Příběh Jarky: Skončila jsem se sexem. Už deset let jsem v celibátu spokojená
Můj sexuální život byla kombinace ponížení a sebezapření. Jsem tlustá a doplácím na to. Rozhodnutí skoncovat se sexem bylo to nejlepší, co jsem kdy udělala.
Můj intimní život vypadal před deseti lety tak, že jsem mohla mít sex pouze během tmy nebo jsem v přítmí neustále zatahovala břicho a kontrolovala jsem, jak při něm vypadám. Do radosti a užívání si to mělo upřímně hodně daleko. Mnozí mi říkají, že je to pouze moje chyba, když se mnou muži do postele šli, už dávno přece věděli, jak vypadám. To sice ano, ale ty momenty po intimním styku byly tak bolestivé, že jsem se rozhodla už dál netrápit. Muži totiž rádi chodí do postele s někým, koho si během večera vybrali, ale ráno už znovu dostávají rozum. Tlusté holky k úspěšným mužům přece nepatří.
Jednou jsem ležela po vášnivé noci v objetí s mužem. Bylo to poprvé, co jsem se cítila s někým tak, že jsem zapomněla na to, jak vypadám, protože mi dával najevo, jak moc jsem přitažlivá. Říkala jsem si, že teď to snad bude jiné, konečně muž, který se za mě nestydí. Zeptala jsem se tedy na to, zda bychom nezašli na stand-up comedy, které mám tak ráda. Jeho reakci jsem nečekala. Byla to totiž klasika. „No, víš… já teď nemám moc čas, končím pozdě v práci, ale kdyby ses chtěla vidět potom, určitě bych to nějak udělal…“ odpověděl vyhýbavě. Dál už nemusel říkat nic. Byl to můj poslední pokus o to mít vztah a intimní život dohromady. V ten moment jsem se rozhodla, že se ve svých třiatřiceti pokoušet o nic nebudu. Dnes je mi třiačtyřicet a jsem spokojená.
Obézní žena kašle na diety a fotí se v bikinách 3
Z jednoho roku byly tři a najednou je to celibát trvající deset let
Moje dramatické rozhodnutí nebylo rozhodně plánované. Slovo celibát nebylo v mém slovníku. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, jen jsem zkrátka přestala chodit do barů a na všechny akce, kde bych mohla někoho zajímavého potkat. Co dělám místo toho? Soustředím se na sebe. Rozhodla jsem se zdokonalit v jazycích, které mi vždycky šly. Hodně cestuji a poznávám nová místa. Jelikož vypadám tak, jak vypadám, muži se ke mně příliš nehrnou, seznámení mi nehrozí.
Víte, co je na tom nejlepší? Já jsem spokojená. Nad dětmi jsem nikdy nepřemýšlela. Nevadily mi, ale rozhodně jsem po nich netoužila. Místo toho, abych se trápila nad vztahem, kde se mi nedostává to, co k životu potřebuji, se orientuji sama na sebe. Ano, někdy se cítím osamělá, ale rozhodně to neberu jako něco, co by mělo můj život zásadně ovlivnit. Snažím se ho stvořit bohatý i bez muže. Moji přátelé to nechápou. Jenže to je moje rozhodnutí, které mi zatím připadá jako velice chytré.