Nadějná vycházející hvězda Naty Hrychová: Jsem na cestě, na jejímž konci budu naprosto spokojená s tím, co dělám
Nová vycházející hvězda Naty Hrychová se zpěvu věnovala už odmalička a vydrželo jí to dodnes. Je také herečkou, i když se za ni nepovažuje. Právě teď hraje v divadle Semafor, kde působila už jako dítě. A nyní vydává nový singl s názvem Nehledej Růženku.
- Jak celá píseň vznikla, co tě k ní inspirovalo?
Ten text napsal před pár lety táta. Když mi ho tenkrát dal, úplně se mi nelíbil, nevyužila jsem ho a pak na něj úplně zapomněla. Když jsme se za necelý rok stěhovali, vyhrabala jsem ho na dně krabice a řekla si: „Ty jo, to je dobrý!“ Význam pro mě má, že vypráví o mojí profesní cestě, která nebyla vždy jednoduchá, ale stejně nebudu čekat na někoho, kdo mi pomůže, a těmi trny se raději proderu sama. Zároveň v sobě nese poselství pro fanoušky – někdy se vaše cesta může zdát neleká, trnitá a nepříjemná, je ale potřeba vytrvat, protože ten pocit na jejím konci je o to lepší, když víte, že jste to zvládli sami.
- Klip v Růžence vypadá skvěle. Je v něm od tebe ukrytá nějaká symbolika, nebo reference, které si divák nemůže všimnout, nebo ji pochopit?
Ve videoklipu jdu skrze všechny čtyři přírodní živly, což znázorňuje právě spletitost té mojí cesty. Je docela srandovní, jak si lidé myslí, že na ten klip padl nějaký astronomický rozpočet. Asi je to kvůli tomu ohni, co za mnou v několika záběrech hoří, přitom to tak vůbec není. Když jsme natáčeli záběr s ohněm, musela jsem do něj hodit svoje tričko, protože nám došly věci na podpal.
Z natáčení klipu Nehledej Růženku
- Vraťme se k tvým zkušenostem ze Semaforu. Už víme, že je tvůj nový single o trnité cestě na vrchol. Dočetl jsem se ale o jedné z konkrétních zkušeností, kdy jsi byla jako malá „vypuzena z muzikálu“. Co se stalo?
Celý život muzikály zbožňuju a jako malá jsem v nich začínala. Tehdy jsem ale taky poprvé v životě přišla do kontaktu s klientelismem a tím, co všechno dokáže moc. Pořád víc se mi dařilo a vypadalo to, že bych mohla jít ještě dál, ale to se nelíbilo jedné mocné rodině, která ve mně viděla konkurenci. Zařídili, aby mě z divadla vyhodili, což nám bylo přímo takhle řečeno od vedení. Tenkrát jsem ve zlomku vteřiny přišla úplně o všechno. O tom přesně ale je Nehledej Růženku – i když jsem zažila pády, jsem za ně ráda, protože bych bez nich nebyla tam, kde jsem.
- Když jsme u toho, jsi spokojená s tím, jak tě vnímá publikum?
Teď můžu upřímně říct, že jsem na cestě, na jejímž konci budu naprosto spokojená s tím, co dělám. Růženkou jsem vkročila do nové éry mojí kariéry a teď mi nezbývá než počkat, jak se lidem budou líbit další písničky.
- Na tvé hudbě je vidět, že se z malé Natálky stává dospělá žena. Jak se to promítne na tvé tvorbě, máš nějaké plány? A na jaké projekty se můžeme těšit?
Chci si psát víc vlastních písniček. Dříve jsem to neřešila, jen jsem ráda zpívala. Teď mi bude sedmnáct a začínám řešit témata, ze kterých cítím potřebu se vypisovat. Chci se posouvat dál i žánrově a skrz experimentování s různými styly najít ten svůj. Zároveň jsem dala dohromady vlastní kapelu, se kterou už několik měsíců zkoušíme a chceme co nejdříve začít jezdit koncerty. Na cestě je teď jedna R&B/Soulová písnička, předtím ale vyjde jedna s kapelou Trocha klidu, na to se moc těším.