Vyvracíme mýty o zdraví: Jak poznat skutečný infarkt a proč je důležité hned po něm cvičit?
Vyvracíme mýty o zdraví: Jak poznat skutečný infarkt a proč je důležité hned po něm cvičit? Zdroj: iStock
Cévní nedostatečnost a s ní spojené srdeční problémy včetně infarktu myokardu jsou u nás jednou z nejčastějších a často, bohužel, smrtelných chorob. Tím víc překvapí neznalost mnoha lidí, co se týče příčin vzniku, průběhu, ale i rekonvalescence…
Mýtus č.1 – nemoci srdce a cév souvisejí se stářím
Jeden z nejčastějších omylů. Je známa celá řada smutných případů, kdy mladý sportovec, který prošel důkladnými zdravotními prohlídkami, zkolaboval a zemřel na hřišti na vrozenou kardiovaskulární příhodu. Dědičnost je prostě jedním z hlavních faktorů, i když ji lze péčí o sama sebe a zdravým způsobem života eliminovat. Pokud ale někdo z rodiny prodělal infarkt před dovršením padesáti let, je pravděpodobný jeho výskyt právě už v mladším věku a takový člověk měl by absolvovat důkladné vyšetření včetně arytmického, které odhalí problémy se zpomalením či zrychlením tepové frekvence. Pokud jde o pohlaví, muži jsou srdečními chorobami ohroženi dříve, už kolem čtyřiceti let, ženy později. Přibližně od šedesátky se ale poměr vyrovná.
Mýtus č.2 – infarkt se pozná podle bolesti na hrudi
Svíravé nepříjemné pocity na hrudi jsou opravdu jedním z varovných signálů. Ovšem pozor! Podobně se projevují i zaražené větry. Ty ovšem obvykle netrvají dlouho, navíc u infarktu se bolest poté šíří dál, do levé horní končetiny. Příznaky ovšem mohou být také zcela atypické. Například pocit nedostatku vzduchu, zhoršené dýchání, závratě, nevolnost, tlak v nohou, rukou, zádech, silné pocení, nucení na zvracení, úzkost. Jsou i případy, kdy infarkt proběhne takřka nepozorovaně, bez větších obtíží!
Mýtus č.3 – rychlé bušení srdce je rizikové
Ne vždy. Může být sice zaviněné nepravidelností srdeční akce, ale dochází k němu z mnoha dalších důvodů, které nemusí přímo souviset se zdravím, například při cvičení či běhu, rozrušení, silné emoční události, strachu, probuzení ze zlého snu. A pochopitelně při zamilovanosti nebo lásce. I proto se se srdcem spojují, i když vznikají v mozku. Mezi velmi vzácné, ale existující nemoci patří syndrom zlomeného srdce, například po smrti dlouholetého životního partnera. To se ovšem bušením neprojevuje.
Mýtus č.4 – po srdeční příhodě se nesmí cvičit
Naopak. Pohybová aktivita přiměřená zdravotnímu stavu by měla být zahájena co možná nejdříve, klidně už méně náročnými cviky prováděnými na lůžku hned druhý den. Po týdnu je možné absolvovat zátěžové vyšetření, které ukáže, jak je na tom pacient s tělesnou kondicí. Ten, který začne pravidelně a přiměřeně cvičit, výrazně snižuje riziko opakování infarktu, a i když ho přece jen postihne, zpravidla na něj neumře. Nic se ovšem nesmí přehánět. Pokud by člověk začal po nějaké době přetěžovat organismus, může vyvolat opačný efekt.
Mýtus č.5 – dodržování léčby cukrovky zamezí infarktu
Bohužel ne. Diabetes je vždy hrozbou pro vznik cévních a srdečních onemocnění. I když je pacient díky dodržované dietě více stabilizovaný a pod kontrolou, vznik se nedá nikdy zcela eliminovat. Ti, kdo při tomto onemocnění nařízenou životosprávu naopak porušují, zahrávají si s vlastním zdravím i životem. Zejména škodí pití alkoholu, sladkých limonád, nadváha až obezita a logicky také kouření. Tyto hříchy představují časovanou bombu, která může kdykoli vybuchnout.
Mýtus č.6 – zvýšený cholesterol cévám neškodí
Škodí. Dokonce už v mládí, zvlášť pokud se v rodinné anamnéze vyskytuje. Tito jedinci by měli chodit už tak od dvaceti let na pravidelné kontroly, zpravidla v pětiletých intervalech, pokud ho mají výrazně zvýšený oba rodiče, kontroly by měly začít už v dětském věku. Je nutné vědět, že cholesterol sice stoupá pomalu, ale bohužel stejně tak i klesá. Přechodná režimová opatření nemají sebemenší význam, je zapotřebí změnit celý životní styl, nejen po fyzické stránce. Významnou a neblahou roli hraje i zvýšená hladina stresu.
Mýtus č.7 – vysoký krevní tlak chce klid
Oblíbené alibi lenochů. Ve skutečnosti je situace opačná. Na hypertenzi je vysoce účinné pravidelné posilování s činkami či na přístroji, ovšem pod dohledem zkušeného trenéra. Ten by měl znát hodnoty tlaku svého klienta a podle nich sestavit vhodný, spíš silový než aerobní trénink. Při něm lze snížit systolickou hodnotu až o 8 mm. Tělesná námaha je osvědčený preventivní „recept" i pro celkové zdraví. Naši předkové, kteří od rána do večera tvrdě pracovali, vysokým tlakem zpravidla netrpěli.
Mýtus č.8 – infarkt znamená pro muže konec sexu
Ne. Pokud si zlepší fyzičku tak, aby mohl bez většího zadýchání vyjít do druhého patra, nic mu nehrozí. Soulož představuje pro tělo asi stejnou zátěž. Často jsou slyšet historky o mužích, kteří zemřeli přímo při pohlavním styku. Podle sexuologa Jaroslava Zvěřiny k tomu opravdu občas dochází, ale podle jeho zkušeností i průzkumů ve velké většině u starších mužů, kteří si chtějí dokázat s mladší milenkou potenci. Roli obvykle nehraje nadměrná námaha, ale stres z toho, zda na „úkol" dovést ji k orgasmu budou ve svém věku stačit. Při sexu s manželkou k podobným případům téměř nedochází, a to ani u pacientů s nemocnými cévami i srdcem!
Jan Janula
Autor článku
redakce Prima Zoom
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
