V psychosomatice chápeme tělo a duši jako jeden celek, který je neoddělitelný. V případě potíží se pacient obrátí na lékaře, který pomocí testů zjišťuje, z čeho potíže pramení. V některých případech jsou potíže pacienta neidentifikovatelné a lékaři se nepodaří stanovit diagnózu. Pacient pak navštěvuje různé specialisty, kteří většinou dojdou k závěru, že je po medicínské stránce v pořádku, a to přesto, že jeho potíže stále přetrvávají. Odborníci zastávají názor, že 70 % potíží je psychického původu. Žijeme-li život plný spěchu a stresu, duše volá prostřednictvím fyzických potíží o pomoc. Potíže spojené s naší psychikou jsou psychosomatické potíže a v jejich pozadí vždy stojí stres, strach, emoce, vztek, bolest, úmrtí někoho blízkého, problémy ve vztahu, úzkost, obavy z budoucnosti nebo nezpracované problémy.
Infekční onemocnění má rychlý přenos nákazy z bacilonosiče na ostatní lidi, s nimiž se nosič setká. Hepatitida (žloutenka) probíhá s různou intenzitou příznaků. Žloutenku vyvolávají viry napadající játra a vyvolávající jejich zánět.
Většinou se při hepatitidě nemocný hospitalizuje na infekčním oddělení v nemocnici. Základem léčby je klid na lůžku a přísná dieta. Hepatitidu můžeme označit od A po E. Nejčastěji se vyskytuje hepatitida A,B,C. Přenos žloutenky typu A je nedostatečnou osobní hygienou, znečištěnou stravou nebo vodou znečistěnou fekáliemi. Obvykle má i mírný průběh. Typ B je přenosný krví, pohlavním stykem, z matky na dítě nebo u drogově závislých společnou injekční stříkačkou. Pokud se vyléčíte, můžete získat doživotní imunitu. Typ C může být přenesen krví při transfuzi, kontaktem s krví nebo opět sdílením jehly. U většiny lidí se jedná o chronickou infekci, která může vést i k těžkým onemocněním jater.
Jaké jsou duševní příčiny potíží se žloutenkou?
I když jde o infekční nemoc, má svůj původ také v rovině duševní. Není náhoda, které lidi postihne. Žloutenka se vyznačuje předsudky vůči svému okolí a také vůči sobě samému. Jedná se o nevyrovnanost. Hledáme na sobě chyby, abychom si to mohli vyčítat a následně být sami sebou zklamáni.
Viry, které se šíří kolem nás, jsou stejně nebezpečné jako zlo, které je kolem nás v okolním světě. Zlo, které vnímáme, oslabí náš organismus a virus má možnost nás přemoci. Zlo a agrese, kterou pociťujeme v okolním světě, nám přináší pocit, že vše okolo je nečisté, zvrácené a vše je špatně. Celou situaci v našem okolí i ve světě špatně trávíme. Trávicí systém se v pohledu na tento svět oslabí a viry mají možnost vstoupit do oslabeného těla.
Můžeme také vnímat, že si nás lidé nevšímají a nedávají nám dostatek péče a lásky, a tak si jdeme lehnout do nemocnice, kde se nám péče a pozornosti dostává.
Onemocní-li dítě, je to proto, že děti vnímají svět velice velkolepě a mají velké sny. Následně narazí na svět plný špatností a problémů a jejich sny se zboří. Začnou vnímat svět kriticky, špinavě a s obavami.
Položte si následující otázky:
Máte sami sebe dostatečně rádi? Netrpíte pocitem méněcennosti? Jak kriticky vnímáte svět? Máte důvěru ve svůj život? Radujete se ze života? Zlobíte se na svět kolem sebe? Myslíte pozitivně?
Se žloutenkou jsem se setkala naštěstí pouze nepřímo. Onemocněl jí můj bratr, když mu bylo asi pět let. Pamatuji si, že ho museli odvézt do nemocnice na infekční oddělení a doma se muselo vše vydezinfikovat a vyvařit. Vlastně jsem tenkrát měla velké štěstí, že jsem žloutenku od něj nedostala. Pamatuji si i ten pocit, že se očekávalo, že jí asi také onemocním. S bratrem jsme si často hráli a měli jsme i společný pokojíček. Nějak jsme si ty nemoci rozdělili. Já byla často nemocná obyčejnými nemocemi, jako je angína, chřipka, případně spálová angína. Bratr měl zase ty vážnější nemoci, jako byla zrovna žloutenka. Dnes jsem ráda, že jsem si vybrala ty obyčejné!
Jak k nám žloutenka promlouvá?
Onemocnění může začít náhle a může vypadat jako běžná chřipka. Můžete tedy mít zvýšenou teplotu, nebo i horečku, bolesti kloubů a svalů, objevit se může i nechutenství, zvracení, únava, zažívací potíže, nevolnost, zimnice, dokonce i závratě. Kůže a oční bělmo mohou být zažloutlé. Diagnózu stanoví lékař na základě krevních testů a zvýšené koncentrace jaterních enzymů.
Jak si vyléčit žloutenku?
Změnit kritický pohled na svět. Věnovat větší lásku sobě a uvědomit si, že okolí nás má rádo. Přestaňte se zabývat špatností světa a jeho stinnou stránkou. Netrapte se tím, co jaký politik kde řekl a jak je svět nebezpečný a špatný. Naučte se vnímat krásy života a krásy všedního dne. Posilte svou sebedůvěru a tím posílíte imunitu. Vnímejte svět jako bezpečný. Těšte se na to hezké, co vás čeká, a vytvářejte pro to podmínky. Minulost nechte minulosti a věnujte se přítomnosti. Važte si života!!
Onemocnění hepatitidou je spojené i se snížením imunity. K tomu přispívají také špatné stravovací návyky a přepínání se v práci.
Při onemocnění žloutenkou je základem klid na lůžku, fyzická aktivita je zakázána. Nemocný musí držet dietu. Nutné je podpořit organismus, aby s viry sám bojoval. Mírní se pouze obtíže spojené se zvýšenou teplotou, nechutenstvím, případně zvracením. Doplňujeme ve větším množství tekutiny, vyhýbáme se prudkým změnám teplot. Léky se neužívají nebo pouze ty, které chrání jaterní buňky a podporují jejich obnovu, a také vitaminy posilující imunitu. Odpočinek léčí!
Afirmace pro léčbu: „Jsem tolerantní a miluji všechny ve svém okolí včetně sebe.“
Šárka Vávrová
Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie
