Obaly potravin: Jaké informace sledovat a jak jim rozumět

Přestože výrobci potravin mají povinnost uvádět na obalech řadu údajů, většina Čechů údaje o složení kupovaných potravin moc nečte nebo jim příliš nerozumí. Pomoci by jim v tom měla novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která platí od 1. ledna 2015.

„Novela upravuje například uvádění povinných údajů u pokrmů v restauracích. Jejich provozovatelé jsou nyní povinni viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o názvu pokrmu a výskytu alergenů,“ říká odborná garantka Vím, co jím a piju Jana Dostálová.

Změna údajů uvedených na obalech se významně dotýká také nebalených potravin. Nově musí spotřebitel na svůj dotaz dostat od prodejce jasnou odpověď o složení nebalených salámů, uzenin, sýrů a salátů. „Tímto krokem se zejména u nebalených potravin zlepší informovanost. Obchodníci mají nyní povinnost umístit u prodejního pultu údaje o alergenech a v těsné blízkosti potraviny také informaci o jejím výrobci,“ vyjmenovává výhody profesorka Dostálová.

Legislativní novinky zlepší bezpečnost potravin a zefektivní dozor nad trhem. Inspektoři budou moci například udělit vyšší pokuty za špatně označené nebo nekvalitní potraviny.

Čitelnější písmo

Podle evropského nařízení, které platí už od poloviny prosince 2014, by se vám také nemělo stávat, že některé miniaturní údaje na obalech vůbec nepřečtete. Informace o složení, datu trvanlivosti, návodu k použití a podmínek skladování musejí být nyní psány písmem, které není menší než 1,2 mm (0,9 mm pro plochu do 80 cm.). Drsnější pravidla teď platí také pro informování spotřebitelů o přítomnosti alergenů.

Údaje o alergenech – jen čísla už nestačí

Seznam alergenů, na které musí výrobci i prodejci upozorňovat, je přesně stanovený. Patří mezi ně například potraviny obsahující lepek, vejce, korýši, ryby, sója a výrobky z ní, mléko a výrobky z něj, celer, hořčice nebo oxid siřičitý, který se používá jako konzervační látka (např. ve víně) nebo jako prevence proti hnědnutí například u sušených meruněk nebo některých druhů rozinek.

U nebalených potravin musí být údaj o přítomnosti alergenů v blízkosti místa, kde je výrobek nabízen k prodeji.

U balených potravin musejí být alergeny povinně uvedeny mezi údaji na obalu. “Mají být označeny zvýrazněním – například tučným písmem, podtržením, velkými písmeny, barevným písmem nebo v barevném poli. Nemůže být uvedeno pouze číslo alergenu, alergen musí být uveden slovně – ve složení balené potraviny například: Složení: cukr, kakao, rýžová mouka, arašídy. Slovo arašídy musí být zvýrazněno,” přibližuje značení odbornice na výživu Jana Dostálová.

Pro pokrmy ve stravovacích zařízeních platí, že zde musí být umístěna viditelná a snadno čitelná (tj. vždy písemná) informace o tom, že potraviny obsahují alergeny a že informace je možné získat u obsluhy. Na požádání tak lze získat informaci o alergenech v konkrétním pokrmu. “V současnosti řada restaurací uvádí alergeny v jídelním lístku přímo u pokrmů jejich čísly z Tabulky alergenů. To je v pořádku, ale v blízkosti musí být seznam čísel s názvy alergenů, aby mohl zákazník alergen identifikovat,” přibližuje aktuální stav profesorka Dostálová.

Výživová hodnota potravin

Změny, které se týkají uvádění výživové hodnoty potravin, jsou zatím nepovinné (až do 13. prosince 2016). Pokud je ale výrobci uvedou, musí být ve správné formě:

Označení výživové hodnoty potravin musí být uvedeno na 100 g (ml), případně v porci v % RHP (dříve DDD)

Dále musí být uvedena:

- Energetická hodnota

- Tuky

- Nasycené mastné kyseliny

- Sacharidy (celkové)

- Cukry (jednoduché sacharidy)

- Bílkoviny

- Sůl

Označení může zahrnovat doplnění o další živiny, jako jsou mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, polyalkoholy, škrob, vláknina, vitaminy a minerální látky ve významném množství (> 15% RHP).

„U tuků je třeba dát si pozor na podíl nasycených mastných kyselin, protože zvyšují hladinu tuků a cholesterolu v krvi. U sacharidů pak sledovat podíl jednoduchých sacharidů, jejichž nadbytek má na svědomí nadváhu, obezitu a nahrává vzniku zubního kazu,“ vysvětluje odbornice na kvalitu potravin a výživu Jana Dostálová.

Nově nesmí být na obalech uvedeny trans mastné kyseliny. Spotřebitelé je rozpoznají podle termínu – částečně ztužený tuk.

Další legislativní změna začne platit od 1. dubna 2015. „Výrobci v celé EU budou muset povinně uvádět zemi původu u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. Dosud tato povinnost platila jen pro hovězí maso, ovoce, zeleninu a olivový olej,“ uvádí profesorka Dostálová změnu, která výrobce teprve čeká.

Tukům moc nerozumíme

Z průzkumu společnosti Vím, co jím a piju provedeného koncem roku 2014 vyplynulo, že si stále pleteme dobré a špatné tuky. Například přes čtvrtinu Čechů odpovědělo, že se snaží co nejvíce zařazovat či zvyšovat trans mastné nenasycené kyseliny (TFA). Tyto tuky je ale třeba naopak co nejvíce omezovat. Jejich konzumace má nepříznivý vliv při vývoji diabetu II. typu, obezity a ischemické choroby srdeční. Vyskytují se například v částečně ztužených olejích, takže se následně objevují v trvanlivém a jemném pečivu, polevách, náhražkách čokolád nebo v potravinách smažených na přepáleném tuku.

TFA mají ještě negativnější vliv, než nasycené mastné kyseliny, které je podle doporučení odborníků dobré v jídelníčku také spíše omezovat.

Stále si pleteme i nenasycené mastné kyseliny, které považujeme také za špatné, přestože mají příznivější účinek na lidský organismus. Bývají zejména rostlinného původu, patří sem ale i tuky z ryb. „Některé z nenasycených mastných kyselin jsou pro náš organismus nezbytné. Jedná se o tzv. omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, které se vyskytují v rybách, lněných semenech nebo řepkovém oleji,“ upozorňuje profesorka Dostálová. Zjistit z obalu množství nenasycených mastných kyselin je bohužel i přes uvedené změny ještě stále poměrně složité.

Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Profesně se věnuje chemii a analýze potravin, soustřeďuje se zejména na problematiku tuků a luštěnin. Věnuje se také potravinářskému zbožíznalství, zejména významu jednotlivých druhů potravin ve výživě, a výživovým doporučením.

Pokud máte nějaké otázky, paní profesorka bude 12. února 2015 hostem na našem on-line chatu.

Logo Vím, co jím – pomáhá s výběrem potravin

S výběrem výživově hodnotných potravin poradí spotřebitelům snadno a přehledně logo Vím, co jím. Jediným pohledem na obal zjistíte, že produkt má nízký obsah rizikových živin, jako jsou sodík, jednoduchý přidaný cukr, nasycené a trans mastné kyseliny. Mnohé potraviny, nesoucí logo, mají i vyšší obsah vlákniny, která je pro lidské tělo nedocenitelná. V současné době je označeno přes 350 výrobků a další neustále přibývají.