Pět nejčastějších očních vad, které se vyplatí nepodceňovat

Věděli jste, že víc než polovina lidí na celém světě, konkrétně 60 procent, trpí nějakou oční vadou? A ještě horší je, že jen čtvrtina z nich svůj problém řeší.

Dobrý zrak není samozřejmost. Kvalitu vidění ovlivňuje především člověk sám: životním stylem, spánkem a způsobem, jakým si oči chrání a pečuje o ně. Nejlepší prevencí očních vad jsou pravidelné prohlídky u očního lékaře. Slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, kterých si člověk často ani nevšimne. Jaké jsou ty nejčastější?

Šedý zákal (katarakta)

Postihuje 40 % lidí středního a 90 % vyššího věku. Velmi často se objevuje u diabetiků, ale vzniká také po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, zejména kortikosteroidů. Katarakta je na prvním místě mezi očními onemocněními, která způsobují zhoršení zraku a slepotu.

Projevuje se zamlženým a rozostřeným viděním do dálky, citlivostí na silnější světlo a zkresleným barevným vnímáním, dvojitým nebo trojitým viděním při pohledu jedním okem.

Léčba:

Šedý zákal se nedá ani zastavit ani zpomalit. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou. Nejnovější metody v oční chirurgii využívají speciální lasery a přístroje s moderním softwarem a špičkové nitrooční čočky se žlutým filtrem chránícím sítnici. Umělá čočka je trvalou náhradou, zůstává v oku po zbytek života. Nevyžaduje žádnou údržbu ani výměnu. Odstranění šedého zákalu je zároveň příležitostí pro vylepšení zraku na blízko i do dálky a zbavení se brýlí.

Doporučení odborníka: "Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to jinak. Operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy šedý zákal začne pacientům zhoršovat vidění. Jednak je zbytečné trápit se se zhoršeným viděním a také platí, že čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější," vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka brněnské Oční kliniky NeoVize.

Krátkozrakost (myopie)

Je nejčastější oční dioptrickou vadou, která postihuje až 30 % populace. Významný nárůst případů krátkozrakosti se podle nedávných výzkumů projevuje zejména u lidí, kteří vyrůstají ve městech. Ke zrychlení vývoje krátkozrakosti dochází u dětí v průběhu školní docházky, ale i kolem dvacátého roku života, a to zejména u studentů.

Lidé trpící krátkozrakostí špatně rozeznávají vzdálené předměty, citlivě vnímají oslnění. Při práci s výpočetní technikou či řízení vozidel a strojů, kdy je zraková pohoda nezbytná, je sebemenší nekorigovaná vada riziková!

Možnosti léčby:

Myopie se koriguje „mínusovými“ čočkami, které posunou obraz na sítnici a ten se tak stává ostrým (brýle nebo kontaktní čočky). Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je operační řešení femtoLASIK a implantace nitrooční kontaktní čočky. K odstranění střední a vyšší krátkozrakosti se využívá progresivní metoda ReLEx Smile.

Názor odborníka: „Při refrakčních operacích očí na naší klinice používáme femtosekundový laser, pomocí něhož provádíme také zákrok zvaný NeoSMILE 3D. Laser velice delikátním a jemným způsobem nařízne rohovku zhruba v délce tří milimetrů a následně pomocí 3D technologie oddělí tzv. lentikulu neboli část rohovky uvnitř oka, kterou je potřeba vyjmout, aby měl pacient ostré vidění. Tu pak chirurg tím jemným naříznutím vyjme. Nepoužíváme tudíž žádné skalpely ani mikrochirurgické šití,“ popisuje MUDr. Lucie Valešová, primářka oční kliniky DuoVize.

Presbyopie (vetchozrakost)

Neschopnost zaostřit nablízko postihuje 40 % lidí středního a 90 % vyššího věku. Čočka totiž věkem ztrácí pružnost potřebnou k tomu, aby účinkem zaostřovacích svalů měnila svůj tvar.

Vetchozrakost se projevuje oddalováním textu při čtení, až jsou jednoho dne ruce příliš „krátké“. Nevidíme dobře na jemné ruční práce, s obtížemi hledáme v mobilním telefonu. Pokud to neřešíme, trpíme bolestí hlavy, pálením očí, nadměrným slzením nebo naopak pocitem písku v očích.

Možnosti léčby:

V případě oka, které vidí bez korekce ostře do dálky, mohou být řešením brýle do blízka, případně kontaktní čočky. Presbyopii lze korigovat také nelaserovým zákrokem typu PRELEX, při němž je do oka implantována speciální víceohnisková nitrooční čočka, která umožňuje dobré vidění do dálky i na blízko bez použití brýlí.

Názor odborníka: „Během nitrooční operace PRELEX je původní lidská oční čočka odstraněna a místo ní je implantována umělá multifokální nitrooční čočka, která umožní vidění do blízka i na dálku bez brýlí. Zákrok je bezbolestný, probíhá ambulantně a trvá jen několik minut,“ říká MUDr. Andrea Janeková, lékařka Očního centra Praha.

Dalekozrakost (hypermetropie)

Postihuje zhruba 10 % populace. Projevuje se špatným viděním na blízko. U slabšího stupně dioptrií se oko automaticky doostří. Při +0,5 dioptrie může permanentní akomodace oka způsobit ospalost či nesoustředěnost, bolesti hlavy a migrény.

Možnosti léčby:

Korekce se provádí „plusovými“ čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými zákroky. U vyšších vad je lepším řešením nelaserový zákrok.

Názor odborníka: „Krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus to vše lze jednoduše vyřešit dioptrickými brýlemi, kontaktními čočkami, ale nejlépe šetrným odstraněním dioptrií femtosekundovým laserem nebo nitrooční operací,“ říká MUDr. Lucie Valešová, primářka kliniky DuoVize.

Astigmatismus

Takzvaná cylindrická oční vada, ve většině případů vrozená, se velmi často vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Projevuje se přivíráním víček při pohledu do dálky a natáčením hlavy do určitého směru, protože obraz je na všechny vzdálenosti rozostřený, zamlžený a deformovaný. Lidé trpící astigmatismem mají problémy s vnímáním hloubky a prostoru. Snížená zraková ostrost znemožňuje rozeznávání různých detailů. Při čtení dochází k zaměňování podobných znaků a písmen, velmi časté je zkreslené vidění při řízení auta za snížených světelných podmínek. Nekorigovaný astigmatismus mnohdy doprovází únava a bolest hlavy, a také pálení a řezání v očích.

Možnosti léčby:

Astigmatismus se koriguje torickými nebo cylindrickými brýlovými čočkami, které vyrovnávají nepravidelné zakřivení rohovky. Dá se napravit laserovým zákrokem NeoLASIK HD a NeoSmile 3D, u lidí starších 40 let je vhodnější nelaserový zákrok.

Názor odborníka: „Astigmatismus, stejně jako jiné refrakční vady, dokážeme dnes úspěšně řešit laserovými operacemi. V rámci individuální konzultace s lékařem a na základě výsledků podrobného vyšetření vždy pacientovi doporučíme ten nejvhodnější zákrok i s ohledem na jeho finanční možnosti. Laserová operace je ale vždy zárukou kvalitního, komfortního, šetrného a bezpečného řešení. V případě, že však pacient současně řeší šedý zákal nebo presbyopii (zhoršené vidění na blízko po 40. roku věku), pak bývá vhodnější nelaserová operace, při které je původní oční čočka, jejíž dioptrická hodnota neodpovídá dioptrickému stavu oka, nahrazena čočkou umělou. A ta je dnes k dispozici i v provedení pro úpravu astigmatismu,“ říká MUDr. Lucie Valešová, primářka kliniky DuoVize.

Z údajů SZÚ vyplývá, že 15 % lidí nosí brýle, které nedostatečně kompenzují jejich zrakovou vadu, potíže s viděním uvádí téměř tři čtvrtiny zaměstnanců se zrakově náročnou prací a 60 % nositelů kontaktních čoček má minimálně jednu komplikaci spojenou s jejich užíváním.

-ak-