Co s vámi dělá cukr? Budete se divit, kolik toho je!

Průměrný Čech sní za rok téměř čtyřicet kilo cukru. Lékaři přitom doporučují jen polovinu tohoto množství. Co všechno cukr s naším tělem dělá?

Naše tělo cukr potřebuje. To je bez debat. Bez něj nemůže fungovat mozek, srdce ani ostatní svaly a orgány. Otázkou ale je, v jaké podobě a kolik ho máme přijímat. Protože jeho vliv samozřejmě není jen pozitivní. Za posledních dvacet let vzrostl počet evidovaných případů cukrovky druhého typu téměř dvojnásobně a stejně tak přibývá obézních lidí a lidí s nadváhou. Je ale i mnoho dalších neblahých účinků, které na nás cukr má.

Orgány tloustnou

Fruktóza, jedna ze složek cukru používaného v domácnosti i cukerných sirupů, způsobuje, že játra efektivněji ukládají tuk. Po nějaké době se tak kvůli stravě bohaté na fruktózu v jaterních buňkách mohou nahromadit tukové kapénky a dojde ke ztučnění jater. Říká se tomu steatóza. Postihuje čím dál více mladší lidi a má na ni vliv i cukrovka a obezita. Pokud se jí chcete vyhnout, vyvarujte se pití sladkých nápojů, a to včetně těch považovaných za zdravé, třeba smoothies. Nejlepší je, když fruktóza ve vaší stravě pochází čistě z přírodních zdrojů, tedy především z ovoce. Vláknina totiž zlepšuje reakci těla na přísun energie. Nehledě na to, že jeden kousek ovoce obsahuje jen asi poloviční množství cukru, než najdete v běžně prodávaných smoothies.

Směřujete k cukrovce

Jedna ze studií zjistila, že každých 150 kalorií, které člověk za den přijme z cukru, zvýší riziko onemocnění diabetem o 1,1 procenta. Rada vynechat slazené nápoje zní jednoduše, ale musíme si uvědomit, že z tohoto zdroje pochází jen asi třetina množství zkonzumovaného cukru. Většinu sníte a ani o tom nemusíte mít ponětí. Cukr totiž najdete i v takových potravinách, jako je kečup, chleba, různé polotovary nebo i sušené maso. Proto je tak důležité číst důkladně to, co je na obalech potravin.

Máte blíž k infarktu

Cukr má jasnou spojitost s cukrovkou. Co ale možná nevíte, je to, jakou spojitost má diabetes s onemocněním srdce: infarkt a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčiny úmrtí u lidí s cukrovkou 2. typu. Způsobují až 65 procent úmrtí těchto pacientů! Nepřekračujte proto doporučený příjem přidaného cukru. Ten podle odborníků činí pro ženy pět čajových lžiček (20 gramů), pro muže devět lžiček (36 gramů) a pro děti 3 lžičky (12 gramů) za den. Sacharidů celkově byste měli přijmout asi 5 gramů na kilogram váhy denně.

Vaše cévy jsou napnuté k prasknutí

Přidaný cukr zvyšuje hladinu inzulínu v krvi a tím opotřebovává vaše cévy. Trvale vysoká hladina inzulínu totiž způsobuje zrychlený růst buněk hladkého svalstva okolo každé cévy. Výsledkem je napjatá cévní stěna a odtud už je jen krok k vysokému tlaku a následně infarktu nebo mrtvici.

Cholesterol blázní

Také mezi cukrem a cholesterolem je znepokojující spojitost. Studie časopisu Americké zdravotnické asociace (Journal of the American Medical Association) zjistila, že po vyloučení pacientů s vysokým cholesterolem a/nebo cukrovkou a velmi obézních lidí to byli právě největší jedlíci přidaného cukru, kdo měl v krvi nejvyšší hladinu špatného cholesterolu a triglyceridů a nejnižší hladinu dobrého cholesterolu. A důvod? Teorie předpokládá, že nadopování se cukrem způsobuje, že játra produkují více špatného cholesterolu a pak ho nezvládají odbourávat.

Snažte se proto snídat jídlo bohaté na bílkoviny, ale také kvalitní sacharidy (nikoli cukr, ale tmavé pečivo, cereálie...). Pokud snídani vynecháte, máte asi 4,5krát vyšší riziko, že budete obézní. A snídání také udržuje stálejší hladinu cukru v krvi.

Stává se z vás závislák

Stejně jako tvrdé drogy spouští i cukr uvolňování chemických látek, které navozují libé pocity. A stejně, jako je to u drog, i cukru potřebujete čím dál víc, abyste se cítili dobře. Závislost na cukru už odborníci zkoumali i na zvířatech. Když jim nedali „dávku“, zvířata měla klasické abstinenční příznaky – třásla se, byla neklidná, cvakala zuby… Pokud proto chcete svou lásku k cukru omezit, jděte na to pozvolna. Než si chuťové pohárky navyknou na méně sladkou chuť, trvá to zhruba týden.

Je z vás lačné zvíře

Cukr způsobuje hlad. Pokud se pravidelně přejídáte sladkým, mozek postupně ztratí svou schopnost poznat, že už jste sytí. Lidem s nadváhou a diabetem 2. typu se hůř uvolňuje hormon leptin, který informuje o tom, že už máme dost. A neblahý vliv má i fruktóza. Se stravou bohatou na tento cukr totiž naše tělo cítí hlad, i když už se přejídáme.

Místo klasické čokoládové tyčinky si dejte kousek kvalitní tmavé čokolády (s obsahem 70 % kakaové hmoty). A až dostanete chuť na něco sladkého, jděte na pár minut ven. Patnáctiminutovou procházkou údajně snížíte chutě až o dvanáct procent.

Dopujete se, ale pořád jste vyčerpaní

Určitě to znáte – vezmete si čokoládovou tyčinku a už s prvním soustem cítíte, jak se vám dobíjí energie. Ovšem už velmi brzo poté, co obal hodíte do koše, se dostaví obrovská únava. Trvá to jen půl hodiny nebo i méně. A jak to budete řešit? Dáte si další čokoládu… Rázem se tak ocitnete v začarovaném kruhu. A pokud chcete ještě jeden argument, tak cukr také spouští uvolňování serotoninu, který navozuje spánek.

Máte horší náladu

Po sladkém možná chvíli máte lepší náladu, celkově se ale po nějaké době budete cítit hůř. Jedna studie například hledala u devíti tisíc lidí spojitost mezi depresí a fast foodem a stravou bohatou na cukr. Po šesti letech se ukázalo, že ti, kdo jedli fast food a sladké, měli o 40 procent vyšší šanci, že se u nich rozvine deprese. Jejich mozek zřejmě uvolňoval méně dopaminu, díky kterému se cítíme dobře.

V krvi je kvůli cukru také více adrenalinu, což způsobuje úzkost, podrážděnost i hyperaktivitu. Rozkolísaná hladina cukru v krvi k tomu všemu vede k přecitlivělosti, vnitřnímu neklidu a změnám nálad.

Vypadáte zničeně

Cukr v krvi se váže na proteiny a vytváří s nimi nové molekuly, které napadají jiné bílkovinné molekuly, včetně kolagenu a elastinu. Není proto divu, že vaše pleť uvadá, je suchá a brzy plná vrásek.

Hloupnete

Výzkumy ukazují, že děti, které jedí převážně stravu s vysokým obsahem jednoduchých cukrů, mají nižší IQ než ty, jejichž jídelníček je pestrý a vyvážený.

-ana-