Pravdy a mýty o pitném režimu: Čemu věřit a čemu ne?

Tušíte, co s vámi udělá ranní sklenice vody na lačný žaludek? Kolik byste měli vypít tekutin denně a kdy už obyčejná voda tělu nestačí? Důležitost pitného režimu pro lidský organismus je zřejmá, pojďme však vyvrátit i některé polopravdy, které o něm kolují.

Pravidelný pitný režim je základem našeho zdraví. Bez jídla vydržíme týdny, ale bez vody jsme schopni přežít jen pár dní. Každá naše buňka ji potřebuje ke své správné funkci a pomáhá také odplavit nečistoty pryč z těla. „Mnoho lidí si stále plete obyčejnou vodu s černým čajem, kolou nebo kávou. Kofeinové nápoje ale tělo odvodňují. Bolest hlavy a únava jsou pak prvotními znaky dehydratace, které mohou přerůst až v závažná zdravotní onemocnění,“ upozorňuje hlavní výživová specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová.

1. Mýtus: denně je nutné vypít alespoň 2 litry tekutin

Doporučené množství tekutin je závislé na věku a hmotnosti, ročním období a především na fyzické aktivitě člověka.

„Doplnit byste měli minimálně tolik tekutin, kolik jí během dne ztratíte v moči, dýcháním a pocením. Například tělo sportovce si v parnu žádá i 5 litrů vody denně, naopak člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry. Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně,“ uvádí hlavní trenérka fitness centra pro ženy Contours Markéta Brožová.

Odborné zdroje uvádějí přesná čísla pro dospělé muže 2600 ml tekutin za den, pro ženy 2100 ml za den, pokud jsou těhotné nebo kojí, tak ještě o 0,5 litru navrch. Takto přesné údaje jsou však podle výživové specialistky Bartolomějové hodně orientační a individuálně se na základě faktorů uvedených výše velmi liší.

„Důležitou indicií jsou rozdíly ve stravování. Zatímco ovoce a zeleninu tvoří až z 90 procent voda, trvanlivé, koncentrované a sušené potraviny své přirozené množství vody ztratily. Pokud se tedy stravujete zdravě, získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin, naopak se špatnými stravovacími návyky se nároky na dostatečný pitný režim zvyšují,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

2. Mýtus: Děti potřebují méně tekutin než dospělí

Nebezpečný omyl! Děti ztrácí přirozeným způsobem víc vody než dospělí, proto by jí měly i víc přijmout. Školní děti mohou v poměru ke své hmotnosti klidně vypít až o polovinu víc vody než je běžná dávka pro dospělého.

Dehydratací jsou nejvíce ohroženy děti a senioři, kteří nepociťují tolik žízeň a na pitný režim zapomínají. Suchý vzduch ve školách zapříčiňuje, že tělo ztrácí větší množství vody samotným dýcháním a může se také silněji potit. Možnost kdykoli doplnit tekutiny, i během vyučování, by měla být samozřejmostí.

3. Mýtus: Jedinou správnou tekutinou je voda

Voda je skutečně nejvhodnější volbou. Ne však ultimátním řešením. Měla by zaujmout většinové postavení ve vašem denním pitném režimu, ale pro obohacení a chuť můžete v menší míře sáhnout také po ovocných a bylinných čajích nebo ovocných šťávách bez přidaného cukru.

„Pokud přijmete 2 litry tekutin denně, alespoň polovina by měla patřit obyčejné čisté vodě. Zbytek lze rozdělit v poměru 0,5 litru lehkých minerálních vod, 0,3 litru slabého čaje (nikoliv černého) a 0,2 litru kvalitní čerstvé zeleninové šťávy. Pozor, minerální vody si nepleťme s obyčejnou vodou, nemělo by se to s nimi přehánět, půllitr považujme za denní maximum,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

4. Mýtus: Zapíjet jídlo je nezdravé

Je to voda, která nám v trávení pomáhá. Každý známe nepříjemný pocit sucha v ústech a těžkosti s vysušenými pokrmy. Podle odborníků je voda žádoucím doplňkem ke každému jídlu. Pokud si dáte vhodný drink chvíli před jídlem (například ovocnou či zeleninovou šťávu ředěnou vodou v poměru 1:1), uspokojíte pocit hladu a sníte menší porci.

5. Mýtus: Limonády do pitného režimu nepatří

Do pitného režimu se počítají všechny tekutiny. Otázkou však zůstává, jaké další látky, s negativním účinkem na lidský organismus, obsahují. Mnohé z nich zbytečně přetěžují váš organismus.

„Všem typům nápojů s umělými sladidly a fruktózou se raději vyhněte. Stejně tak doslazovaným ovocným džusům, které poznáte už podle podezřele nízké ceny, ale pozor, najdete je i mezi dražšími. Jedinou výjimku tvoří nápoje slazené přírodním sladidlem stévií. Pokud holdujete bublinkám, není to vyloženě špatně, ale pamatujte, že čím víc je nápoj sycený, tím více zatěžujete vaše tělo,“ upozorňuje Monika Bartolomějová.

6. Mýtus: Když piji kávu s mlékem, tekutin mám dost

Káva tělo odvodňuje. Vedle alkoholu a černého čaje patří k výrazným činitelům dehydratace. Notoričtí pijáci kávy bývají většinou velmi vytížení lidé, kteří při práci zapomínají na pití jiných tekutin. Aby se vyvarovali dehydrataci, ale i bolestem hlavy, ke každému šálku kávy by měli vypít sklenici vody. Mléko zastává spíš funkci potraviny, která tělu dává živiny, jeho funkcí není uhasit žízeň.

7. Mýtus: Ledové čaje jsou stejně prospěšné jako voda

Bohužel, tyto nápoje nemají většinou s čajem nic společného. Jsou plné cukru, převážně fruktózy nebo umělých sladidel. Když si pozorně pročtete složení, naleznete spoustu aromat, barviv a konzervantů. V ničem si nezadají se slazenými limonádami, ač se tváří jako zdravější varianta. Pokud toužíte po ledovém čaji, vyrobte si svůj vlastní, zelený, ovocný nebo bylinný, s citronem a bez doslazování.

Doplňování tekutin je zásadní zvlášť při sportovních výkonech a náročné fyzické aktivitě. Slazené limonády a kupované ledové čaje jsou ale v rámci pitného režimu naprosto nevhodné. Pokud vydáváte hodně energie, sáhněte raději po iontovém nápoji, při velké námaze je díky obsahu důležitých živin a iontů vhodnější než čirá voda.

8. Mýtus: Pivo a vinný střik dodávají tělu vody dostatek

Vychlazené pivo umí uhasit náhlou žízeň, ale nenahradí tělu ztracené tekutiny. Jeho nadbytek naopak dehydratuje a zatěžuje vnitřní orgány. Podobně jako víno, které je vždy lepší konzumovat ve stejném poměru s vodou. Oba alkoholické nápoje představují vydatný zdroj cukrů a kalorií, proto by měly být tabu nejen během hubnoucího procesu.

„Stav zavodnění organismu spolehlivě ukazuje frekvence močení. Běžná je potřeba 5 až 7krát denně, větší či menší frekvence značí problém. Při dehydrataci se frekvence močení rapidně snižuje. Proces vylučování je spojen s nepříjemnými pocity a pálením. Moč má jantarovou barvu, páchne a v některých případech může být dokonce zakalená,“ upozorňuje nutriční specialistka Monika Bartolomějová.

9. Mýtus: Když nepiju přes den, doženu to večer

Pokud pravidelný pitný režim nedodržujete, zaděláváte si na vážné zdravotní problémy. Zvlášť při průjmové stolici nebo nadměrném pocení je zvýšený příjem tekutin extrémně důležitý. Pokud pocítíte žízeň, jste už mírně dehydratovaní, ideální je naučit se pít po celý den.

„Dehydratace je provázena apatií, únavou a celkovou slabostí. Nemůžete se soustředit, bolí vás hlava a cítíte nevolnost. Při náhlé změně polohy může docházet k mdlobám kvůli poklesu krevního tlaku a snižuje se vaše celková výkonnost,“ popisuje prvotní příznaky dehydratace fitness trenérka Markéta Brožová.

10. Mýtus: Vysoký příjem vody znamená přibírání na váze

Na nedostatek vody tělo reaguje jejím zadržováním. Při nedostatečném pitném režimu trpí nejen váš vylučovací systém a kůže, ale voda je také potřebná pro všechny biochemické pochody v těle včetně detoxikačních procesů.

„Při nedostatku tekutin se můžeme cítit nepříjemně oteklí a odulí. Pleť šedne a ztrácí svou přirozenou pružnost. Tvoří se víc vrásek a rychleji stárneme. Kromě kosmetických vad na kráse se však v důsledku špatného pitného režimu mohou rozvinout také některá onemocnění. Jednoznačnou spojitost s pitným režimem mají například urologické problémy,“ potvrzuje Monika Bartolomějová.

Mohlo by vás taky zajímat: