Meda Mládková: Mecenáška a sběratelka, která dokázala, že nic není nemožné
Neuvěřitelných 102 let! Tak úžasného věku se letos dožívá neopakovatelná dáma, uznávaná mecenáška a sběratelka umění, žena s výjimečným vkusem i životem – Meda Mládková.
Drobná elegantní dáma s výraznými šperky a decentně upravenými vlasy, kterou nikdo nepřehlédne a která se celý život řídila heslem „Když chceš, můžeš“. Taková je Meda Mládková. Ač se u dam obvykle o věku taktně mlčí, v jejím případě musíme udělat výjimku a zdůraznit, že se letos dožívá neuvěřitelných 102 let!
Její život by vyšel asi na několik knih a její přínos pro českou kulturu a umění je nedocenitelný.
Připomeňme si životní milníky Medy Mládkové. Co jste o ní ještě nevěděli?
Otec byl tyran
Její životní dráha začala poměrně nenápadně – jako Marie Sokolová, dcera pivovarského sládka ze Zákup. Otec Medy byl tyran a despota, který sice rodinu hmotně zabezpečil, ale přívětivou tvář jí neukázal.
Studovala celý život
Mladá Meda byla vzdělané děvče a zájem o vzdělání ji provázel po celý život. Navštěvovala klasické gymnázium i rodinnou školu, i když ve skrytu duše toužila studovat obchodní akademii a tanec. Po válce, když odjela do Ženevy, nakonec nastoupila na studium ekonomické a politické vědy na Ženevské univerzitě. Studium úspěšně ukončila a získala doktorát ekonomie. Později, v roce 1956 stihla ještě začít studovat výtvarné umění na pařížské L’École du Louvre při Sorbonně. Ve Washingtonu zase studovala americkou literaturu a umění na George Washington University a později na prestižní Johns Hopkins University v Baltimore.
Tanečnice Meda
Od mládí nesmírně toužila po tanci. Chtěla se mu věnovat a studovat ho, ale rodiče byli nejprve proti. Až u tety v Praze začala chodit na hodiny tance u prvorepublikové choreografky Marty Aubrechtové, u níž obdržela i diplom profesionální tanečnice, což se jí jistě hodilo. Za války díky tomu měla angažmá jako tanečnice v Říši, nejdříve v tehdy německé (dnes litevské) Klaipëdě a později ve Vídni.
Meda v roce 1994
Proč odešla?
Rodnou hroudu opustila částečně kvůli možnosti osobního rozvoje a vzdělání a částečně proto, že s ní otřásl zážitek brutálního jednání s Němci na konci války.
Aktivní Meda v exilu
V exilu ve Švýcarsku po roce 1948 zůstala a věnovala se práci pro exulantský časopis Skutečnost, do kterého přispíval i Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid. S nimi a dalšími věhlasnými lidmi pak spolupracovala i v Paříži, kam se později přesunula.
Belgický pas a manžel šlechtic
Meda byla nucena řešit také časově omezený azyl, a proto se raději vdala a ne špatně. Jejím prvním mužem se stal belgický šlechtic Remi Antoine Joseph de Mûelenaer, se kterým začala poznávat muzea a galerie.
Životní láska na druhý pokus
Druhým manželem byl ekonom Jan Mládek, s nímž se seznámila v roce 1955 a jehož příjmení nosí dodnes. Jejich dům ve Washingtonu se stal útočištěm pro mnoho Čechoslováků. Společně budovali styky s uměleckou obcí, schraňovali umělecká díla a získali přátelství mnoha známých a vlivných osobností.
Osudový Kupka
Zásadním bylo pro Medu seznámení s fenomenálním malířem Františkem Kupkou. Ten tehdy nebyl ještě moc známý a uznávaný, ale Medu jeho obrazy natolik ohromily, že spojila svůj život s jejich sbíráním a během let vytvořila největší soukromou sbírku Kupkových děl na celém světě.
V roce 2001 před Sovovými mlýny
Podpora zvenčí
Meda ale na rodné Československo nikdy nezapomněla a vždy podporovala tuzemskou uměleckou scénu, i když se politická situace nevyvíjela příznivě. Meda Mládková až do roku 1989 nakupovala díla umělců, kteří v době normalizace nesměli vystavovat, a dokázala získat finance na jejich podporu. To samozřejmě neuniklo StB, která měla na Medu pěkně tučný spis. Přestože napojení na CIA nikdy neprokázala, měla Meda až do revoluce zákaz vstupu na rodné území.
Nadace a Museum Kampa
Meda Mládková je dnes spojována především se slavným Museem Kampa, kde se konají skvělé výstavy a i letos čekají návštěvníky komentované prohlídky stálé expozice i výstav. Meda Mládková založila také Nadaci Jana a Medy Mládkových, která muzeum spravuje. Návštěvníky vítá motto: „Vydrží-li kultura, přežije národ.”
Autor článku
redakce Prima Ženy
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
