Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.

reklama

Příběh Jany Brejchové aneb Jak holka z mlíkárny dobyla svět

Příběh Jany Brejchové, která v tichosti nemocničního pokoje oslaví 20. ledna osmdesátiny, by vydal na román. Bude to možná jednou skutečně jediný způsob, jak ho zachytit, protože ona sama se sepsání pamětí vždycky spíš bránila.
Vydáno: 20.01.2020
Příběh Jany Brejchové aneb Jak holka z mlíkárny dobyla svět
Autor: Archiv Blanky Kovaříkové Příběh Jany Brejchové aneb Jak holka z mlíkárny dobyla svět

Dětství prožité na Střížkově s kupou sourozenců, tatínek, řidič dálkové dopravy mléka, který ale vypadal jako kovboj, byl čestnej a spravedlivej. Tak mi ho líčila Jana Brejchová v rozhovoru v roce 2006. Tehdy dotočila svůj poslední film Kráska v nesnázích, dostala Českého lva a stáhla se do ústraní. V té době se už potýkala s Parkinsonovou chorobou a zároveň se svědomitě starala o těžce nemocného partnera Jiřího Zahajského, nakupovala, vařila segedínské guláše a po večerech ještě hrála zájezdové divadlo. Jiří Zahajský zemřel rok nato, pak ji opustila i její nejmilejší sestra Blanka, která jí kdysi tolik pomohla s výchovou dcery Terezky, a to už bylo na unavenou a nemocnou herečku moc. Naše největší filmová hvězda se ztratila z očí a jen výjimečně přijme nějakou návštěvu v nemocnici.

Film Zabil jsem Einsteina, pánové (1970)
Autor: profimedia.cz Film Zabil jsem Einsteina, pánové (1970)

Z naivky z mlíkárny mezinárodní hvězdou

Zavzpomínejme však veseleji. Jana začala svou kariéru ve třinácti letech, kdy si zahrála proletářskou holku Píďalku ve filmu Olověný chléb. Mezitím nastoupila jako písařka v mlékárně, a když už točila v roce 1956 tři filmy za rok, zjistila, že obojí práci nestihne, a dala výpověď. Tahle naivka, která zpočátku neuměla nic jiného než koukat na dorty za výlohou, na něž neměla peníze – takhle o sobě sama mluvila –, se najednou ocitla ve světlech ramp. A neobdivovali ji diváci jen u nás, ale i v zahraničí. Točila mj. v Západním Německu a v Rakousku, byla oceňovanou hvězdou mnoha mezinárodních filmových festivalů.

S Tomášem Holým ve filmu Na pytlácké stezce (1979)
Autor: profimedia.cz S Tomášem Holým ve filmu Na pytlácké stezce (1979)

Žertíky Jana Wericha

Ráda vzpomínala na setkání s velikány, třeba s Janem Werichem. Když se s ním v roce 1961 potkala ve filmu Baron Prášil, zvědavě si ji prohlížel v maskérně: „Brejchová, vy máte tak dlouhý ruce, že kdybyste stála na Václavském náměstí u koně, tak si můžete v automatu v Koruně ukradnout chlebíček.“ „A všichni ti velcí herci z Národního divadla, co tam seděli, se dívali na ty moje ruce a já je stahovala a stahovala, jak jsem se styděla, ale on to myslel dobře a chtěl žertovat,“ vzpomínala na setkání s Janem Werichem Jana Brejchová.

Jana Brejchová na obálkách časopisů
Autor: archiv autorky Jana Brejchová na obálkách časopisů

Ženská logika

Často spolupracovala s Janem Kačerem. V roce 1964 vytvořili ústřední dvojici v dramatu Každý den odvahu. Kačer s ní zažil nejedno překvapení: „Paní Brejchová během natáčení držela dietu, a tak jsem se rozhodl, že vyjednám oběd v Teplicích-lázních. Po složitých domluvách kvůli paní Brejchové skutečně otevřeli mimo sezonu lázeňský dům, kuchaři nastoupili v bílém, přinesli jídelní lístek – a Jana si dala vepřo knedlo zelo. Všichni se divili a ona na to, že to zají Gastrogelem. Já snad tehdy měl krupicovou kaši. Od té doby vím, že posuzovat ženu logickými pravidly je naprostý nesmysl.“

S Vlastimilem Brodským ve filmu Noc na Karlštejně
Autor: archiv csfd.cz S Vlastimilem Brodským ve filmu Noc na Karlštejně

Při učení textů uklidila celý byt

A naposledy dejme slovo ještě samotné herečce. Když jsem se jí ptala, jakým stylem se učí role, v roce 2008 mi řekla: „Mně chvilku trvá, než vím, o čem je řeč, a pak se text učím tak, že ho mám na světle u okna a chodím po bytě nebo žehlím nebo něco dělám manuálně – a říkám si ta slova a přitom vytřu podlahu, vyluxuju. Mě to tak baví a dělala jsem to tak vždycky, protože nemám ráda nepořádek. Kdysi jsem naivně věřila, že když si dám text na noc pod hlavu, tak že to tam samo přejde – mám vyzkoušené, že tak to bohužel nefunguje.“

Moc bych si přála, aby se ještě mohla biflovat nové role, ale nezbývá, než jí popřát alespoň špetku toho zdraví a humoru, s jakým uměla odpovídat na otázky. 

S dcerou Terezou Brodskou
Autor: profimedia.cz S dcerou Terezou Brodskou

Blanka Kovaříková

Blanka Kovaříková: Můj osud je retro

Blanka Kovaříková: Můj osud je retro

Článek je zařazen v: Jana Brejchová, české herečky, nejkrásnější herečky, Jan Werich, Jana Brejchová nemoc, Jana Brejchová role