Pláčou novorozenci ve své rodné řeči? Výzkum ukázal, že to dokážou
Pláčou děti v mateřském jazyce? Zdroj: iStock
Možná vás nikdy nenapadlo přemýšlet nad tím, že dětský pláč se u různých novorozeňat může lišit. To se však nedá říct o německé vědkyni Kathleen Wermkeové, která se pustila do průkopnického výzkumu. Rozhodla se totiž zjistit, jestli děti skutečně pláčou stejně, anebo i zdánlivě nic neříkající vzlyky vyluzují už v tak raném stádiu v jazyce svých rodičů.
O jejím výzkumu z roku 2009 informoval americký deník The New York Times. Uvedl, že bioložka a lékařská antropoložka Wermkeová tehdy v nemocničním pokoji umístila mikrofon vedle čtyřdenního Jorise a pořídila záznam, ze kterého bez jakýchkoliv počítačových nástrojů dokázala rozpoznat výrazný odraz německého přízvuku v chlapcově pláči. Později společně se svými kolegy z Centra univerzity ve Würzburgu pro vývoj řeči a vývojové poruchy na základě analýzy dalších nahrávek pláče francouzských a německých novorozeňat zjistili, že při breku skutečně vyluzují rozdílné melodie.
Co výzkum ukázal?
Ty podle studie odrážejí právě řeč, kterou mimina slyšela už v děloze. Zatímco křik novorozeňat z Německa začíná ve vyšších polohách a končí v těch nižších, tedy napodobuje klesající intonaci německého jazyka, hlasitost pláče dětí z Francie se naopak zvyšuje, stejně jako je tomu u intonace ve francouzštině. To podle výsledků výzkumu ukazuje, že i když novorozeňata v této vývojové fázi disponují širokou škálou zvuků a jsou schopná naučit se jakoukoliv řeč, jsou již ovlivněna svým mateřským jazykem.
Brečí novorozeňata rodným jazykem? 3
Zvuky novorozeňat z různých zemí se liší
Dnes databáze vědkyně Wermkeové a jejího týmu obsahuje na půl milionu záznamů dětských zvuků, od pláče přes kašlání a blábolení až po první slůvka. Některé z nich přitom pocházejí až z dalekého Kamerunu nebo Číny. Jejich analýza mimo jiné odhalila další faktory, které formují první zvuky dítěte. Ukázalo se, že novorozenci matek hovořících například mandarínštinou mají sklon vyluzovat složitější melodie, ti švédští pak dokonce vytvářejí další zpěvné hlasy.
Všechny tyto poznatky podporují úsilí laboratoře o zmapování vývoje dětského pláče či koktání a blábolení. Znalost faktorů, které jej mohou ovlivnit, pak lékařům může pomoci včas eliminovat potenciální problém. Tým Katleen Wermkeové navíc už nějakou dobu zkoumá s lékaři univerzitní kliniky ve Würzburgu poruchy sluchu u dětí. Ty zaznamenávají před nasazením naslouchátka či chirurgickým zákrokem a po něm. Právě tyto jejich nahrávky umožňují doktorům i rodičům pochopit, jak sluchové vady ovlivňují schopnost dětí napodobovat řeč dospělých a experimentovat s ní.
Brečí novorozeňata rodným jazykem? 2
Rytmus a melodie hrají zásadní roli
Sluch a napodobování jsou totiž pro vývoj jazyka zcela zásadní. Plod může slyšet rytmus či melodii hlasu své matky už ve třetím trimestru. Právě tyto tzv. prozodické vlastnosti jsou pro vývoj jazyka u dítěte v děloze určující, protože konkrétní slova jsou tlumená tkání a plodovou vodou. Po narození tak vývoj řeči u batolat formují především ty zvukové projevy, které slyšela v lůně – přízvuk, melodie nebo intonace jim následně pomáhají vnímat slova a fráze.
„Představte si, že jste vržen do nového jazykového prostředí, přesně to se totiž děje s novorozencem,“ uvedla Judit Gervain, vedoucí pracovnice Národního centra pro vědecký výzkum v Paříži, která studuje rané vnímání řeči. „Děje se toho tolik: vnímají všechna slova, jejich významy, gramatiku, zvuky, úplně všechno. Je toho na ně moc a nemůžou to zvládnout všechno najednou. A proto jim pomáhá prozódie, která jazyk rozděluje na malé kousky,“ dodává.
Brečí novorozeňata rodným jazykem? 1
Novorozenci dokážou rozeznat různé jazyky
Podle Kristy Byers-Heinlein, vývojové psycholožky na Univerzitě Concordia v Montrealu zkoumající bilingvismus, kojenci používají prozodické vlastnosti řeči i k rozlišování mezi jazyky. „Nikdo jim neřekl předem ‚Pozor, budou tam dva jazyky!‘. Přesto jsou děti vystavené dvěma jazykům od samého začátku schopné si je osvojit současně,“ vysvětluje.
Je zřejmé, že novorozeňata v tak raném věku ještě nedokážou pochopit principy jazyka, díky prozódii ale slyší, že různé zvuky mají odlišný rytmus. Až tedy příště bude vaše dítě plakat, zkuste se zaposlouchat, třeba v jeho vzlycích skutečně objevíte základy své mateřštiny.
Autor: Kristýna Šťastná
Autor článku
Kristýna Šťastná
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
