla závažnými zdravotními problémy. Co bylo hlavním impulzem k tomu, abyste radikálně změnila jídelníček?

Jídlo jsem řešila od puberty. Jednak jsem měla od střední školy problémy s váhou, a jednak jsem po přechozené mononukleóze nesnesla českou klasiku. Starat se o jídelníček proto nebylo nic zvláštního. Nosila jsem si s sebou vlastní jídlo i na vodu nebo na hory. Tušila jsem, že v jídle je zakopaný pes, a tak jsem pořád zkoušela různé výživové směry a hledala, co by mi pomohlo cítit se dobře. Všechno sice nějak fungovalo, ale jen dočasně. A někdy za cenu velkého sebezapření, trpení nebo hladu, jak už to u diet bývá.

Velká změna přišla s narozením prvního dítěte. To už jsem měla za sebou dvacet let pokusů s všemožnými dietami, které vás jen napadnou. Měla jsem už i dostatek teoretického vzdělání a dítě bylo pořádný impuls pro to, abych se chopila vařečky a začala konečně vařit. Ne pro sebe, ale pro narozenou dceru – chtěla jsem, aby nebyla tak strašně nemocná a netrpěla jako já. Vařila jsem tedy pro ni a jídla jedla taky. Neměla jsem sílu vařit si zvlášť.

Velkým překvapením pro mě bylo, jak moc mě strava, kterou jsem připravila pro dítě, pomáhala. Hned po pár dnech jsem už tušila, že jsem na stopě velké proměny, že budu jíst jinak! A mozaika do sebe začala zapadat.

• Jak změna jídelníčku konkrétně vypadala? Co jste jedla do té doby, co jste omezila nebo vynechala a co jste naopak do jídelníčku zařadila?

Do té doby jsem se snažila jíst zdravě. Aspoň jsem si to tedy myslela. Snídala jsem cereálie s jogurtem, obědvala saláty s kuřecím či krůtím masem, večeřela extrudované chlebíčky nebo celozrnné pečivo s tvarohovými sýry, kvalitní šunkou a čerstvou zeleninou. Jenže večer jsem pak hledala cokoli, čím bych dohnala energii a uspokojila šílenou chuť na sladké. A to i když jsem od puberty věděla, že cukr, mléko a bílá mouka jsou bílé jedy a že by bylo dobré se jich zbavit.

Jenže pokud byste tehdy viděli moji lednici, pochopili byste, že po vyřazení mléka by tam téměř nic nezbylo. Pečivo jsem mylně nahrazovala pufovaným a cukru jsem se snažila zbavit celý život. Marně. Bez sladkostí to šlo vydržet nejdéle 14 dní, pak jsem přepadla večerku a dohnala jsem cukrový deficit za jeden večer.

Když jsem začala jíst s dcerou jídla sestavená z prvopotravin, jako jsou vařená zelenina, obiloviny, luštěniny a semínka, bylo mi po každém jednom jídle neskutečně dobře. Jenže staré návyky byly stále silné, a tak jsem jídla prokládala kafem a cukrem, abych přežila neskutečnou únavu, na kterou jsem trpěla už před mateřstvím, a která se po narození dítěte změnila v totální vyčerpání.

Po roce od porodu jsem stále vážila hodně a to i přesto, že jsem dvakrát týdně cvičila ve fitku. Nemám to ráda, ale moc jsem chtěla shodit kila navíc. Jenže kila dolů nešla, a tak jsem musela udělat nějakou změnu. Rozhodla jsem se, že na 10 dní upravím jídelníček s tím, že to vydržím a uvidím, co to udělá. Sama pro sebe jsem si dala za cíl na těch pár dní vynechat maso, mléko, vejce, cukr a mouku, abych se donutila pracovat jen se zeleninou, obilím, luštěninami, semínky a ovocem.

A světe div se, během těch 10 dnů jsem bez sportu zhubla 5 kg, zastavila se mi chronická rýma, začalo se hojit chronické akné, přestalo mě bolet v podbřišku (trpěla jsem na záněty močového měchýře a na gynekologické záněty), začala jsem se ráno budit sama a plná energie. Nevycházela jsem z údivu – po roce cvičení nic a po 10 dnech taková paráda? Změn bylo tolik a byly tak evidentní, že jsem se rozhodla u toho jídelníčku zůstat a postavit svoji stravu právě na těchto potravinách. Ostatní jsem si nechala pro zpestření, výjimku nebo chuťovku.

• Zelenina, celozrnné pečivo, mléčné výrobky, libové maso, to jsou všechno potraviny, které doporučují odborníci na zdravou výživu zařadit do jídelníčku. Vy jste ale většinu z toho eliminovala. Takže to podle vás není zdravé?

Ano, bohužel, to se radí, ale není to kompletní. Ke zdraví ani ke štíhlé linii to nestačí. Mnoho z podobných doporučení vychází z propočtů základních poměrů mezi tuky, cukry a bílkovinami. Jenže jde o víc, jídlo má hlubší rozměr, který často přehlížíme. Kdybych to měla vzít poctivě, začali bychom u kvality potravin, tedy z čeho dnes vzniká maso a za jakých podmínek. Nebo co všechno se stane s mlékem, než dorazí do vaší lednice. My tomu v krabici sice stále říkáme „mléko”, ale s čerstvě nadojeným mlékem má společného pramálo. Nebo pečivo obohacené cukrem a přísadami pro vylepšení má daleko ke kváskovému pečivu našich prababiček. Další věcí je přemíra všeho. Maso jíme i třikrát denně a nepřijde nám to divné. Pak jíme hodně, hýbeme se málo. Nakonec bychom skončili u toho, jak na nás působí tyto potraviny celkově.

Není problém sem tam tyto potraviny sníst. Potíž je v tom, když tvoří základ jídelníčku. Toto téma není na stručnou odpověď.

Já vím, že možná jen čtení těchto řádků někoho nadzvedne ze židle. Myslím, že o tom neradi čteme a neradi to přijímáme. Když bychom totiž přijali fakt, že nejíme moc zdravě, museli bychom udělat změnu. A to od pohodlnosti a konzumu k vlastní aktivitě a iniciativě. A to se ne každému chce. Tak je občas snazší mávnout rukou a vypustit nějakou nálepku typu „zase nějaká bio matka”. Dneska už se tomu směju. Vím, že nikoho ke zdravé stravě nejde nutit. Proto jsme všechny principy popsali na stránkách Jíme jinak a přidali k nim tisíce receptů zdarma. Kdo chce a zajímá se o své zdraví, ten si je může přečíst.

Všechno kolem zdravého jídelníčku je jen teorie, kterou si rádi čteme. Nejlepší ale je uvařit si zdravé recepty na vlastní kůži – pak se totiž dějou velká překvapení. Nové ingredience, úpravy jídla, barvy, pestrost a chutě. To je nejlepší, jak začít jíst jinak.

Vraťme se k základním prvopotravinám, které jsou jen minimálně nebo vůbec průmyslově zpracované, bez potravinářské chemie a v dobré kvalitě. Ty nám jsou schopny dát potřebnou vitalitu a pomohou našemu tělu se uzdravit.

• Jak jste poznala, že vám nový jídelníček prospívá? A za jak dlouho se změny projevily?

Bylo to evidentní. Po každém jednom jídle jsem se cítila lépe, než po do té doby běžném obědě nebo večeři. Když jsem to vzala od podlahy, tak během 10denního testu jsem se zbavila s lehkostí prvních pár kil nadváhy a začala se zbavovat starých chronických potíží. A jak šel čas, přicházela další a další překvapení.

Ačkoli mám genetickou vadu krve, tak po změně jídelníčku se v dalším těhotenství navzdory tvrzení lékařky neprojevila a nemusela jsem si píchat injekce na ředění krve. Vyřadili mě z onkologické gynekologie, protože neléčitelná prekanceróza záhadně po letech zmizela. Přestala mě bolet záda, která mě trápila od 18 let, přestalo mi pískat v uchu. Začala jsem mít sílu žít a normálně fungovat. Do té doby to byl neustálý boj s únavou a vlezlou bolestí na různých místech těla. Po několika letech mi pak narostly tmavší vlasy a stala se spousta dalších příjemných změn, které jsem už v životě vůbec neočekávala. Řadu těch potíží jsem totiž měla už přes 30 let a lékaři mi neuměli pomoci.

U mne tedy byly výsledky jasné. První změny byly během pár týdnů. U některých neduhů trvalo měsíce, než se moje tělo vyčistilo a zregenerovalo.

• Jaké podle vás dělají lidé největší chyby v jídle a jaká hlavní nebezpečí jídlo skrývá?

Obecně bych řekla, že lidé jedí velmi stereotypně, a to je problém vždycky. Často se strava skládá z různých modifikací brambor, pšenice, cukru, mouky, mléka a masa. Za zeleninu považuje řada lidí rajče a papriku, jiné celý rok nedostanou na talíř. A když už se někdo dá na zdravou výživu, tak se často nechá nachytat na drahé výrobky v krabičkách a kelímcích, na kterých je sice zdravé, fitness, pro děti, celereální, celozrnný a podobně, ale ke zdravému jídlu to má pěkně daleko. Skryté nebezpečí je v naší neznalosti. O těch nejčastějších chybách, kterých se lidé ve snaze jíst zdravě, dopouštějí, jsme nedávno napsali článek.

• Myslíte si, že vaše zkušenost a návod, jak se stravovat, se dají použít univerzálně a budou fungovat u každého člověka? A může se člověk opravdu uzdravit jen díky tomu, co jí?

Předně musím říct, že to není můj návod nebo můj výmysl. Je to jen návrat k tomu, co se jedlo dříve, doplněný o znalosti tradiční medicíny. Já jsem jen svoje zkušenosti sdílela na blogu Jíme jinak a časem jsem zjistila, že je nás takových spousta. Lidí, kteří se takto stravují a pomohlo jim to. A další se k nám přidávali a měli stejné výsledky. Časem proto vznikly kurzy, které úplným začátečníkům pomáhají naučit se změnit životní styl a výživu krok za krokem. Těmi už prošlo několik tisíc lidí, takže ano, máme tu skvělý vzorek lidí a je evidentní, že přirozená výživa funguje. Jídelníček si samozřejmě musíme každý trošku upravit podle svých potřeb, přizpůsobit se svému zdraví, chutím, zatížení, ale základní principy platí pro všechny. Máme lidské trávení, potřebujeme lidskou výživu. Strava je základ, ale k uzdravení je kolikrát potřeba změnit celkový životní styl. Pokud jsem nemocná ze stresu, který mám denně v práci, pak mi zdravý jídelníček nepomůže. Musím změnit místo. Jestli žiju ve vztahu, kde jsem nešťastná, pak můžu jíst úplně vzorně, ale stejně nebudu zdravá. Musím nejprve dát do pořádku svoje vztahy. Naše zdraví ovlivňuje řada faktorů. Kde žijeme, kvalita vzduchu a vody, chemizace prostředí, elektrosmog, rodina a lidé v našem okolí, naše vlastní traumata… Ale za těch 10 let, co jím jinak a vedu kurzy, můžu zodpovědně říct, že upravit jídelníček je ze všech potřebných změn většinou to nejjednodušší.

• Co byste poradila těm, kteří si myslí, že zdravé stravování je drahé?

Zdravé stravování může být opravdu velmi drahé. Pokud budeme kupovat doplňky výživy, všelijaké připravené krabičky, dobrůtky a další věci, které nepotřebujeme. To není moje cesta. Jdu cestou základních surovin a prvopotravin, ze kterých ty dobroty vařím. Ať si to jednoduše každý zkusí. Jíst základní potraviny musí být vždycky levnější, než kupovat ty zpracované. Stejně jako vařit doma vyjde levněji než jíst v restauracích. Podívejte se, kolik stojí sáček celozrnné rýže a čočky a kolik z toho navaříte jídla. Pokud kupujete pečivo, jogurty, sýry, uzeniny, zaplatíte mnohem víc. Na stránkách máme kalkulaci, kdyby to někdo chtěl porovnat s běžným a fitness jídelníčkem. Já osobně jsem na polovině dřívějších nákladů, zdravé vaření určitě není drahé.

• Stravuje se váš manžel stejně, jako vy? A jak se u něj změna jídelníčku projevila?

Ano, jíme doma všichni spolu to stejné jídlo, my dva i naše děti. Každý si jen nandá na talíř víc toho, co potřebuje. Můj muž s námi nejdřív jedl jen snídaně a večeře, obědval v práci. Pak ale sám zjistil, že po obědě je zralý na šlofíka, zatímco po večeři jede jako mašina ještě několik hodin. A tak začal chodit na obědy domů. Viditelná změna byla na jeho postavě, pěkně se vyrýsoval a shodil asi 10 kg. Mně se líbilo, že mu nejsou cítit nohy, když se zuje, a můžu mu dát pusu dřív, než si vyčistí zuby.

Dřív jsem myslela, že my lidé normálně tak trochu páchneme. Dnes už vím, že to není normální. Manžel po čase tvrdil, že nebýt té mé stravy, asi by ho už z práce trefil šlak. Říkal, že co jíme jinak, je nějak víc v pohodě a jen tak něco ho nerozhodí. Po čase jsme zjistili, že řídí i v noci bez brýlí – navzdory dennodenní práci u počítače začal lépe vidět a brýle od té doby už nepotřebuje. Neměl vážné potíže a ve srovnání se mnou to byl zdravý chlap. Za těch deset let nebyl u doktora, nebral léky, nebyl nemocný. Zmizely totiž i takové ty běžné podzimní a zimní kašle a chřipky. A to byl jako dítě několikrát s průduškami v léčebně.

• Co byste doporučila maminkám? Jak by měly krmit své děti? A jak se stravují vaše děti?

Aby nespoléhaly na rady pediatriček s letáčky na dětské výživy a pokračovací mléka v ruce, ale samy si o výživě něco načetly a nechaly si poradit od odborníků. Naše děti jedí normálně s námi. Na této stravě vyrostly. To, co jedly, jsou jídla v našich receptech, která dáváme na stránky zdarma pro všechny už 9 let a pod recepty je vždy napsáno, pro jak staré dítě je ta strava vhodná. Holkám je 7 a 10 let a nikdy nebraly antibiotika ani jiné běžné léky. Netrpěly nikdy žádnou alergií. Nikdy jim nebrali krev, nepíchali uši, ani nic podobného, co zažívá se svými dětmi 90 % maminek. Jsou zdravé jako řípy, sportují, jsou odolné a chytré. Geneticky dobrou výbavu od nás tak úplně dostat nemohly, jsem si jistá, že strava v tomto případě sehrála důležitou roli.

• Nakupujete i v supermarketech? A co konkrétně?

Bydlíme v maličké vesnici a v nejbližším městě je jen maličký obchod, takže běžně se do supermarketu nedostanu a většinu nákupů řeším přes internet. Dokud jsem ale žila ve městě, tak jsem tam dokázala pořídit téměř vše pro svoje vaření, a co neměli v té době v supermarketu, to dodala zdravá výživa.

• Jak vypadá váš typický denní jídelníček?

Ráno posnídáme zeleninovou polévku, holky si do ní dají zbytky rýže od večeře. Když je hlad, dají si na svačinu ovoce nebo nějaký dezert, který jsem připravila. K obědu je pak polévka a hlavní jídlo, které se skládá z vařeného obilí, luštěniny a zeleniny. A to vypadá pokaždé trochu jinak. Je to třeba čočková sekaná, jáhlová kaše a mrkev na zázvoru. Nebo fazolový guláš, ovesné knedlíky a zeleninové nishime (zelenina vařená ve vrstvách). K večeři pak nějaká lehčí varianta ve formě rizota se zeleninou, placek s pomazánkou nebo plněných tortill. Dělám každý den jiné jídlo a všechno to fotím a dávám do skupiny Jíme jinak na Facebooku pro inspiraci ostatním. Uvařit zdravě je fajn, ale musí to taky hezky vypadat a hlavně dobře chutnat. My už si 10 let neskutečně užíváme.

• Máte nějaký svůj oblíbený recept?

Tak to bude problém. Nad téměř každým jídlem si říkám, že tohle prostě miluju. A pořád vymýšlím nová a nová jídla. Ale mezi oblíbené pokrmy, ke kterým se vracím, patří určitě dýňová polévka, velké bílé fazole na paprice, koprová omáčka z petržele, řepové karbanátky a pak všechny ty naše dezerty. Tak dobré a přitom bez cukru. Mňam.

Pokud chcete začít jíst zdravě a nevíte, jak na to, můžete si vyzkoušet kurz zdarma na www.jimejinak.cz/start.

Anna Kopečková