20. září 2019 10:32
Martina ČerňanskáNollywoodská hvězda Judith Audu: Chci být hlasem nigerijského lidu
Judit Audu Foght je hvězda nigerijské kinematografie, což je jeden z největších filmových průmyslů na světě. Žije zde 180 milionů lidí, je to opravdu velký trh a být tu slavný, už něco znamená – filmy z nigerijské produkce se vysílají po celé západní Africe.
„Když jsem byla malá, obdivovala jsem lidi v televizi, zbožňovala jsem se dívat na moderátory, jak čtou zprávy. Nemyslela jsem, že bych i já mohla něco takového dělat. Byla jsem příliš nesmělá. Když jsme ale měli ve škole přednes, spolužáci mi říkali, že bych se měla stát herečkou. A tak to začalo.“
Nigérii se říká africký obr – je to jedna z nejbohatších, nejlidnatějších a nejrozvinutějších zemí afrického kontinentu. Mnoho peněz plyne z těžby ropy a od 90. let roste filmový průmysl. V množství produkce Nigérii převyšuje jen indický Bollywood.
V Nigérii se natáčí až 2000 filmů ročně, což je 4x více než v Americe. Je jich tolik, protože jsou levné na produkci. Natáčení průměrného filmu trvá 5–7 dní a rozpočet je 30 000 amerických dolarů. Pro porovnání: poslední Bondovka stála 10 000x tolik.
Judit Audu ale o americké produkci nerada slyší. „Nemám ráda, když se srovnává Hollywood s Nollywoodem. My tolik peněz nemáme a nemyslím si, že to vůbec, tyto dva světy porovnávat.“
I přesto, že se v Nollywoodu točí mnoho filmů, neznamená to automaticky, že se může každý živit herectvím. Ani taková hvězda, jako je Judith. „Je to různé, stává se, že dělám na 4 scénářích najednou, někdy jen na jednom a někdy jsem i bez práce. Ale nenudím se. Mám spoustu různých zájmů, pořád něco dělám. Například každou sobotu jsem v rádiu, kde mám pořad o hercích.“
Kariéra nebo rodina
Judith se na africké poměry vdala poměrně pozdě, až před třicítkou. Jejím manželem je dánský podnikatel, který přijel do Nigérie pracovně. A od té doby jsou spolu. Její matka sní o vnoučatech, ale na ty zatím Judith nemá ani pomyšlení, ani čas. Kromě toho, že je herečkou a moderátorkou v rádiu, začala se také zabývat produkcí filmů. „Vzala jsem tužku a napsala jsem scénář. Ten jsem poslala známému režisérovi a on řekl, že ho chce zfilmovat. To byl můj debut. Téma filmu je domácí násilí. Mám hodně kamarádek, které se s nějakou formou domácího násilí setkaly. Jednu mou přítelkyni bil manžel před jejich dítětem. Nechápu to, nerozumím tomu a nikdy bych se s tím nesmířila.“
Toto téma si Judith vybrala záměrně a to nejen kvůli svým kamarádkám. V Nigérii nemá žena moc dobré postavení. Hlavou rodiny je vždy muž a žena od něj dostává rozkazy. Musí ho poslouchat. Ve všem. Ale i zde se situace pomalinku mění k lepšímu.
„Chtěla bych jednou být člověkem, s kterým se mohou lidé ztotožnit, kterého budou poslouchat, chtěla bych být jejich hlasem.“